fbpx

Praktický podzimní manuál: Lékařka radí, jak se vyznat v kašli 2 fotografie
zdroj: Freepik

S příchodem podzimu se o slovo jako každoročně začínají hlásit četná respirační onemocnění. Vedle chřipky a covidu-19 se éter hemží různými nespecifikovanými druhy kašle. Jak se v nich vyznat a kdy nespoléhat na domácí péči a vyrazit k lékaři?

Zveřejněno: 18. 10. 2024

Společně s kýcháním nebo reflexní chvilkovou úplnou zástavou dechu, k níž dochází třeba při vdechnutí čpavku, patří kašel mezi obranné dýchací reflexy. Cílem všech zmíněných je v ideálním případě zabránit vniku cizorodého tělesa či chemické látky do dýchacích cest, případně je z nich po jejich vniknutí rychle a účinně odstranit a udržet je tím volné. „Někdy je kašlem z dýchacích cest odstraňován jejich vlastní produkt, hlen,“ dodává MUDr. Eva Kandrnalová, praktická lékařka z Galen Clinic, s níž jsme téma kašle probírali a která nám pomohla sestavit podzimní „kašlový“ manuál.

Co je vlastně kašel

Kašlací reflex je mimovolní reakce na podráždění receptorů umístěných nejen v dýchacích cestách, ale například i v jícnu, obalech srdce nebo, trochu překvapivě, i v zevním zvukovodu. Signál z těchto receptorů je veden dostředivými nervovými vlákny do mozkového kmene, kde je mimo naši volní kontrolu „vyhodnocen“. Odtud je veden dostředivými nervy do příslušných svalů (bránice, mezižeberní svaly, svaly hrtanu a horních cest dýchacích), které jsou pak ve vzájemné přesně řízené spolupráci zodpovědné za námi známý akt kašle.

Související…

S následky černého kašle se Eva potýkala měsíce. Úlevu jí přinesla až viscerální terapie
Magdalena Nováková

„Zajímavostí je, že při kašli prudce vydechovaný vzduch, který s sebou strhává cizí tělesa, nebo třeba nahromaděný hlen, může dosáhnout rychlosti až 800 km za hodinu,“ informuje MUDr. Kandrnalová. Nad takto reflexivně spuštěným kašlem bdí naše mozková kůra, takže vůlí můžeme kašel do určité míry potlačit, prohloubit, nebo vyvolat.

Jenom ochrana? Kéž by

Kromě zmiňované ochranné funkce je ale kašel i průvodním jevem různých patologických jevů, a to nejen nemocí dýchacího systému (virový zánět horních cest dýchacích, astma, zápal plic, ale i třeba plicní nádory nebo vdechnutí cizího tělesa), ale například i srdce nebo jícnu (jícnový reflux). Může být i projevem nesnášenlivosti některých léků na krevní tlak. Do určité míry jej také zneužívají viry a bakterie k snadnějšímu šíření v populaci.

„Podle různých kritérií se kašel dělí na akutní, do 4 týdnů, a chronický, nad 4 týdny, vlhký, s vykašláváním hlenu, a suchý, trvalý a záchvatovitý, denní a noční, může být doprovázen dalšími příznaky. V rámci rozhovoru s lékařem je jeho charakter cenným vodítkem při diagnostice,“ vysvětluje MUDR. Kandrnalová.

Na podzim jsou největším viníkem viry

V podzimním a zimním období jsou nejčastějším původcem kašle virová onemocnění horních dýchacích cest (nosohltan, hrtan). „Je to takzvané self-limiting onemocnění, které většinou odezní během několika dní, probíhá bez celkové schvácenosti, pod obrazem zvýšené teploty do 38 stupňů, rýmy a mírného kašle,“ popisuje MUDr. Kandrnalová.

Nejčastější virové infekce léčbou příliš neurychlíme, ale jejich průběh může být díky ní trochu příjemnější.

