Mezi lékaři se poměrně vžilo úsloví „každá otevřená rána je k smrti brána“. To totiž, a bohužel bez nadsázky, vystihuje smutnou a často podceňovanou realitu. Asi nikoho by v běžném, každodenním provozu nenapadlo, že z nicotného říznutí se o papír nebo z protivné záděrky se při nesprávné nebo nedostatečné péči může vyklubat problém, který ho bude stát život. Leč opak je pravdou – a právě o ní hovoří ono zmiňované heslo. Protože každá nicotná ranka dává zhoubným mikroorganismům zelenou pro vstup do krevního oběhu, odkud mohou otrávit doslova celý organismus a stát se tak příčinou jeho selhání, tedy sepse. „Ránou se infekce dostává do krevního řečiště zcela vzácně. Vždy je místní reakce a teprve poté, co je překonána, následuje prostup do krevního řečiště,“ vysvětluje doc. MUDr. Jaromír Kočí, Ph.D., FACS, přednosta Kliniky urgentní medicíny FN Hradec Králové.
Největší orgán osídlený miliardami mikroorganismů
Kůže je největší orgán našeho těla a jeho povrch není v podstatě nikdy sterilní. A to ani tehdy, když důsledně dodržujeme pravidla osobní hygieny a pokožka se zdá být dokonale čistá. Důvodem je skutečnost, že na kůži se permanentně nachází různé druhy mikroorganismů, jejichž je přirozeným domovem. Tento kožní mikrobiom je tvořen bezpočtem virů, bakterií, kvasinek nebo i roztočů – na jeden centimetr čtvereční kůže připadá průměrně milion mikroorganismů z 500 různých druhů. A všechny tyto se kdykoliv mohou dostat do otevřené ranky a narušit hojení tkání, které v ní probíhá. To se projeví infekcí, která patří k nejčastějším komplikacím hojení, a v krajním případě může vést až ke smrti. Následky nemusejí být vždy tak tragické, nicméně takové být MOHOU a je dobré vědět, že správnou péčí se jim dá předejít.
Nejen popáleniny a vředy, ale i běžné odřeniny nebo řezná poranění
Každá rána je během procesu hojení kontaminována mikroorganismy žijícími v jejím okolí a každý takový kontakt zvyšuje riziko vzniku infekce. A neplatí to pouze pro popáleniny (i ty vzniklé v domácím prostředí, tedy I. až II. stupeň závažnosti), pro bércové či diabetické vředy na dolních končetinách, ale také pro běžná větší či menší řezná poranění, dále pro odřeniny, záděrky, zkrátka pro jakékoliv narušení ochranné kožní bariéry (protože kůže funguje i jako naše ochrana před vnějším prostředím).
Když z rány teče čirá tekutina (plazma), případně s příměsí krve, je vše v pořádku. Tento proces je přirozenou součástí hojení.
Na vznik infekce organismus okamžitě reaguje aktivací imunitního systému, což se projeví vyvoláním zánětu, jehož úkolem je nezvané hostitele z těla vypudit. To zpomaluje, nebo dokonce zastavuje proces hojení, ve většině případů se tak tělu podaří infekci vyřešit a omezit cílení zánětu jen na malou a skutečně postiženou plochu.
Rozhoduje i stav imunity a vnitřní odolnost
O tom, zda se infekce rozvine dále do těla, rozhoduje mnoho faktorů. Vedle těch vnějších, mezi něž patří hygiena, odpovídající péče o ránu a případná vhodná léčba, jde také o vnitřní, jako jsou stav imunity a vnitřní odolnosti jednotlivce. Vnější faktory ovlivnit lze do velké míry, s těmi vnitřními je to už těžší. Zbývá tedy dbát o důslednou prevenci, a pokud ta nevyjde, tak v případě potřeby neotálet a obrátit se s řešením situace na odbornou lékařskou pomoc. Protože s ohledem na to, že rozšíření infekce krevním řečištěm může v krajním případě skončit i smrtí, je nutné její rozvoj včas zachytit a zahájit odpovídající léčbu. K tomu je nutné znát příznaky signalizující, že stav začíná být vážný.
Pozor na hnis, zarudnutí, otok, bolestivost a horečku
Když z rány teče čirá tekutina (plazma), případně s příměsí krve, je vše v pořádku. Tento proces je přirozenou součástí hojení. Zpozornět byste měli v případě, že se objeví zakalená, zelená, žlutá nebo páchnoucí tekutina, která může být i hustší. Další běžnou součástí je zarudnutí v okolí poranění, to by ale mělo do několika dnů odeznít a rozhodně by se nemělo pojit s bolestivostí, horkostí, nebo dokonce se škubáním nebo cukáním v daném místě. Stejné je to s otokem – také je součástí hojení, ale také by měl do pár dní odeznít. Dalšími známkami infekce jsou žloutnutí strupu, výsev pupínků nebo vřídků v okolí rány nebo i to, že se viditelně nehojí, neuzavírá a vypadá vlastně pořád stejně. Alarmující je i teplota nad 37,5 °C, celková únava a malátnost. To všechno mohou být známky toho, že se tělo potýká s infekcí, která se začala šířit, kam neměla.
Na nic nečekat a vyrazit
Jak postupovat v případě, že se vám do rány dostane infekce? Nečekat a vyrazit k lékaři nebo do jednoho ze specializovaných Center pro hojení ran. Na prvním místě je zásadní vhodné ošetření a výběr správného krytí, což platí i jako ta nejúčinnější prevence, na niž by se nemělo nikdy zapomínat. Těžší případy infekce se léčí s pomocí nitrožilně podávaných tekutin, antibiotik a antiseptických prostředků.
Reklama
