Záškrt, tuberkulóza, dna, černý kašel: Domněle vymýcené nemoci opět na scéně

Alegorickým zobrazením některých nemocí jsou padouši ve filmovém trháku, které hrdina „zneživí“, ovšem později se v dramatickém zvratu příběhu vrátí zpět na scénu a pokračují ve zločinném běsnění. Příběh pro pravého hollywoodského padoucha obvykle tak jako tak nekončí dobře – dříve či později jej buď hrdina zažene „do kouta“ a zneškodní jednou provždy, nebo záporák padne za oběť vlastnímu přebujelému egu.

Nemocem ovšem nahrává otevřenost současného světa, tedy možnost cestování, volnost, ale i odmítání očkování stále sílící částí populace. Některé vakcíny navíc ztrácejí na účinnosti a v poslední době se tak na scénu vrací nemoci jako záškrt, černý kašel, tuberkulóza, spalničky nebo dna.

Záškrt se u nás objevil po 55 letech

Záškrt neboli diftérie je bakteriální infekce, která se historicky projevovala závažnými respiračními symptomy a charakteristickým šedobílým povlakem na mandlích. V minulosti byla jednou z hlavních příčin vysoké úmrtnosti dětí. Před zavedením vakcinace záškrt každoročně zabil tisíce lidí, s rozvojem vakcíny v 20. století došlo k dramatickému poklesu případů. Záškrt se v mnoha částech světa začal považovat za vzácnou, nebo dokonce vymýcenou nemoc – až doteď, kdy po více než půlstoletí zabíjel i v Česku.

„Je to opravdu velmi nebezpečné onemocnění, a to pro všechny věkové kategorie, nejenom pro kojence jako u černého kašle. Pokud by se to začalo šířit, tak to může být dost nebezpečné. Záškrt je něco, z čeho mám hrůzu,“ říká Peter Šebo, vedoucí Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Pacientka trpící záškrtem, s typickým otokem krku. (zdroj: Shutterstock)

Jednotlivé případy se v současnosti ve světě objevují sporadicky, přičemž riziko je nejvyšší v regionech s nízkou mírou vakcinace. Zdrojem infekce jsou nejen nakažení jedinci nebo zvířata, ale mohou jím být i neživé předměty, jako je kontaminované prádlo. Patogen může do těla proniknout skrze trhliny na kůži, jako jsou odřeniny, vředy nebo rány. Příznaky se obvykle objeví během 2–5 dnů.

Počáteční fáze nemoci je charakteristická mírnou horečkou, obtížemi s polykáním, nechutenstvím a pocitem slabosti, což může vést k záměně se zánětem mandlí. Postižené oblasti, včetně hrtanu a nosu, zduří a objeví se zvětšené lymfatické uzliny. Na mandlích se vytvoří žlutobílý film, který může blokovat dýchací cesty, objevují žlutobílé filmy, které mohou blokovat dýchací cesty a v extrémních případech vést k úmrtí. Nesprávná diagnóza nebo léčba může vést k závažné formě záškrtu, s rychlým zhoršením stavu a otokem, známým jako „caesarský krk“.

V Česku se případ záškrtu objevil v květnu roku 2022 a pak znovu letos v únoru. Zatímco žena se v roce 2022 vyléčila, nakažený starší muž před pár týdny zemřel. Jednalo se o první případ úmrtí na záškrt u nás po 55 letech.

Černý kašel: Do konce roku až 4000 nemocných?

Černý kašel (pertuse) má bohatou historii, která sahá až do 16. století, kdy byl poprvé detailně popisován. Projevy černého kašle zahrnují silné záchvaty kašle, které končí typickým „černým“ nebo vysokým škubavým nádechem. Často je doprovázen zvracením a vyčerpáním, může trvat několik týdnů. Před zavedením vakcinace způsobil, stejně jako záškrt, smrt tisíců lidí ročně, zejména dětí. Přesné historické údaje o celkovém počtu obětí však nejsou k dispozici.

Původce černého kašle Bordetella pertussis.

Přesto se v 21. století strašák černého kašle znovu objevuje, a to i v rozvinutých zemích s vysokou mírou očkování. To je částečně způsobeno klesající imunitou po očkování a adaptací bakterií Bordetella pertussis. Epidemie se často objevují ve skupinách s nedostatečnou vakcinací nebo u adolescentů a dospělých, u nichž dříve získaná imunita slábne.

