fbpx

Před 150 lety vymýtil hladomor desetinu finské populace. Dnes je Finsko podle světových žebříčků nejsvobodnější, nejbezpečnější, nejstabilnější a nejspravedlivější země na světě. Co se od něj můžeme naučit?

Zveřejněno: 22. 6. 2018

Až donedávna to severský stát neměl vůbec jednoduché. Do začátku 19. století byl pod nadvládou Švédů, ty potom vystřídali Rusové. V roce 1917 sice Finové získali samostatnost, ale během druhé světové války se museli urputně rvát se Sovětským svazem, jenom aby se po ní ocitli v šeré zóně, kde stěží balancovali a balancují vliv Východu a Západu.

Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 způsobil ve Finsku ekonomickou krizi, ale zároveň mu umožnil vykročit na zcela novou stezku – k decentralizaci ekonomiky, připojení k EU v roce 1995 a zapojení do eurozóny v roce 1999. Jeho ekonomickému boomu napomohla hlavně společnost Nokia.

Není to ale jenom ekonomický úspěch, co z Finska činí unikátní zemi. Finsko drží prvenství v celé řadě žebříčků z let 2015–2018: má nejlepší vládu, nejmenší množství organizovaného zločinu, nejvíce nezávislý jurisdikční systém. Je to třetí nejbohatší země s třetí nejmenší korupcí.

Finové jsou nejšťastnější lidé na světě. Co je jejich tajemstvím úspěchu?

Finové jsou nejšťastnější lidé na světě, víra v policejní systém je největší na světě. Rovnost mezi pohlavím je třetí největší na světě. Vzduch ve Finsku je nejčistší na světě, Finsko má nejlepší základní vzdělání na světě, třetí nejlepší střední vzdělání a mohli bychom ještě dlouho pokračovat. Co je finské tajemství úspěchu?

1. Musíme si pomáhat

První věcí, která jim svým způsobem hraje do karet, je geografie. „Žijeme na studeném, nehostinném a odlehlém místě. Každý musí tvrdě pracovat. Ale to vždycky nestačí. Občas musíme požádat o pomoc naše sousedy,“ řekla bývalá finská prezidentka Tarja Halonen.

finsko 100let

Dokonce i držitel Nobelovy ceny za ekonomii Bengt Holmström prohlásil: „Při pohledu na to, kde jsme byli předtím a kde jsme teď, můžete mluvit o finském zázraku.“

Finové jsou na jednu stranu nezávislí a soběstační. Zároveň si jsou zvyklí pomáhat a dodržují pravidla, protože pravidla zaručují přežití.

2. Všichni jsme si rovni

Historička a spisovatelka Sirpa Kähkönen připomíná, že Finsko bylo téměř 600 let pod nadvládou Švédska, a potom mu zase dominovalo Rusko. Finsko bylo chudé jak ekonomicky, tak demokraticky. „Neexistovali žádní poddaní, ale ani žádní bohatí aristokraté. Společnost nebyla hierarchická,“ napsala.

Související…

Sdílená ekonomika je nevyhnutelná: Dá se na ní ušetřit i vydělat?
Juraj Kočar

Dnes tomu není jinak. Jednak má Finsko nejmenší ekonomické nůžky (tj. nejmenší rozdíl mezi příjmy chudáků a boháčů), jednak „můžete jít po ulici vedle nejbohatšího chlápka ve městě a vůbec to nepostřehnout,“ řekl Bruce Oreck, americký velvyslanec, který sloužil v Helsinkách. „Nedíváte se na lidi seshora ani zespod, ale na stejné úrovni.“

To se mimo jiné týká i rovnosti mezi muži a ženami.

3. Proč bychom si nevěřili

Finové si věří. Věří si navzájem, věří své policii, své vládě. „To se přenáší i do podnikatelského prostředí,“ řekl právník André Chaker. „Věci jsou hotovy rychleji a spolehlivěji.“

helsinky univerzita

Knihovna Helsinské univerzity

4. Škola, základ života

Že Finové mají zájem na kvalitním vzdělávání, bylo patrné už v 19. století – pár mohl být sezdán, pouze pokud oba uměli číst i psát. I proto dnes Finsko patří k nejgramotnějším zemím na světě a učitelé ve státě pořád hrají prim. Téměř 30 % členů finské vlády a prezidentů byli dříve učitelé. Právě profesoři vedli národní převrat a napomohli vytvoření finského jazyka, historie, literatury, hudby, symbolismu, folklóru. Ve finském pojetí je vzdělání klíčem k pokroku a tomu odpovídá nejenom zaměření na studenty, ale i platy učitelů.

5. Investice do moderního světa

Finsko se nebojí pokroku a změn. Dnes patří k technologické špičce i proto, že v 90. letech investovalo na 4 % hrubého národního produktu do výzkumu a vývoje. Technologický boom Finska je srovnatelný pouze s Japonskem.

 

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...