fbpx

Zaměstnanci už toho mají dost. „Anti-pracovní hnutí“ stále sílí 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Mnoho pracovníků je frustrováno povahou svého zaměstnání a někteří z nich si kladou ještě důležitější otázku: jaký je vůbec smysl práce?

Zveřejněno: 23. 1. 2023

Americký IT odborník Chris ve svých různých zaměstnáních zažil příšerné pracovní podmínky. Jeden zaměstnavatel nenabízel žádnou nemocenskou a druhý pouze týden placeného volna, takže musel pracovat i během nemoci. Na dalších pracovních místech si prý nakonec musel zranění dokonce ošetřovat sám.

Ale až místo v zákaznické podpoře ho úplně „dodělalo“. Náplň jeho práce, za kterou dostával méně než 13 dolarů za hodinu, spočívala v ověřování, zda mají lidé nárok na zdravotní pojištění. Říká, že by byl propuštěn, kdyby volajícím poskytl určité užitečné informace, které nebyl oprávněn sdělovat, například kolik času mají na podání dokumentů.

„Byli tam lidé, kteří mě po telefonu doslova na kolenou prosili, a já jsem s tím nemohl nic dělat,“ řekl pro britský server BBC. „To mě zlomilo natolik, že jsem si uvědomil, že v tomto systému nefunguje vůbec nic... Je tu nedostatek empatie a lidské laskavosti. Nechápu, jak se to mohlo stát.“

Už je toho zkrátka moc

Po dvou letech pandemie jsou zaměstnanci po celém světě unavení. Špatné duševní zdraví a vyhoření jsou běžné, zejména mezi pracovníky s nízkými platy a těmi, kdo musejí zvládat krizové situace, jako jsou zdravotníci, hasiči a další. Toto dlouhotrvající období nejistoty přimělo mnoho lidí přehodnotit roli, kterou hrají zaměstnavatelé při zhoršování jejich situace. Rekordní počet pracovníků proto opouští své místo a hledá lepší možnosti.

Někteří lidé však jdou ještě dál a nahlas se ptají, zda má jejich práce – či dokonce celý ekonomický systém – smysl. Tito lidé jsou součástí hnutí „anti-work“ (anti-práce), které se snaží odstranit ekonomický řád, na němž stojí moderní pracoviště. Hnutí anti-work, které má kořeny v anarchistické a socialistické ekonomické kritice, tvrdí, že většina dnešních pracovních míst není nutná, naopak si vynucuje mzdové otroctví a zbavuje pracovníky jejich hodnoty. To však neznamená, že by neměla existovat žádná práce. Příznivci hnutí proti práci se domnívají, že lidé by se měli organizovat a pracovat jen tolik, kolik je potřeba. A rozhodně nepracovat déle, jen aby vytvářeli nadbytečný kapitál nebo zboží.

Příznivci hnutí proti práci se domnívají, že lidé by se měli organizovat a pracovat jen tolik, kolik je potřeba. A rozhodně nepracovat déle, jen aby vytvářeli nadbytečný kapitál nebo zboží.

Před několika lety bylo hnutí anti-work radikální, okrajovou myšlenkou, nicméně jeho pandemická inkarnace se rozrostla rychleji a stala se známější i mimo tyto politické kruhy. Jeho centrem je subreddit r/antiwork, komunita, jejíž zaměření se s rostoucí popularitou rozšířilo i na širší dialog o pracovních podmínkách. Dnes obsahuje směs osobních vyprávění o odchodu z práce, vytváření změn na pracovištích, obhajobu probíhajících pracovních stávek, organizování práce a způsoby, jak se lidé mohou pokusit prosadit sami sebe.

Vědomé odmítání práce

Chris pomáhá moderovat subreddit r/antiwork, který má v současné době 1,7 milionu odběratelů (před březnem 2020 jich bylo 100 tisíc). „Počet našich členů neustále roste a pohybuje se mezi 20 tisíci a 60 tisíci příznivci týdně. Máme spoustu angažovaných členů. Každý den dostáváme stovky příspěvků a tisíce komentářů,“ dodává další moderátorka Doreen Fordová.

Název a filozofie subredditu čerpá z několika zdrojů. Fordová říká, že jedním z nich je Bob Black, anarchistický filozof, jehož esej The Abolition of Work (Zrušení práce) z roku 1985 navazuje na předchozí úvahy o práci – historie podle Blacka sahá až ke starořeckým filozofům Platónovi a Xenofónovi. „Mnozí lidé mají práce plné zuby... nastává určitý pohyb směrem k vědomému, nikoliv jen niternému odmítání práce,“ píše Black a navrhuje, aby lidé vykonávali jen nezbytnou práci a zbytek času věnovali rodině a osobním vášním.

Uživatelé sdílejí příběhy o zneužívání ze strany zaměstnavatelů, žádají o radu, jak vyjednat lepší mzdu, přispívají memy nebo zveřejňují aktuální zprávy o probíhajících pracovních stávkách.

