fbpx

Kniha a film Lady Sapiens: Pravěké ženy jen nerodily. Lovily a dokonce i vládly 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Genderové rozdělení rolí v době kamenné je v povědomí veřejnosti poměrně pevně zakořeněno. Zatímco muži vyráželi do neznáma, aby oštěpy skolili mamuty, ženy jako matky nebo objekty mužské touhy byly před násilným světem ukryté v jeskyních. Jak to ale bylo doopravdy?

Zveřejněno: 4. 5. 2022

Historici a filmaři, kteří stojí za francouzským dokumentárním filmem Lady Sapiens: The Woman in Prehistory, jenž měl premiéru 8. března 2022, tedy symbolicky na Mezinárodní den žen, říkají, že se nyní na základě studií koster, hrobů, umění a etnografie daného období snaží „zjednodušující stereotypní rozdělení“ vyvrátit.

„Prehistorie byla dlouhou dobu popisována pouze z mužského pohledu. Pokud už se hovořilo o ženách, byly zobrazovány jako bezmocná, vyděšená stvoření, chráněná mocnými mužskými lovci,“ píše profesorka prehistorie na Université Jean-Moulin-Lyon Sophie de Beauneová v předmluvě stejnojmenné knihy, podle níž dokument vznikl.

Uměla lovit, tvořit umění a měla velmi důležitou ekonomickou roli. Spojení mezi muži a ženami mohlo být velmi uctivé a plné něhy.

„Od doby, kdy do řad akademické veřejnosti v oblasti prehistorie začaly vstupovat také ženy, se však postupně začal rýsovat jiný obrázek. Čtenář bude možná ohromen, když zjistí, že role mužů a žen nebyly tak jednoznačné a že existovala spolupráce mezi všemi členy lidských společenství bez ohledu na jejich pohlaví nebo věk, která jim zajistila přežití,“ říká.

lady s couv bandeau

Přebal francouzského originálu knihy Lady Sapiens (zdroj: Les Arénes)


Kniha i dokument naznačují, že dnešní klišé mají z velké části původ v nedostatku zájmu o roli prehistorických žen v tehdejší společnosti mezi průkopníky výzkumu v 19. století. Spoluautor knihy Thomas Cirotteau řekl, že účelem nebylo vykreslit prehistorickou „superženu“, ale rozšířit pohled na její roli. „Uměla lovit, tvořit umění a měla velmi důležitou ekonomickou roli. Spojení mezi muži a ženami mohlo být velmi uctivé a plné něhy,“ prohlásil.

Velkou zvěř lovily i ženy

Kniha se zaměřuje na období mladého a pozdního paleolitu (40 000 až 8 000 př. n. l.) a upozorňuje například na nástěnné malby v paleolitickém nalezišti Gönnersdorf v Německu. Zde je vyobrazena žena s dětským nosítkem na zádech, což jí umožňovalo mít volné ruce k lovu a shánění potravy.

Autoři si všímají také detailů koster, které odhalují sílu svalů horní části paže žen, a nedávných nálezů v peruánském Wilamaya Patjxa dokazujících, že se ženy účastnily lovu velké zvěře. Odkryto bylo pět pohřebišť a exhumováno šest jedinců. Dva z nich byli nalezeni s loveckými nástroji. Šlo o muže ve věku 30 let a mladou ženu mladší 20 let. V hrobce mladé ženy bylo umístěno 24 kamenných artefaktů včetně sady nástrojů všeho potřebného k lovu velké zvěře, kromě jiného šesti hrotů šípů, čtyř škrabek a nože. Nálezy koster žen pohřbených společně se zbraněmi v deseti prehistorických pohřebištích na území USA pak dokazují, že peruánské nálezy nejsou ojedinělé. 

Být matkou bylo jen dalším aspektem života žen té doby. Nebyly neustále těhotné, jak bylo doposud uváděno. Stopy uhlíku, stroncia a vápníku v kostech naznačují, že děti kojily až do věku čtyř let, což je praxe, která podle současných poznatků během této doby snižuje pravděpodobnost otěhotnění. Vincent Balter, ředitel francouzského Centra pro národní výzkum, v knize uvádí: „Paleolitické ženy byly schopny rodit děti až do svých 30 let. I kdybychom si řekli, že své první dítě porodily ve věku kolem čtrnácti let a kojení trvalo jen dva nebo tři roky, mohlo v paleolitu jít maximálně o pět nebo šest porodů na ženu.“

Kniha také předpokládá, že ženy dosahovaly ve svých komunitách vysokého postavení. Pozůstatky Lady z Cavillonu, ženy pohřbené s čepicí z mušlí v jeskynním komplexu Balzi Rossi v Itálii, jsou důkazem úcty, kterou kmen k této ženě choval.

Související…

Autory pravěkých nástěnných maleb byli převážně autisté
Monika Kovačková

foto: Shutterstock, Les Arénes, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...