fbpx

Dá se předejít cestovatelskému průjmu? Tři otázky a odpovědi přímo na střevo 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Každé město, stát i kontinent nabízí svou vlastní jedinečnou kulturu, možnosti stravování a rozmanitost životního prostředí. Kromě kulturních a gastronomických zážitků však turistům a návštěvníkům často poskytují také různé střevní bakterie

Zveřejněno: 13. 8. 2022

Když cestujeme, obvykle si zpět vezeme nějaké suvenýry. No a někdy si přivezeme i ty ve formě mikroskopických nájemníků, kteří si v našich střevech udělají vlastní malý výlet do našeho rodného města.

Všechny střevní mikroorganismy včetně bakterií, plísní a virů tvoří střevní mikroflóru. Ovlivňují je především dva faktory: strava a geografická poloha. Když cestujete na nové místo, ať už za prací nebo zábavou, změna časového pásma, stravy, a dokonce i úrovně stresu střevní bakteriální komunitu ovlivňují.

1. Proč se bakterie mění?

Mnoho střevních bakterií pochází z různých potravin, které konzumujeme. Každé prostředí má své unikátní bakteriální kmeny. Když cestujeme do nové destinace a ochutnáváme místní pokrmy, tyto jedinečné kmeny vstupují do našich útrob a pokouší se je kolonizovat.

Když tedy hltáme nová jídla a nápoje, bombardujeme naše střeva různými kmeny bakterií, které se tam mohou pokusit usadit. Řekněme, že si uděláte výlet do Itálie. Dychtivě si prohlížíte ty lahodné pizzy, vyrobené z kynutého těsta a čerstvého sýra mozzarella, nebo ravioli se sýrem ricotta. Tyto čerstvé sýry jsou vyráběny pomocí bakterií mléčného kvašení, které jsou pro Itálii jedinečné.

Zhruba 40 milionů lidí trpí každoročně cestovatelským průjmem při návštěvě tropických krajů. Je to však pouze dočasné, protože střevo se časem stabilizuje.

Bakterie mléčného kvašení jsou přítomny po celém světě, ale jednotlivé kmeny se liší podle geografické polohy. Co mají například společného Američan a Číňan? Oba jsou lidé, ale vypadají odlišně a mají odlišné geny a fenotypy. Podobně jsou na tom bakterie. Vyskytují se po celém světě, ale přizpůsobí se a vyvinou se u nich vlastnosti, které nejlépe vyhovují jejich umístění.

I když jste pravděpodobně jedli pizzu Margherita už ve svém městě, bakterie mléčného kvašení používané k výrobě sýra ve vaší oblasti se budou výrazně lišit od bakterií používaných k výrobě čerstvých italských sýrů. Podobně bude pouliční jídlo v Bangkoku bohaté na četné druhy bakterií všeho druhu. Je známo, že střevní bakterie ovlivňují mnoho biologických procesů, především trávení, takže poruchy ve střevě mohou způsobit žaludeční problémy. Proto mnoho lidí trpí na cestách průjmem. Lidé trpící průjmem mají často vyšší počet toxických druhů bakterií E. coli, Shigella a Campylobacter.

2. Jsou změny ve střevech trvalé?

Rychlá odpověď na otázku zní: Nejsou. Jak již bylo zmíněno, střevní bakterie jsou ovlivněny stravou a zeměpisnou polohou, takže po dovolené, když se vrátíte ke svému obvyklému životnímu stylu, se střevo také resetuje zpět do stavu, ve kterém bývalo. Zhruba 40 milionů lidí trpí každoročně cestovatelským průjmem při návštěvě tropických krajů. Je to však pouze dočasné, protože střevo se časem stabilizuje, a to díky procesu zvanému střevní homeostáza

Netradiční studie, která byla zevrubně provedena na jedné osobě z USA, která cestovala do velkého města v jihovýchodní Asii na 51 dní, ukázala významnou změnu ve střevní mikroflóře. O dva týdny později poté, co se dotyčný vrátil do USA, se mikroflóra víceméně vrátila do původního stavu. Výzkum tedy naznačuje, že k trvalé změně diverzity střevních bakterií je zapotřebí značné množství času. Nikdo přesně neví, jak dlouhý by ten čas musel být.

3. Záleží na tom, kam cestujete?

Samozřejmě. Střevní mikroflóra závisí na životním stylu, stravě a prostředí. Například západní země jsou známé svým používáním antibiotik. Antibiotika výrazně ovlivňují střevní bakterie a mohou snížit rozmanitost druhů, které se ve střevě vyskytují. Stejně tak cesta do tropických zemí přidává do vašich útrob mnoho nových nájemníků. Mnohými z nich mohou být patogeny, které způsobují žaludeční potíže. Mnoho studií dokumentuje, že obyvatelé Západu, zejména ti, kteří užívají antibiotika, často nabírají kmeny Enterobacteriaceae odolné vůči antibiotikům, když cestují do asijských oblastí.

Cestování do země, jako je Indie, a ochutnávání místního pouličního jídla vystaví střeva mnoha novým kmenům střevních bakterií. Bohužel mnoho z nich může být zase patogenních, jako je Salmonella, Shigella a patogenní kmeny E. coli. V asijských zemích a zemích s nižšími příjmy, zejména ve venkovských oblastech, existuje větší druhová rozmanitost střevních bakterií. Důvodů je mnoho. Méně lidí bere antibiotika, existuje větší rozmanitost potravin a mohou existovat špatné hygienické přístupy. Tropické země jako Indie, Chile a Vietnam také nabízejí příznivější prostředí pro růst bakterií.

Studie vedená mezi imigranty, kteří se přestěhovali do USA z jihovýchodní Asie, uvádí, že diverzita jejich střevních bakterií se snížila již po devíti měsících. Druhá generace po přistěhovalcích měla už podobné profily střevní mikroflóry jako původní obyvatelé USA.

Ať se vám to líbí nebo ne, každý cestovatel bude muset vzít na cesty své střevní bakterie. Pokud vám při cestování způsobují problémy se střevy, může vám užívání prebiotik a probiotik pomoci vaše potíže zmírnit. Zvyšující se kolonizace střev dobrými bakteriemi z probiotik ztěžuje toxickým bakteriím infikovat střeva.

Různé bakteriální druhy spolu ve střevech neustále soutěží o živiny. Měli bychom zajistit, že vyhrají ty, které chceme. Nepřehánějte to s bohatým výběrem potravin na novém místě. Trvalé vystavování střevních bakterií novým potravinám jim pomůže snáze si zvyknout na různé živiny a stravitelné sloučeniny. Vědci se také snaží pochopit, jak se mění střevní bakterie během cestování, aby bylo možné kontrolovat šíření střevních bakteriálních kmenů odolných vůči antibiotikům. Jen čas ukáže, jestli někdy budeme moci vyzkoušet všechno pouliční jídlo, aniž bychom dostali střeva do potíží.

Související…

Dokáže konopí léčit poruchy střev? Pouze tlumí následky, tvrdí vědci
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: ScienceABC

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...