Když psychika bolí tělo: Jak stres a emoce oslabují srdce i energii

Stres je dnes běžnou součástí života a většina lidí ho bere jako nutnou daň za práci, rodinu i tempo doby. Jenže tělo ho nevnímá jako abstraktní pojem, ale jako konkrétní fyziologickou zátěž. Při stresu se aktivuje autonomní nervový systém, zrychluje se tep, stoupá krevní tlak, snižuje se schopnost regenerace a do krve se vyplavují stresové hormony.

Tyto reakce jsou užitečné krátkodobě, problém nastává, když se pohotovostní stav stává trvalým. Výsledkem může být pokles energie, horší spánek, bušení srdce i celkové vyčerpání. „Spánek bývá mělčí, člověk je podrážděnější a častěji sahá po rychlých berličkách, jako je sladké, alkohol nebo bezcílné scrollování,“ vysvětluje klinická psycholožka Markéta Celerová.

Dodává, že důležitou, ale často opomíjenou roli hraje i pitný režim. Ve stresu tělo spotřebovává více tekutin a minerálů, nezbytných pro činnost svalů i srdce. Pokud je nedoplňujeme, únava, napětí a zhoršená koncentrace se prohlubují. „Pravidelné pití vody a doplňování elektrolytů proto pomáhá tělu zvládat psychickou zátěž lépe,“ upozorňuje odbornice.

Co se v těle děje, když prožíváme dlouhodobou emocionální zátěž, například smutek, frustraci nebo zklamání?

Emoce nejsou problém, ale informace. Ukazují, co je pro nás důležité a kde je něco v nerovnováze. Neodehrávají se jen „v hlavě“, ale vždy i v těle. Smutek nebo frustrace se mohou projevit poklesem energie, zpomalením, změnami tlaku, chladem v těle i negativními myšlenkami typu „nemá to smysl“.

Tělo se přizpůsobuje tomu, co prožíváme. Důležité je emoce nepotlačovat. Když je ignorujeme, napětí se v těle zvyšuje. Pomáhá emoci si uvědomit, pojmenovat ji a reagovat na ni prakticky, třeba pohybem, který uvolní nahromaděnou energii, a zároveň řešením situace, která emoci vyvolává. Dlouhodobý smutek nebo frustrace nejsou slabost, ale signál, že tělo něco potřebuje. Když mu dáme prostor pro odpočinek, pohyb, spánek a podporu okolí, dokáže se vracet do rovnováhy.

Mluví se o „zlomeném srdci“. Je to opravdu jen metafora, nebo se to fyziologicky projevuje?

„Zlomené srdce“ není jen obrazné vyjádření. V medicíně existuje syndrom takotsubo, někdy označovaný jako stresová kardiomyopatie nebo broken-heart syndrome. Vzniká po náhlém a silném stresu, typicky po rozchodu, úmrtí blízkého člověka, ale i po těžké operaci, úrazu nebo velkém šoku. Tělo vyplaví velké množství stresových hormonů, hlavně adrenalinu a noradrenalinu.

Ty mohou dočasně „ochromit“ srdeční sval, zejména levou srdeční komoru, která pak nepracuje tak, jak má. Srdce pumpuje krev méně účinně a člověk může pociťovat bolest na hrudi, dušnost, nebo dokonce zkolabovat. Výsledky vyšetření často připomínají infarkt, změny se objeví na EKG i v krevních testech, ale věnčité tepny nejsou ucpané. Typickým znakem je zvláštní tvar levé komory, připomínající japonskou nádobu na chytání chobotnic (odtud název tako-tsubo). Většinou se srdce během několika týdnů plně zotaví, přesto jde o vážný stav, vyžadující hospitalizaci a dohled.

To znamená, že emoce mohou způsobit i problémy se srdcem?

Ano, silné emoce, zejména zármutek, dokážou i bez diagnózy syndromu zlomeného srdce krátkodobě zvýšit krevní tlak, zrychlit tep, vyvolat bušení srdce a zhoršit spánek. U citlivějších lidí mohou odhalit nebo zhoršit skryté srdeční potíže. Emoce bychom proto neměli podceňovat, mají na zdraví podobně zásadní vliv jako pohyb nebo strava

Jak poznáme, že naše psychika ovlivňuje tělo?

Tělo a psychika nejsou oddělené světy. Každá emoce, stresový okamžik i dlouhodobé napětí se v těle projeví. První signály bývají nenápadné a často je shodíme jako běžnou únavu, horší spánek nebo „špatný den“.

 Radost, vděčnost nebo zvídavost spouštějí parasympatikus, nervový systém klidu. Naopak hněv, frustrace, strach či úzkost aktivují sympatikus, režim „boj nebo útěk“.

Psychosomatické projevy nejsou slabost, ale varování, že je tělo přetížené. Když je zachytíme včas, stačí drobné změny, více spánku, pohybu, klidu nebo kontaktu s druhými. Pokud je ignorujeme, tělo začne mluvit hlasitěji, někdy až bolestí nebo nemocí.

Jaké jemné signály často přehlížíme?

Mezi nejběžnější patří neustálé svalové napětí, například bolesti šíje, ramen či čelistí, které se přes den zhoršují. Bušení srdce nebo nepravidelný dech, tlak na hrudi, trávicí potíže bez jasné příčiny, kolísání energie, horší spánek, podrážděnost či zvýšená citlivost, to vše často signalizuje, že tělo potřebuje zpomalit.

Dá se říct, že emoce skutečně formují energii, kterou máme k dispozici?