V České republice se ještě nedávno černý kašel vyskytoval jen vzácně, a to díky úspěšnému očkovacímu programu. Ti, kdo očkování nemají, se však stále mohou černým kašlem nakazit. Navíc zejména v posledních týdnech je nárůst případů alarmující, jedná se o nejsilnější epidemii černého kašle za posledních deset let.

Od začátku letošního roku se nakazilo už 1 666 lidí, což je třikrát více než za celý minulý rok. Zejména malé děti do jednoho roku a teenagery mezi 14 a 19 lety postihuje nemoc nejvíce, s nejvyšším počtem případů hlášeným v Jihočeském kraji. Očkování zůstává klíčovou prevencí černého kašle, ale i tak experti předpokládají, že do konce roku můžou onemocnět až čtyři tisíce lidí.

Dna už dávno není nemocí králů

Také výskyt dny u nás stoupá. Nejedná se sice o nemoc, která by zabíjela, ale je velmi bolestivá. Dna, známá také jako artritida urica, dnavá artritida nebo pakostnice, je forma zánětlivého onemocnění kloubů, charakterizovaná opakujícími se atakami ostré bolesti, otoku, zarudnutí a tepla v postiženém kloubu.

První záznamy o dně sahají až do starověku, kde byla často nazývána „nemocí králů“ nebo „bohatou nemocí“ – to odkazuje na spojení s vyššími společenskými třídami, které měly možnost nadměrné konzumace alkoholu a jídla, zejména masa a ryb. Obojí je totiž bohaté na puriny, které tělo rozkládá na kyselinu močovou. Při vysoké hladině této kyseliny může dojít k tvorbě krystalů urátu, které se usazují v kloubech a tkáních, což vede k bolestivým zánětům.

Ruce pacienta trpícího dnou

V moderní době je rozšíření dny spojeno s rostoucí mírou obezity, metabolického syndromu a dietních faktorů, jako je vysoký příjem fruktózy a alkoholu. Trpí jí nejvíce muži po šedesátce. Přestože dna sama o sobě nezabíjí, může významně přispět k souběžným zdravotním komplikacím, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a ledvinové dysfunkce, které mohou vést ke zvýšené úmrtnosti.

Efektivní léčba v současné době umožňuje kontrolu symptomů a prevenci dlouhodobých komplikací. Zahrnuje změnu životního stylu, jejíž součástí je úprava stravy a redukce tělesné hmotnosti, a léky, které snižují hladinu kyseliny močové a zabraňují tvorbě krystalů urátu.

Tuberkulózou se nenakazíte snadno

Tuberkulóza, známá též jako TB, je infekční onemocnění, způsobené bakterií Mycobacterium tuberculosis. Často postihuje plíce, ale může ovlivnit i jiné části těla. Přenos probíhá vzduchem, když infikovaná osoba kašle, kýchá nebo plive. Nemoc je léčitelná a prevence je možná, tuberkulóza však přesto zůstává jedním z předních infekčních zabijáků na světě, s miliony nových případů každý rok. Naštěstí se jí nenakazíte tak snadno.

Rentgenový snímek plic, postižených tuberkulózou.

Symptomy aktivní tuberkulózy mohou zahrnovat dlouhotrvající kašel, krev ve vykašlaném hlenu, bolesti na hrudi, horečku, noční poty, úbytek hmotnosti a celkovou únavu. I když může TB zůstat latentní – bez projevů symptomů, aktivní forma je vysoce infekční a bez adekvátní léčby potenciálně smrtelná.

Historie tuberkulózy je dlouhá a komplexní, s doloženými případy již ve starověkém Egyptě. V 19. a 20. století se tuberkulóza stala pandemickou, což bylo dáno tehdejšími socioekonomickými podmínkami. Vývoj léků a vakcín proti TB způsobil významný pokles počtu případů v mnoha zemích, avšak stále představuje globální zdravotní hrozbu, zejména v rozvojových zemích a v populacích s častým výskytem HIV. Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo v roce 2022 na tuberkulózu 1,3 milionu lidí, což ji činí jedním z předních infekčních zabijáků na světě.

V České republice je situace s tuberkulózou optimističtější; počet nových případů nadále klesá. Většina pacientů s tuberkulózou je starší 65 let, nebo se jedná o osoby v určitých rizikových skupinách. I v Česku však mírně roste počet pacientů s multirezistentní tuberkulózou, která nereaguje na terapii standardními léky. Tato forma TB vyžaduje delší a komplexnější léčbu, která může trvat až dva roky.