fbpx

Zveřejněno: 16. 12. 2017

Půst rozhodně není ničím novým, byl součástí mnoha kultur a náboženství v průběhu celé historie. Vědecké výzkumy z poslední doby však upozorňují nejen na jeho zdravotní přínosy, ale také popisují specifický mechanismus, jakým přerušovaný přísun potravy ovlivňuje náš mozek.  

Příznivé účinky půstu na zdraví a celkové funkce organismu jsou ve vědecké i lékařské komunitě dobře známé. Víme, že hladovění může snížit riziko onemocnění srdce, pomáhat s kontrolou glykemie, snižovat tělesnou hmotnost, a dokonce nabízí určitou ochranu proti příčinám vzniku Alzheimerovy choroby. Doposud se ovšem velmi málo vědělo o samotných molekulárních mechanismech, které přerušované hladovění využívá k ovlivnění fyziologie těla, zvláště pak mozku.

Pryč s „duševním nepořádkem“

Skupina kanadských vědců nedávno studovala mozkovou aktivitu ovocných mušek a zjistila, že akutní hladovění přímo ovlivňuje stabilitu jejich neuronálních obvodů, což je typ vedení, které určuje tok informací v mozku a nervovém systému. Podle jejich výzkumu buněčný stres a nedostatek výživy blokuje synaptickou aktivitu neuronů, která se normálně vyskytuje v mozku, což v podstatě znamená, že mozek zpomaluje.

Ačkoli mozkové „zpomalení“ zní obecně jako něco nežádoucího, ve skutečnosti je pro zdraví přínosné. Jeho opačný stav, hyperaktivní synaptická aktivita, je totiž spojena s onemocněními, jako jsou Parkinsonova či Alzheimerova choroba a další mozková degenerativní onemocnění. Takže zpomalení mozkové činnosti nás proti těmto nemocem chrání.

shutterstock 459775861

Půst může snížit riziko onemocnění, jako jsou Parkinsonova či Alzheimerova choroba.

Přednosti ketonové stravy

Výsledky také ukázaly, že půst je doprovázen zvýšeným výskytem ketolátek, což jsou sloučeniny, které v podstatě chrání mozkové buňky před degenerací. Ketogenní (nízkotučná a vysokotučná) strava byla používána od dvacátých let jako extrémně účinná při léčbě epilepsie, i když mechanismus, jakým pracuje, byl z větší části nejasný.

Výše uvedená studie poukazuje nejen na souvislost mezi omezením příjmu kalorií a nižším rizikem vzniku určitých onemocnění, ale popisuje také skutečný mechanismus zpomalení komunikace mezi neurony, nutné pro šetření energií v době omezeného příjmu výživových látek.

Význam půstu pro moderní stravování

Co tedy půst a moderní stravování? Někdy zapomínáme na to, kolik energie potřebujeme na strávení potravy. Jestliže jíme každé čtyři hodiny, což je v moderní kultuře zcela běžné, neustále aktivujeme své tělo a vyžadujeme si jeho pozornost. Je tedy logické, že když svému organismu dáme pauzu, dostane šanci znovu dobít své baterky a spolu s ním i náš mozek a nervová soustava.  

To nás pak může vést k zamyšlení, zda byli lidé „navrženi“ k pravidelnému stravování, nebo tak, aby přečkali nějakou dobu bez jídla. Je možné, že nám kultura moderního stravování škodí? To nevíme jistě, půst si však každý sám může vyzkoušet. Existuje mnoho typů přerušovaného hladovění, z nichž si každý může vybrat ten, který mu bude nejbližší. Zatím však stále platí, že je vhodné si před zásadnějším přerušením přísunu potravy promluvit s lékařem.

foto: Shutterstock, zdroj: Mindbodygreen

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....