fbpx

Obyvatelé republiky Kiribati v Tichém oceánu se od vědců dozvěděli neradostnou zprávu: Váš ostrov bude zničen

Zveřejněno: 1. 7. 2019

Republika Kiribati je jediným ostrovním státem, který leží na všech čtyřech polokoulích. Neustále zde od východu a severovýchodu vanou pasáty, od října do dubna panuje období dešťů, od listopadu do března hrozí vichřice a větrné smrště. Celoroční teplota se pohybuje těsně pod      30 °C. Pro místní zemědělství mají velký význam kokosové palmy, fíkovníky, banánovníky, melouny a chlebovníky. Kiribaťané, kteří mluví kiribatštinou (úředním jazykem je angličtina), se živí lovem mořských živočichů, jako jsou tuňáci a další ryby.

Najdete tu i několik chovných farem chaluh, mlžů a korýšů. Poměrně se tu daří řemeslům, obyvatelé se většinou věnují pletení rohoží, košíků, lan a sítí. Protože tady v podstatě neexistuje průmysl, vyrábí ručně i čluny a menší lodě. Prostě průměrný ostrov – to se ale může velmi rychle změnit.

Můžeme za to my

Za riziko, které hrozí Kiribati, nese odpovědnost globální oteplování, jehož vlivem dochází k vzestupu hladiny moří. Čím vyšší je průměrná teplota, tím vyšší jsou povrchové vrstvy oceánů. Ledovce tají, sněhu je pomálu, hladiny moří stoupají a ve vzduchu panuje nesnesitelná vlhkost.

christmas island 1404574331

Christmas Island


Podle páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) má od poloviny 20. století na globální změnu klimatu vliv především člověk. Tuto skutečnost akceptují všechny akademie věd významných industrializovaných států bez výjimky. Důvodem jsou emise skleníkových plynů vlivem spotřeby fosilních paliv, těžby dřeva v deštných pralesích a velmi intenzivní chov hospodářských zvířat.

Ostrov brzy přestane existovat

Očekává se přitom, že budoucí oteplování nebude rovnoměrné, související změny by se měly lišit region od regionu. Pro Kiribati to bohužel znamená cestu do záhuby. Oteplování by mělo i nadále souviset s táním ledovců, zmrzlé půdy a mořského ledu, s čímž je nedílně spjato i zvyšování hladiny oceánů, změny v množství a formě srážek a rozšiřování subtropických pouští.

Dnes Kiribati, zítra my

Měnící se klima a zvyšující se hladina oceánu hrozí Republice Kiribati jistou záhubou. Bývalý prezident Anote Tong, vzdělaný, moudrý a sečtělý muž, ví, že budoucnost neodvrátí, a tak objíždí světová fóra a navštěvuje významné státníky, aby pro své lidi našel alternativní řešení.

kiribati 0291686979

Mluví o Kiribati a zároveň upozorňuje na globální klimatickou hrozbu, která je dnes problémem jeho ostrova, ale za několik málo let se může stát problémem celého světa. Co když zajdeme tak daleko, že pod hladinou moře zmizí celý svět? Že se celá Země stane jednou velkou Atlantidou? Kiribati je jedním z prvních ostrovních států, který čelí hrozbě zničení přírodou. Není ale jediný. O existenci dalších nevíme, stejně jako jsme donedávna nevěděli ani o Kiribati.

Stáhnout oteplování pod 2 °C

Cílem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu je zabránit dalším nebezpečným změnám klimatu ze strany člověka. Lidově řečeno, neměli bychom již více rozdmýchávat oheň, který jsme sami zapálili. I když už globálnímu oteplování zabránit nemůžeme, můžeme na něj alespoň adekvátně reagovat. A pomoci tak nejen Kiribati a jemu podobným, ale také sobě. Vědci společnost nabádají ke snižování emisí skleníkových plynů. V roce 2015 byla státy, které jsou součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, přijata tzv. Pařížská dohoda. Jejím cílem je omezit globální oteplování na nižší hodnotu, než jsou 2 °C. Zda se to podaří, je na každém z nás.

Mysli globálně, jednej lokálně

Ivan Rynda, vedoucí katedry sociální a kulturní ekologie na UK Praha, tvrdí, že svět je nenávratně globalizovaný. Televizí, internetem. V čemž se ukrývá odpověď na otázku, proč se euroamerické země, mezi něž patří i Česko, musí uskromnit. Jedním z nejsilnějších prostředků v řešení globálního oteplování je podle doktora Ryndy vzdělání.

Vzdělání je jedním z největších prostředků, jak pomoci rozvojovým zemím, abychom pomohli sami sobě.

„Vzdělání je jedním z největších prostředků, jak pomoci rozvojovým zemím, abychom pomohli sami sobě,“ řekl doktor Rynda na debatě v Ústí nad Orlicí, která následovala v podniku Malá scéna po promítání filmu Anoteho archapojednávajícího právě o popisovaném tématu Kiribati.Další odborník, který se debaty rovněž účastnil, Vojtěch Mácha, environmentální ekonom, jednotlivci radí: „Mysli globálně, jednej lokálně.“ Když budeme třídit odpad, jíst méně masa, neplýtvat vodou, pomáháme vzdáleně i Kiribati. Je na čase s tím začít ve velkém.

Související…

O klimatických změnách se ví od 80. let. Svět se dal do boje, převládli skepticiRozhovor: Změna klimatu je největší výzvou v dějinách, ale zvládneme jiZměny klimatu vyvolávají specifický druh depresí

foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Anoteho archa

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.