fbpx

Když láska vyprchá, neptejte se proč, radí odborníci 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Vztahy se časem mění a vyvíjí. Co ale dělat, když máte pocit, že druhého už nemilujete?

Zveřejněno: 4. 3. 2023

Ohnivé měsíce a roky prvotní zamilovanosti se ne vždy udrží. Vztahy se časem mění a vyvíjejí, což je naprosto normální. Co ale dělat, když se jeden či oba z páru odmilují? Tím se zabývá generální ředitelka společnosti Relationships Australia NSW, psycholožka Elisabeth Shawová.

Pilíře pevného vztahu

První, co Shawová zdůrazňuje, je nutnost uvědomění, že láska se během času vyvíjí a nelze očekávat, že to, jak se cítíme nyní, tak nutně bude i za pár let. „Také to neznamená, že každý pár spolu bude celou dobu provozovat sex. Zároveň, pokud se to stane, je třeba se na tom vzájemně shodnout a vědět, že to neohrožuje partnerské pouto,“ dodává.

Pro každého spočívá jedinečnost partnerského vztahu v něčem jiném. Pro mnohé to znamená monogamii, společnou domácnost a spaní v jedné posteli. Existují ale i páry, které se dohodnou na tom, že se mohou vídat i s dalšími partnery nebo žijí či spí odděleně.

Nezáleží na tom, jak si to nastavíte. Rozhodující podle Shawové je, abyste ve vztahu cítili, že jste pro svého partnera důležití a výjimeční. Je nezbytné být k sobě loajální, oddaní a dávat si navzájem pocit jistoty. Abyste věděli, že když bude třeba, jste oba ochotní všeho nechat a být tu jeden pro druhého. Tento pocit spolu s péčí a intimitou znamená, že milujete a jste milováni.

Když láska odchází

Když jeden, nebo druhý v páru řekne, že přestává být zamilovaný, přichází s tím zpochybňování celého vztahu a ohrožení vzájemného pouta. Pocit toho, že láska vyprchala, mohou mít i oba partneři zároveň. V každém případě na to navazuje kaskáda těžkých rozhodnutí. Vyprchání zamilovanosti může signalizovat touhu odejít a potřebu jít hledat někoho jiného, ale také to může znamenat, že o svého partnera přijít nechcete, ale přejete si proměnit váš vztah v přátelství.

Pokud se ocitnete v roli toho, co se odmiloval, myslete na to, že pro odmítnutého partnera může být laskavější, že mu jen své rozhodnutí oznámíte, a to bez dalšího zbytečného vysvětlování.

„Slyšet, že partner přestal být zamilovaný, může být velmi bolestivé a může to vést k obavám o vlastní žádoucnost. To proto, že pocit toho, že jsem milován, bývá spojen, někdy až příliš, s naším pocitem hodnoty a sebeúcty,“ říká Shawová.

Po bolestivé zkušenosti může být těžké získat ztracenou sebeúctu zpět. Někdo se tomu snaží jít naproti tím, že začne brzo po rozchodu znovu randit. Bohužel rány na srdci se tímto způsobem nemají šanci zcela zacelit. Možná se díky tomu budete rychleji cítit lépe, pomůže to trochu vašemu zhrzenému egu, ale odpověď na otázku, proč mě přestal/a milovat, vám to neposkytne.

Neptat se proč

Pro zamilované bývá obvykle snadné vyjmenovat důvody, proč toho druhého milují. Když však milovat přestanete, bývá těžší vysvětlit, proč k tomu došlo. Většinou to totiž není jedna konkrétní věc nebo událost, která to způsobí, ale spíše proces, během kterého si postupně uvědomujete, že k tomu druhému již necítíte to samé jako dřív.

Může to být ale i tak, že dokážete konkrétní důvody vyjmenovat, a kdybyste byli stále zamilovaní, možná byste na nich dokázali zapracovat. Vy se ale nacházíte ve stadiu, kdy víte, že i kdybyste si lépe přerozdělili role v domácnosti, začali spolu podnikat více věcí nebo si častěji našli čas na sex, lásku to už zpátky stejně nevrátí.

Slyšet, že partner přestal být zamilovaný, může být velmi bolestivé a může to vést k obavám o vlastní žádoucnost. To proto, že pocit toho, že jsem milován, bývá spojován s naším pocitem hodnoty a sebeúcty.

Každopádně člověk, který svému partnerovi oznámí, že už ho nemiluje, od něj jistě otázku proč uslyší. A to nejen od něj, ale dost možná i od přátel a dalších členů rodiny. Na jednu stranu může být lákavé začít vše vysvětlovat a snažit se své rozhodnutí racionálně pochopit. Pokud se však ocitnete v roli toho, co se odmiloval, myslete na to, že pro odmítnutého partnera může být laskavějším řešením, že mu jen své rozhodnutí oznámíte, a to bez dalšího zbytečného vysvětlování.

„Pokud se necháte strhnout k vymýšlení dobrého vysvětlení, může se stát, že nakonec řeknete věci, které jsou zbytečně zraňující a ještě více matoucí,“ říká Shawová. Odpovědi typu, že vás ten druhý začal nudit, že byl nepořádný, nebo v jiném směru nedostatečný, stejně nevysvětlují, co se ve skutečnosti stalo. Ale tím, že je vyslovíte, způsobíte jen to, že nad nimi bude váš partner v budoucnu neustále přemýšlet a snažit se je napravit, i když vy ve skrytu duše víte, že je to zbytečné, protože pravé důvody jsou mnohem komplexnější.

Rozejít se, nebo zůstat?

Podle Shawové spolu můžou zůstat pouze páry, ve kterých se oba partneři shodli, že se již nemilují, ale z různých důvodů si přejí žít spolu i nadále. I v těchto případech je však důležité vyjasnit si pravidla. Mění absence lásky i jiné zažité zvyky, jako je sdílení ložnice, společný bankovní účet nebo monogamie ve vztahu? Budete případné změny ve vztahu oznamovat svému okolí, nebo si je necháte jen pro sebe? Měli by se k vám přátelé a širší rodina chovat jinak než doposud? Všechny tyto otázky je třeba si společně zodpovědět.

V případech, kdy se odmiluje jen jeden z páru, bývá většinou nemožné dále ve vztahu pokračovat, protože ten nezamilovaný mívá touhu objevovat nové obzory a navazovat nové známosti, což bývá pro toho druhého příliš zraňující. Pokud tedy stojíte o záchranu pouta, které jste spolu měli, je ohleduplnější odejít a po čase, pokud se na to budete cítit, nabídnout bývalému partnerovi přátelství.

foto: Shutterstock, zdroj: Bodyandsoul.com

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...