Nebezpečí natalismu: Bezdětní jsou šikanováni častěji, než si myslíte

CNBC (Childless Not By Choice) je pravděpodobně největší rozrůstající se skupinou, o které jste zatím vůbec neslyšeli. Stačí jít na sociální sítě a pochopíte. Tato zkratka zahrnuje všechny lidi, kteří nemají děti, a nebyla to přitom jejich volba.

Někdy za to může neplodnost jich samotných. Někdy nechtějí opustit neplodného partnera, nebo jim zkrátka v naplněném rodičovství brání tisíce různých důvodů od zdravotních až po sociální a finanční. Tuto různorodou skupinu spojuje jedna a ta samá bolestná zkušenost: bývají svým okolím nepochopení a nepřijímaní.

Natalismus

Ideologie podporující rodičovství jako cíl lidského bytí. Může být součástí veřejné politiky ve smyslu finančních a sociálních pobídek pro podporu vyšší porodnosti. Striktní formy natalismu potom omezují přístup k antikoncepci a potratům.

Trauma z bezdětnosti

„Jedna studentka se mě zeptala: Je neplodnost způsobem, jakým nám příroda říká, že by právě tito lidé raději neměli dál rozšiřovat svou DNA?“ vypráví svou bolestnou zkušenost bezdětná psycholožka Ashley Maierová pro magazín Psychology Today.

Bohužel zdaleka nejde jen o příležitostné nevhodné otázky a komentáře. Bezdětní jsou pod palbou častěji, než si uvědomujeme. Jejich, pro okolí neviditelná, snaha o rodičovství jim většinou přináší další vnitřní bolest.

Lékařka z IVF centra Dr. Aimee Eyvazzadehová ve svých populárních podcastech tvrdí, že umělé oplodnění způsobuje trauma. Diagnóza neplodnosti bývá pro pacienty stejně traumatizující jako verdikt rakoviny nebo HIV. Je to prostě šok, který převrací životní plány naruby.

Mnoho lidí považuje zcela přirozeně bezdětné za lidi, kteří si nechtějí rodičovstvím kazit kariéru, vzhled, nebo svůj svobodný život. Mnoho z těchto „kariéristů“ nebo „pohodářů“ má však za sebou hned několik neúspěšných pokusů o umělé oplodnění, což opravdu není téma, které by chtěli probírat na kávičce s kolegy.

Podporujte a čtěte mezi řádky

Natalismus je tak hluboce zakořeněný v kultuře, až je pro většinu lidí téměř neviditelný. Vždyť mít děti je normální, nebo ne? Přišel čas na trochu osvěty. Pokud chceme vytvořit bezpečný a příjemný prostor pro všechny, je potřeba si na tyto každodenní postoje trochu posvítit a změnit je.

Jedním z nejkrutějších výroků, který můžete o bezdětných vypustit z úst, je: „Nesnáší děti.“ Přesto mnoho lidí považuje zcela přirozeně bezdětné za lidi, kteří si nechtějí rodičovstvím kazit kariéru, vzhled nebo svůj svobodný život. Mnoho z těchto „kariéristů“ nebo „pohodářů“ má však za sebou hned několik neúspěšných pokusů o umělé oplodnění, což opravdu není téma, které by chtěli probírat na kávičce s kolegy.

Pokud chceme v našem životě vytvořit přátelské místo i pro bezdětné, znamená to v první řadě kontrolu našeho zakořeněného natalismu. Ne, opravdu se nemusíme podivovat nad tím, že nová sousedka nemá ve 40 letech děti, se kterými by si mohla naše Emička hrát. A ano, opravdu jsou na světě i lidi, kteří jsou bezdětní, a přitom vedou šťastný a naplněný život.

Zkusme si tedy sáhnout do vlastního svědomí: Mluvíte většinu času o dětech, rodinných víkendech a tipech na svačinu pro školáky? Napadlo vás někdy, že bezdětní lidé musí uřvaná miminka a neposedné uličníky přímo nenávidět? Nebo bezdětné lidi litujete, protože přece mají úplně zničený život?

Máte pravdu, naše kulturní norma k tomu přímo vybízí, ale to ještě neznamená, že je to správně. Větším respektem k bezdětným (a to i těm, kteří se pro to nemít děti rozhodli dobrovolně) rozšíříte i svoje vlastní obzory. Naši hodnotu přece nemůže určovat to, zda a kolik máme následovníků.