Bizarní psychiatrické termíny: Witzelsucht, podvojné účetnictví a útěk do zdraví

Přestože je řada starších termínů dodnes používána, některé působí dnešním pohledem opravdu kuriózně. Určitě vám také neunikne, že spousta z nich pochází z němčiny. Je to odraz silného vlivu německé psychiatrie na konci 19. a začátku 20. století, kdy pacienti lehávali na ikonickém gauči profesora Sigmunda Freuda.

1. Klebenbleiben

Tento název označuje typ jazykové poruchy související se schizofrenií, kdy pacient zůstává při konverzaci stále u stejného objektu zájmu. Může ho bez přestání opakovat, rozvádět nebo vysvětlovat, ale je téměř nemožné přehodit s ním výhybku na jiné téma. Však také tento název v němčině znamená „být přilepený lepidlem“. Příbuzný termín je „klebendenken“, což v překladu znamená lepidlové myšlení. Zkrátka je to opravdu lepkavá diagnóza!

2. Podvojné účetnictví

Termín švýcarského psychiatra Eugena Bleulera si účetní nemusí brát osobně. Pouze popisuje schopnost schizofreniků žít ve dvou oddělených světech – ať už je to naše běžná realita, anebo jejich soukromý psychotický svět. V praxi tak může pacient fungovat jako zručný instalatér a zároveň se vnitřně cítit jako prezident Spojených států. Tento jev se označuje také jako dvojitá orientace nebo orientační blud.

3. Pseudohalucinace

…anebo také halucinace, která vlastně není. Další Bleulerův pojem označuje blud, o kterém je i sám pacient přesvědčen, že tohle už přece není pravda. Konkrétně jde o „halucinaci, jejíž chorobnost je rozpoznána navzdory živosti klamného vjemu.“

Navenek tak pacient vypadá jako úspěšně vyléčený, příznaky jeho nemoci se ale samozřejmě dříve nebo později vrátí v plné síle. Někdy se tento jev označuje také jako remise z přenosu.

Zkrátka halucinace na způsob chytré horákyně nebo Schrödingerovy kočky – tak trochu není, a zároveň tak trochu je.

4. Witzelsucht

Tento vzácný neuropsychiatrický syndrom je charakteristický vyprávěním nevhodných vtipů, slovních hříček a nesmyslných historek ve společnosti, nebo také patologickým žertováním. Pacienti s witzelsuchtem se vyžívají v zoufale nevtipných pointách svých příběhů a doslova jimi týrají všechny chudáky ve své přítomnosti.

Na první dobrou vám tato diagnóza možná nepřijde tak vzácná (ano, také mě napadlo hned několik „witzelsuchtů“ z okolí), ale nenechte se mýlit. Za opravdovou diagnózou witzelsucht stojí poškození pravého čelního mozkového laloku a v roce 1888 ji poprvé popsal německý neurolog Moritz Jastrowitz.

5. Sekundární blud

Jedná se o halucinaci, která následuje po prvním prožívaném bludu. Bleuler ve své Učebnici psychiatrie z roku 1916 uvádí následující příklad: „Když je pacient přesvědčen, že ho chce lékař zavraždit, a po užití léku se cítí indisponován, pak je na základě logické pravděpodobnosti možné dojít k závěru, že mu lékař předepsal jed (sekundární blud).“

6. Útěk do zdraví

Bohužel nejde o žádné zázračné uzdravení. V psychoanalýze se tímto termínem označuje pacientovo vzdání se symptomů, velmi často hned na počátku léčby. Důvodem je jeho vystrašená obrana před dalším zkoumáním specialistů.

Navenek tak pacient vypadá jako úspěšně vyléčený, příznaky jeho nemoci se ale samozřejmě dříve nebo později vrátí v plné síle. Někdy se tento jev označuje také jako remise z přenosu.

7. Psychorrhea

Tento název zahrnuje zvláštní formu poruchy myšlení, která se vyznačuje nejasnými a bizarními filozofickými teoriemi. Myšlenkový proud pacienta je obvykle nesouvislý a jeho kázání tak nemá hlavu ani patu. Je častá u hebefrenní schizofrenie, která je typická vrtkavostí a potrhlými aktivitami pacienta.