Ano. Emoce nejsou jen nálady, jsou to chemické a nervové impulzy, které určují, jak tělo hospodaří s energií. Radost, vděčnost nebo zvídavost spouštějí parasympatikus, nervový systém klidu. Tělo díky tomu lépe tráví, dýchá pomaleji a obnovuje síly, takže se cítíme lehčí a plní vitality.

Naopak hněv, frustrace, strach či úzkost aktivují sympatikus, režim „boj nebo útěk“. Tep, dech i krevní tlak se zrychlí, krátkodobě nám to pomáhá se soustředit a zvýšit výkon, dlouhodobě ale vyčerpává. Smutek a pocit bezmoci snižují motivaci a hladiny dopaminu a serotoninu, hormonů dodávajících chuť do života. Spánek, jídlo, pohyb a koníčky jsou také důležité, emoce jsou jejich klíčovou součástí.

Jak lépe vnímat propojení mezi psychikou a tělem, aniž bychom se stresovali nebo cítili provinile?

Tělo není jen dopravní prostředek pro hlavu. Je to nervový systém, který reaguje dřív, než si uvědomíme, co se děje. Napětí, sevřený dech nebo stažená ramena jsou signály, které tělo vysílá. Vnímání těla není kritika, ale způsob péče o sebe. Nepotřebujeme být dokonalí, jde o všímavost a drobné každodenní rituály.

Můžete uvést konkrétní příklady, jak na to?

Ráno se zastavme předtím, než sáhneme po telefonu, a zeptejme se sami sebe, jak se cítíme v těle. Během dne, když cítíme napětí, zhluboka se nadechněme, protáhněme a zívněme.

 Tělo i psychika milují rytmus, pravidelný spánek, jídlo, pohyb i světlo. Nemusí být perfektní, stačí předvídatelnost. Každá drobná pravidelnost, třeba chůze po obědě, večerní klid nebo víkend bez obrazovek, stabilizuje nervový systém a šetří energii.

Večer si krátce projděme den a pojmenujme situaci, kdy tělo reagovalo, například bušení srdce nebo stažený žaludek. Drobné rituály jako hudba, procházka, ranní káva nebo smích fungují jako „malé nabíječky“ energie.

Můžeme pečovat o „emocionální srdce“, i když život není vždy jednoduchý?

Ano. Život nikdy nebude úplně klidný, ale naše srdce fyzické i emocionální dokáže zůstat v rovnováze, pokud mu dáme pár jednoduchých jistot. Péče o „emocionální srdce“ neznamená vyhýbat se emocím nebo stresu, ale vytvořit prostředí, kde se tělo i duše mohou průběžně regenerovat. Tělo i psychika milují rytmus, pravidelný spánek, jídlo, pohyb i světlo. Nemusí být perfektní, stačí předvídatelnost. Každá drobná pravidelnost, třeba chůze po obědě, večerní klid nebo víkend bez obrazovek, stabilizuje nervový systém a šetří energii.

Jak poznat, že tělo potřebuje pauzu, i když hlava ještě jede naplno?

Signály bývají nepatrné: napětí v ramenou, sevřený žaludek, bušení srdce, kolísání energie. Pokud je ignorujeme, zesilují až do bolesti nebo únavy. Stačí krátká pauza, pár hlubokých nádechů, protažení nebo rychlá procházka, aby tělo získalo šanci se zklidnit.

Může pravidelná péče o tělo a duši změnit energii a odolnost vůči stresu?

Ano, drobné návyky se sčítají. Pravidelný spánek, pohyb, dostatek vody a krátké chvíle klidu zlepšují regeneraci nervového systému i celkovou vitalitu. I malá „mini-dovolená“ během dne dokáže snížit napětí a zvýšit odolnost.

Reklama

Jak by měl vypadat pitný režim při psychické zátěži?

Nejvhodnější je čistá voda v čele s přírodními minerálkami nebo bylinné čaje. Kávu a zelený čaj pít s mírou, energetické nápoje a slazené limonády omezit. Alkohol krátkodobě uleví, ale celkově zhoršuje spánek a zvyšuje stresovou reakci.

Kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc?

Pokud špatný spánek, podráždění a psychická nepohoda trvají delší dobu, je čas se poradit s odborníkem. Nejprve je dobré obrátit se na praktického lékaře, který určí míru závažnosti a doporučí specialistu, například psychiatra nebo klinického psychologa. Vyhledat pomoc není slabost, ale projev péče o sebe. Důležité je také důvěřovat vlastnímu pocitu, dokud nenajdeme někoho, s kým se cítíme bezpečně.

Zahraniční studie potvrzují vliv emocí na životní energii a zdraví

Zahraniční výzkumy potvrzují, že stres a dlouhodobé emoční napětí mají výrazný dopad na srdce a cévní systém. Chronický stres zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak, což nutí srdce pracovat intenzivněji, aby zajistilo potřebný krevní oběh. Dlouhodobé vystavení těla stresovým hormonům, zejména adrenalinu, může způsobit křeče koronárních cév, poruchy srdečního rytmu či zvýšenou spotřebu kyslíku, a tím zvyšuje riziko infarktu, srdečního selhání či mozkové příhody.

Studie publikovaná v JAMA uvádí, že nejčastějšími zdroji chronického stresu jsou práce, rodinné a finanční problémy, péče o blízké, nemoc nebo osamělost. Prevence a zvládání stresu zahrnuje pravidelný pohyb, vyváženou stravu, omezení alkoholu a kouření, relaxační techniky, dostatek spánku a sociální podporu.