Dodává, že v úvodu je běžný suchý, dráždivý kašel, posléze díky překrvení a otoku sliznic dýchacích cest často dochází k tvorbě hlenu a kašel se mění na produktivní, vlhký. „Viry, méně často bakterie, jsou tímto hlenem obaleny, hlen podráždí kašlací receptory a následným kašlem jsou pak odstraňovány z dýchacích cest pryč,“ vysvětluje lékařka s tím, že jde o jednu ze zbraní našeho imunitního systému při boji s infekcí.

Infekčnost pro okolí se odvíjí od příčiny

Někteří lidé kašlou celé týdny. Mohou být po celou dobu pro okolí infekční? Podle MUDr. Kandrnalové závisí délka infekčnosti osoby, která kašle, na příčině onoho kašlání. „U virových infekcí, jako je chřipka nebo COVID-19, může být osoba infekční několik dní před a po vzniku příznaků, celkem zhruba týden,“ vysvětluje s tím, že obecně platí, že po zlepšení příznaků a uplynutí 24–48 hodin bez příznaků výrazně klesá riziko přenosu na ostatní. „U bakteriálních infekcí, jako je například bakteriální zápal plic, je člověk obvykle infekční do nasazení antibiotik, a dokud se jeho příznaky nezačnou lepšit,“ dodává.

Podpůrná léčba má smysl

Říká se, že neléčené nachlazení trvá sedm dní, léčené nachlazení týden. „Jinými slovy, nejčastější virové infekce léčbou příliš neurychlíme, ale jejich průběh může být díky ní trochu příjemnější,“ souhlasí MUDr. Kandrnalová s tím, že v úvodu nachlazení bývá kašel dráždivý, k očistě dýchacích cest příliš neslouží a často narušuje v léčbě velmi důležitý spánek. V této fázi jsou proto doporučovány léky k jeho potlačení.

mudr. kandrnalova

MUDr. Eva Kandrnalová.


„Přípravky, které jsou používány na kašel produktivní, vlhký, mohou usnadnit vykašlávání a kašlání, které zde očistnou roli má, není tak vyčerpávající. Kašel doprovázející onemocnění bakteriální vyžaduje většinou léčbu antibiotiky,“ informuje lékařka. Jako podpůrná léčba je u všech typů infekce dýchacích cest doporučována konzumace medu, čerstvého ovoce a zeleniny, v zimním období i vitamínů C a D a zinku. „Nezapomínejme na dostatečný příjem tekutin, pravidelné větrání a zvlhčování vzduchu,“ nabádá MUDr. Kandrnalová.

Pokud se neléčíte s něčím jiným, k lékaři spěchat nemusíte

U člověka do zhruba 65 let věku s nekomplikovaným průběhem nachlazení, který zároveň nemá žádné chronické onemocnění srdce nebo plic a není diabetik, by MUDr. Kandrnalová s návštěvou lékaře doporučila vyčkat několik dní, eventuálně by zvážila konzultaci s lékařem po telefonu. „Volně prodejné přípravky z lékárny jsou ve většině případů zcela postačující a antibiotika u virových onemocnění zcela postrádají smysl, naopak mohou ublížit,“ objasňuje s tím, že v lékárnách navíc pracují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. „Myslím, že málo využíváme jejich poradenství a raději spoléháme na reklamy v televizi. Několikrát se mi stalo, že nám z lékárny správně odeslali k vyšetření pacienta, u kterého už o běžné nachlazení nešlo a potřeboval léčbu antibiotiky,“ říká k tomu.

Pozor na doprovodné příznaky

 U kašle je vždy potřeba hlídat doprovodné příznaky. „I kašel, který trvá krátce, ale je doprovozen vysokou horečkou nad 38 stupňů trvající déle jak tři dny, dušností, tedy neschopností na jeden nádech rychle napočítat do 20, nebo neschopností mluvit ve větách bez donadechování, přítomností krve ve vykašlaném hlenu, celkovou schváceností nebo bolestí na hrudi, by rozhodně měl takového člověka přivést k lékaři,“ upozorňuje MUDr. Kandrnalová. Zároveň podezření na vdechnutí nějaké škodliviny nebo cizího tělesa (náhle vzniklý kašel u dětí) je rozhodně důvodem s návštěvou lékaře neotálet. U kašle, který trvá déle než čtyři týdny, by pak podle lékařky měl zpozornět každý.

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...