fbpx
Zveřejněno: 20. 12. 2017

Ve čtvrtek 21. prosince Slunce dosáhne obratníku Kozoroha a my prožijeme nejdelší noc z celého roku. Ovšem než se světlá část dne opět prodlouží do snesitelnější míry, ještě chvíli to potrvá. Jak se nedostatek slunečního jasu může podepsat na naší psychice i zdraví a proč jsou Češi v této oblasti ohroženi víc než ostatní Evropané?

Zimní slunovrat nastane přesně v 17 hodin a 28 minut. Denního světla si budeme užívat pouhých osm hodin, pak se dny začnou opět prodlužovat. A přestože dlouhé zimní večery mají bezesporu své kouzlo, nedostatek slunečního svitu, který k nim neodmyslitelně patří, se na nás může negativně podepsat. Typický je například nedostatek vitaminu D, dále únava, změny nálad a deprese.

Češi a nedostatek slunečního svitu

Podle Společnosti pro výživu trpí nedostatkem „slunečního vitaminu“ více než tři čtvrtiny lidí v Česku. Na vině však nejsou jen dlouhá zimní období, ale také přibývající počet lidí pracujících v kanceláři, pak také fakt, že děti už mnohem méně chodí ven, a celkové stárnutí populace.

Dalším problémem je také tzv. globální stmívání způsobené znečištěným ovzduším, které má za následek, že na Zemi dopadá menší množství slunečních paprsků. Fakt, že míra znečištění ovzduší ovlivňuje hodnoty vitaminu D v našem organismu, potvrdil například indický výzkum provedený v Dillí. Přitom právě kvalita ovzduší je v České republice dlouholetý problém a poslední zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) s interaktivní mapou potvrzuje, že oproti ostatním evropským zemím si nevedeme zrovna nejlépe.

Při získávání vitaminu D nám nepomáhá ani fakt, že Česká republika patří podle Wikimedia Commons spolu s Velkou Británií a severskými státy k evropským zemím s nejnižším počtem slunečných dnů v roce.

europe sunshine hours map

ČR patří k zemím s nejnižším počtem slunečných dnů

Melatonin a únava

S postupující zimou také ubývá naše chuť cvičit. Vědci z London School of Hygiene and Tropical Medicine měřili souvislost mezi časem západu slunce a fyzickou aktivitou 23 000 dětí. Bylo zjištěno, že během zimních dní se oproti těm letním fyzická aktivita zúčastněných snížila o 15 až 20 %.

Předpokládá se, že hlavní příčinou nechuti do sportů a jiných fyzických aktivit je zvýšená produkce melatoninu. Tento neurotransmiter má totiž za úkol řídit rytmy den-noc, a právě jeho vyšší hodnoty v mozku jsou zodpovědné za znatelnější únavu a malátnost.

Chmury dlouhých večerů

Typickým příkladem zimních depresivních stavů je sezónní afektivní porucha, která se projevuje rychlými změnami nálad, letargií, depresemi, silnou únavou a přibýváním na váze. Toto onemocnění se zkratkou SAD může podle Mayo Clinic souviset právě s nedostatkem slunečního záření. Během zamračených zimních dnů totiž naše tělo produkuje méně serotoninu, který je často nazýván hormonem štěstí.

Jestliže tedy i vy v poslední době propadáte zimním chmurám a spoustu času prokrastinujete, na vině možná nejste jen vy sami, ale právě nedostatek slunečního svitu, kterého je v Čechách oproti jiným zemím opravdu poskrovnu. Proto se snažte trávit venku co nejvíc času a zkuste jakýkoli pohyb, který vám pomůže dobít energii a díky dopaminu zlepší náladu.

foto: Shutterstock, Wikimedia Commons

Tipy redakce

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...