V nedávné studii provedené na Mayo Clinic odborníci zjistili, že schopnost výdrže stoje na jedné noze ukazuje náš skutečný věk. Možná si vzpomínáte, že jste jako děti metali přemety, dělali holubičky, viseli hlavou dolů na prolézačkách, a nic z toho nebyl problém.
Stoj na jedné noze by se tak mohl zdát jako jednoduchý úkol. Faktem ale je, že naše koordinace nervového systému, vnímání rovnováhy a funkce vestibulárního aparátu důležitého pro zmíněnou rovnováhu věkem klesá. Schopnost stoje na jedné noze, obzvlášť na té nedominantní, klesá totiž rychleji než úbytek síly. Podle vědců se v průměru doba, po kterou člověk udrží rovnováhu, s každou dekádou zkracuje o 2,2 sekundy u nedominantní nohy a o 1,7 sekundy u té dominantní.
Nejen počet let, ale i jejich kvalita
Když se nad tím zamyslíme, číslo v občance nám o skutečném věku moc neřekne. Chronologický věk je jen suchý údaj, zatímco biologický věk, tedy to, jak naše tělo skutečně funguje, je mnohem výmluvnější. Právě proto dnes lékaři čím dál častěji sledují i takové ukazatele, které by nás dřív možná ani nenapadly. Podle přehledu z Medical News Today je schopnost rovnováhy na jedné noze „spolehlivým ukazatelem neuromuskulárního stárnutí“. Tedy toho, jak naše tělo reaguje na procesy, které se odehrávají hluboko pod povrchem.
Podle British Journal of Sports Medicine je neschopnost stát 10 sekund na jedné noze ve středním a pozdním věku spojena s téměř dvojnásobným rizikem úmrtí v následujících 10 letech.
Studie publikovaná v časopise British Journal of Sports Medicine ukázala, že lidé ve věku mezi 50 a 70 lety, kteří nedokázali stát na jedné noze po dobu alespoň deseti sekund, měli během následující dekády téměř dvojnásobně vyšší riziko úmrtí oproti těm, kteří test zvládli. Výzkumníci sledovali více než 1 700 účastníků po dobu sedmi let a výsledky byly jednoznačné: rovnováha není jen otázkou svalů, ale celkového zdraví nervové soustavy, srdce i cév. „Ztráta rovnováhy je často prvním varováním, že tělo ztrácí schopnost efektivně komunikovat mezi mozkem, nervy a svaly,“ vysvětluje autor studie, profesor Claudio Gil Araújo. „A právě tato schopnost odlišuje zdravé stárnutí od stárnutí zranitelného,“ dodává odborník.
Co je špatný a co dobrý výsledek?
Test neslibuje, že pokud vydržíte na jedné noze 60 sekund, budete žít do sta let, ale dává vám signál, že v případě dobrého výsledku může být pravděpodobnost dožití vyšší, a opačně, pokud skončíte pod průměrem, ukazuje, jaká rizika vám hrozí. „Zní to snadně, ale mnoho lidí je překvapeno, jak náročné to může být,“ říká specialistka na geriatrickou medicínu Anne Vanderbilt.
Data britské organizace Suffolk and North East Essex NHS ukazují následující. Pokud je vám mezi 18 a 39 lety, měli byste být schopni stát na jedné noze nepřetržitě po dobu 43 sekund, a pokud je vám mezi 40 a 49 lety, po dobu 40 sekund. Je pochopitelné, že s přibývajícím věkem se doba, po kterou byste měli být schopni „stát jako plameňák“, ještě více zkracuje. V průměru je to 37 sekund, pokud je vám 50 až 59 let, 30 sekund, pokud je vám 60 až 69 let, 18 až 19 sekund, pokud je vám 70 až 79 let, a něco málo přes pět sekund, pokud je vám více než 80 let.
Podle British Journal of Sports Medicine je neschopnost stát 10 sekund na jedné noze ve středním a pozdním věku spojena s téměř dvojnásobným rizikem úmrtí v následujících 10 letech. Je to zpráva o tom, že mozek a tělo už spolu nekomunikují jako dřív a organismus slábne. Analýzy zmiňované studie ukazují, že u testovaných osob, které test nezvládly, se častěji vyskytovaly kardiovaskulární úmrtí (srdeční selhání, infarkt, cévní mozková příhoda), ale také úmrtí spojená s metabolickými poruchami, jako je cukrovka či chronické onemocnění jater. Výrazně vyšší byla i pravděpodobnost smrtelných pádů, u lidí s horší rovnováhou totiž dochází častěji k úrazům, které mohou mít pro starší jedince fatální následky.
Reklama
Pokud se vám tedy rovnováha začne lámat pod hranici deseti sekund, nemusí to hned znamenat katastrofu, ale rozhodně to stojí za pozornost. Může jít o signál tzv. neuromotorického stárnutí – tedy zhoršování koordinace mezi mozkem, nervy a svaly. Někdy je na vině prostá nečinnost, jindy potíže s vnitřním uchem, zhoršený zrak nebo i latentní neurologické změny. Na druhé straně, není to jediný indikátor. Je třeba brát v úvahu i další faktory: zdravotní stav, cvičení, výživu, genetiku, zranění a mnoho dalších. Test je třeba brát spíš jako ukazatel než definitivní diagnózu.
Jak si vylepšit svůj biologický věk?
Dobrá zpráva je, že všechno se dá trénovat, včetně funkce našeho neuromotorického systému. Pomáhají cvičení typu jóga, tai-chi, pilates, ale i obyčejná chůze po nerovném terénu nebo balanční cviky doma. Každý den pár minut stačí k tomu, aby mozek znovu začal „komunikovat“ se svaly a obnovil jemné nervové spoje.
Debbie Dyerová, klinická vedoucí pro zdravé stárnutí a preventivní péči v North East Essex Alliance, k tomu dodává: „Všichni doufáme, že budeme žít nezávisle a ve zdraví, i když stárneme, a aktivní životní styl je důležitým faktorem, který zvyšuje naše šance, že se nám to podaří. Čím jste víc fit, tím lepší je vaše duševní pohoda a tím déle si udržíte pohyblivost, sílu a rovnováhu i v pozdějším věku,“ uzavírá Dyerová.
