Jaká byla rodina před 250 000 lety? V něčem velmi podobná té dnešní

Už v dějepise jsme se učili, že v minulosti ženy výrazně dříve rodily a měly více dětí. Také se píše, že průměrný věk, ve kterém mají muži a ženy děti, závisí na mnoha environmentálních, demografických a kulturních faktorech, které se mohou rychle měnit. Nejnovější výzkumy však ukazují, že tyto změny nebyly v historii lidstva tak zásadní.

Objev dílem náhody

„Během našeho výzkumu moderních lidí jsme zjistili, že jsme schopni předpovědět věk, kdy se lidé stali rodiči, podle typů DNA mutací, které předali svým dětem,“ říká spoluautor studie Matthew Hahn, genetický výzkumník z Indiana University Bloomington. „Poté jsme tuto metodu aplikovali na naše lidské předky, abychom určili, v jakém věku se rozmnožovali oni.“

Hahn a jeho kolegové náhodou objevili způsob, jak určit věk rodičů v daleké minulosti prostřednictvím analýzy DNA mutací moderních lidí. Ve zmiňované studii totiž vědci využili objev o mutacích genetických změn, které se objevují spontánně u jednoho člena rodiny a nedědí se prostřednictvím rodokmenu.

Otec Homo sapiens byl vždy v průměru starší než matka Homo sapiens, přičemž muži se stávali rodiči v průměrném věku 30,7 let, zatímco ženy ve věku 23,2 let.

A jak na tohle všechno přišli? Při práci na jiném projektu, který se týkal genetických změn rodičů, u nichž vědci znali věk, si výzkumníci všimli zajímavého vzorce. Na základě dat tisíců dětí se ukázalo, že vzor a počet nových mutací objevujících se u rodičů před předáním na jejich děti závisí na věku každého rodiče při početí.

To umožnilo vědcům popsat mužské a ženské generace v průběhu 250 000 let. „Tyto mutace z minulosti se skrze generace hromadí, existují tedy v lidech i dnes,“ říká spoluautor studie a fylogenetik z Indiana University Richard Wang.

Výrazně starší otcové

Pokud si myslíte, že v dávné minulosti byli rodiči velmi mladí, pak se dost mýlíte. Průměrný věk rodiče v posledních 250 000 letech byl 26,9 let. (Pro kontext: přibližně před 300 000 lety se objevil náš druh.) Studie ukázala, že otec Homo sapiens byl v průměru vždy starší než matka Homo sapiens, přičemž muži se stávali rodiči v průměrném věku 30,7 let, zatímco ženy ve věku 23,2 let.

Také se ukázalo, že rozdíl ve věku mezi mužem a ženou se v posledních 5 000 letech snížil. Nejnovější odhady na základě této studie naznačují, že průměrný věk, kdy ženy mají děti, je nyní 28 let.

Ale to je jen taková drobná odchylka v celém výzkumu, protože v grafu celé historie jde jen o krátkou epizodu. Ukázalo se totiž, že průměrný věk rodičů v celém průběhu tisíciletí se až na drobné odchylky prakticky nemění. Například průměrný věk při početí klesal přibližně před 10 000 lety, což by korespondovalo s nástupem zemědělství a počátkem civilizace. Lidé se cítili bezpečněji, měli dostatek jídla a tomu podřídili vše – tedy i počet dětí a čas jejich porodu. Když se podíváme do dalších archeologických výzkumů, koreluje to také s velkým nárůstem populace v té době.

Na základě dat tisíců dětí se ukázalo, že vzor a počet nových mutací objevujících se u rodičů před předáním na jejich děti závisí na věku každého rodiče při početí. To umožnilo vědcům popsat mužské a ženské generace v průběhu 250 000 let.

V rámci výzkumu vědci navíc zjistili i to, že průměrný věk žen v rámci jejich rodičovství zůstával v průběhu tisíciletí víceméně stejný. O to víc se pohyboval věk otců. Dává to smysl – když měl muž větší nebezpečí smrti, vytvářel rodinu dříve.

Také se objevily informace o délce života (tedy generací) u lidí v průběhu posledních 250 000 let. Oproti předchozím výzkumům nové genetické informace odhalily, že zatímco v Africe byla jedna generace prakticky stále stejná (přibližně 27 let), mimo Afriku byl život patrně výrazně tvrdší a boj o přežití ne vždy tak úspěšný. Například v Evropě nebo v Asii byl ještě před 10 000 lety interval jedné generace přibližně 21 let a až před 200 lety se přehoupl přes třicítku.