Vyznavači anti-worku nejsou nutně proti všem formám práce. Zastřešujícím pocitem je spíše nepřátelství vůči „pracovním místům, tomu, jak jsou strukturována v rámci kapitalismu a státu“, uvádí se v subredditu. „Smyslem r/antiwork je zahájit konverzaci, problematizovat práci, jak ji známe dnes,“ píše se dále.

I když tyto ideály zůstávají ústředním bodem hnutí, dnes se zaměření subredditu rozšířilo a zahrnuje obecnější pracovní práva. Uživatelé sdílejí příběhy o zneužívání ze strany zaměstnavatelů, žádají o radu, jak vyjednat lepší mzdu, přispívají memy nebo zveřejňují aktuální zprávy o probíhajících pracovních stávkách. Účastníci také nabízejí tipy, jak mohou lidé stávky podpořit. V prosinci 2021 členové subredditu pomohli snahám o zaplavení portálu s žádostmi o zaměstnání americké společnosti Kellogg, když firma přerušila vyjednávání se stávkujícími odboráři a uvedla, že raději přijme nové, neodborové pracovníky. Ačkoli není jasné, nakolik členové r/antiwork přímo ovlivnili kroky společnosti, později téhož měsíce se Kellogg s odbory dohodl.

Komunita také poskytuje odkazy na literaturu a podcasty o hnutí anti-work mimo Reddit. Většina příspěvků pochází od amerických zaměstnanců všech pohlaví a profesí, i když je zde zastoupen i globální sektor.

Konec práce, jak jsme ji znali?

Ačkoli samotné hnutí proti práci není nijak nové, získalo si nově pozornost. „S covidem došlo k přerušení práce takové, jakou jsme ji znali,“ říká profesor studií práce na Massachusettské univerzitě v Amherstu v USA Tom Juravitch. „V takových chvílích mají lidé čas na přemýšlení. Práce byla pro mnoho lidí degradována. Autoritativní struktury, v nichž se nacházíme, jsou nyní drakoničtější a více kontrolujícími než kdykoli předtím. Lidé to skutečně pocítili novým způsobem.“

Dělníkům pandemie covidu brutálně odhalila hluboké nerovnosti – nízké mzdy, nedostatek placeného volna v případě nemoci, požadavky na práci v prostředí zaměřeném na zákazníky s nedostatečnými bezpečnostními opatřeními na pracovišti, kvůli nimž byli lidé zranitelní vůči nákaze covidem. Pracovníci na všech příjmových úrovních se snažili skloubit pracovní tlak s rodinnými povinnostmi, způsobenými zavřenými školami, což vedlo ke zvýšenému vyhoření, problémům s duševním zdravím a u některých i k existenčním otázkám.

Vyznavači anti-worku nejsou nutně proti všem formám práce. Zastřešujícím pocitem je spíše nepřátelství vůči „pracovním místům, tomu, jak jsou strukturována v rámci kapitalismu a státu.

Kate Bronfenbrennerová, ředitelka výzkumu pracovního vzdělávání a docentka na Cornellově univerzitě v USA, však upozorňuje, že ačkoli byl covid-19 hlavním hnacím motorem, současné hnutí proti práci má hlubší kořeny, které předcházely posledním dvěma letům. „Zaměstnanci měli úžasný práh tolerance zneužívání, kterému je zaměstnavatelé vystavili,“ říká Bronfenbrennerová. „Ale když toto zneužívání zašlo tak daleko, že riskovali své životy, pohár trpělivosti přetekl. V kontextu covidu, kde po nich zaměstnavatelé požadovali, aby dřeli víc než kdy jindy, zatímco díky jejich práci dosahovali obrovských zisků.“

Samozřejmě ne každý vyčerpaný pracovník přijímá anti-pracovní postoj. Je zřejmé, že valná část zaměstnanců hledá nové role, jejichž cílem je zajistit lepší podmínky. Jiní dávají výpověď nebo se rozhodnou pracovat sami na sebe. Někteří se však snaží prosadit změnu. „Ne všichni lidé dávají výpověď,“ říká Bronfenbrennerová. „Někteří si říkají, že to napraví tím, že se zorganizují, budou stávkovat nebo se postaví na odpor.“ Zatím je však příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda tato online komunita může mít měřitelný dopad na pracovní práva.

Zásadní změna přes noc je nepravděpodobná, ale zažíváme nevídané otřesy, pokud jde o to, jak pracovníci vykonávají svou práci a jaké podmínky za to očekávají od zaměstnavatelů. Nálada mnoha z nich je na bodu mrazu a již se objevují náznaky, že zaměstnavatelé, kteří se obávají rozsáhlého úbytku zaměstnanců, začínají reagovat postupnými zlepšeními. Pokud bude hnutí a jeho příznivci nadále nabývat na počtu, může to zaměstnavatele – a možná i politiky – přimět k dalšímu zamyšlení.

Související…

Fenomén „tichého odchodu“: V práci už nechceme dělat víc, než je nutné
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: BBC.com

Tipy redakce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu video z akce hned po akci

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu video z akce hned po akci

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

V Praze vyžebráte třeba dva tisíce za půl hodiny, říká bývalý bezdomovec

V Praze vyžebráte třeba dva tisíce za půl hodiny, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...