Bonbony jenom o víkendu. Vyzkoušejte švédský koncept sladkých sobot

Cukr, a zejména jeho přísun dětem, je velké téma, které často rozdmýchává spory ve výchově napříč generacemi. V našich podmínkách je o dost těžší se v té správné míře zorientovat, protože na ni neexistují pravidla. Co rodina, to jiný přístup.

Švédští rodiče to mají lehčí v tom, že prvotní impuls ke snížení konzumace sladkého přišel ze strany státu již před více než 70 lety. Podle BBC si tehdy Švédsko začalo vybírat daň za blahobyt a s ním související větší konzumaci cukrovinek. Vysoká konzumace cukru se začala negativně odrážet na zdraví obyvatel a zejména na stavu zubů malých dětí. Místní zdravotnické autority tedy nelenily a začaly důrazně doporučovat sladkosti jako víkendovou radost. Z pouhého doporučení se nakonec stala oblíbená tradice sladkých sobot, kterou podle průzkumů dodržuje až 90 % Švédů. Tento zvyk, kterému se říká Lördagsgodis, právem inspiruje rodiče po celém světě.

Zkušenost z první ruky

Jednodenní nakupování bonbónů je pro děti událost, na kterou se těší celý týden. „Je to pro ně zasloužená odměna za trpělivost, “ řekla Flowee švédská maminka Jenny Bomanová. Navíc si na „sladké sobotě“ mohou děti vyzkoušet, jak hospodařit s penězi. Ve Švédsku je běžné, že i ti nejmenší dostávají kapesné. Mohou se tak rozhodovat, jestli utratí všechno za cukrovinky, nebo jestli bude lepší něco ušetřit a koupit si později třeba hračku. Výchovné, že?

„Synovi dávám týdně kapesné asi 100 švédských korun. V sobotu si pak vybere sladkosti, které se mu líbí. Někdy mu dám sladkost i jindy, ale snažíme se tento zvyk maximálně dodržovat. Má to smysl. Děti mají zdravější zuby a celkově je konzumace cukru určitě nižší. Navíc syn začíná přemýšlet nad tím, jestli je opravdu dobré utratit všechno najednou,“ vysvětila Bomanová.

Člověk musí zapojit selský rozum. Domácí buchty od babičky jsou v pořádku, ale laskominám ze supermarketu by bylo vhodné se úplně vyhnout, i když je to těžké.

Švédští rodiče podle ní často dávají dětem bankovní karty už kolem šesti let věku. Na ty pravidelně vkládají pevnou částku, například 20 švédských korun týdně. S bankovními kartami jdou děti do obchodu, kde se sladkosti váží. Musí si samy rozvrhnout, kolik si jich koupí. Zda utratit více za dobroty, nebo si peníze ponechají na jiné přání.

Snaha o snížení konzumace cukru se navíc promítá i do školních zařízení. Ve švédských školních kantýnách budete jen stěží hledat slazené nápoje a cukrovinky. „Pokud je přece jen někde najdete, určitě to není normální,“ dodává Tommy Boman, bratr oslovené maminky.

Situace v Česku

Česká republika patří mezi jedny z největších konzumentů cukru v Evropě. Podle dat Českého statistického úřadu spotřebujeme ročně kolem 35 kg na osobu s tím, že u samotných cukrovinek a čokolády je to 14 kg na jednoho obyvatele za rok. Čísla jsou to vysoká, proto bychom se měli zamyslet, kolik cukru vlastně dětem dopřáváme. Jeho nadmíra totiž může našim miláčkům způsobit řadu zdravotních problémů. Je všeobecně známo, že kromě obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění se může jednat také o podvýživu, kdy děti nahrazují sladkým normální jídlo, a zvýšený výskyt zubního kazu.

„Kam se člověk podívá, všude jsou samé sladkosti a slazené nápoje. V pravidelné konzumaci sladkého pití u dětí vidím ještě větší problém než u samotných cukrovinek. Člověk musí zapojit selský rozum. Domácí buchty od babičky jsou v pořádku, ale laskominám ze supermarketu by bylo vhodné se úplně vyhnout, i když je to těžké,“ řekla Flowee česká zubní lékařka Erika McGregor. Dále dodává, že na co se často zapomíná, je dočišťování zubů. To by podle ní mělo probíhat minimálně do 6 let věku dítěte. Ideálně ještě déle. Také je třeba dbát na ústní hygienu a docházet s dětmi na preventivní prohlídky.

Jako matka tříletého dítěte vím, že co se sladkého týče, tak je každá rada dobrá. Lördagsgodis je inspirací, abychom se zamysleli, jak k podávání cukrovinek přistupovat alespoň v rámci své rodiny, a pomohli tak dětem udržovat zdravé tělo i zdravé zoubky.