kvantová fyzika

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda. Většina z nich také zastává názor, že je za touto skutečností temná energie. Co je však její podstatou, zatím nikdo neví. Zdá se, že by to mohli být chameleoni…

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o realitě říká hrnek s kávou na stole? „V každém okamžiku existuje nekonečné množství možností, ze kterých vědomí a soustředěná pozornost vytváří naši realitu,“ vysvětluje přední český jaderný fyzik, profesor Jan Rak....

Lidský mozek má hmotnost mezi 1300 až 1400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se...

Člověk se vždycky snažil v živočišné říši najít spolehlivé pracanty, kteří za něj udělají nějakou tu nevděčnou práci. Vybíral si většinou ty největší a nejsilnější. Jsou ovšem věci, které ani slon nezvládne, a tak je načase zapřáhnout do našich služeb tvory nejmenší.

Obecně přijímanou kosmologickou teorií o raném vývoji a dnešní podobě vesmíru je ta, kterou známe jako Velký třesk. Předpokládá, že vesmír byl před 13,8 miliardy let ve formě takzvané počáteční singularity, což je stav, kdy teplota a tlak jsou nekonečné a čas i rozměr jsou pojmy neexistující.

Nakolik jsme svobodní, tedy jak svobodně můžeme projevit svoji vůli? Půjdeme večer do kina, nebo do hospody? Zdá se, že v zásadě záleží jen na nás. Ovšem existuje svobodná vůle ještě jinde než mezi lidmi? Existuje někde ve vesmíru nebo alespoň v nějakém fyzickém systému, jenž je jeho součástí?

Problém vztahu vědomí a hmoty hýbe poslední dvě desítky let nejen světem filosofů, ale také neurologů či fyziologů. A především se mění náhled na něj. Vše nastartoval roku 1996 australský filozof David Chalmers svojí knihou Vědomá mysl: Hledání základní teorie .

Po smrti britského teoretického fyzika Stephena Hawkinga letos v březnu mnozí začali hledat jeho následovníka. Hawking byl považován za jednoho z nejchytřejších lidí, ne-li v současnosti nejchytřejšího. Otázka tedy je, kdo by ho mohl na tomto postu nahradit.

To, že všechny věci v přírodě mají svou duši, si mysleli nejen někteří antičtí filosofové jako třeba Herakleitos, ale především ti renesanční jako Bernardino Telesio nebo Tommaso Campanella. Materialismus tomu učinil přítrž, ovšem v posledních letech se náš pohled, a to i ten vědecký, jaksi mění.

Fanoušci filmové série Star Wars jsou ochotni se při různých setkáních dusit v téměř dokonalých maskách á la Darth Vader nebo klonového vojáka Republiky, ale jak rytíři Jedi, tak Sithové mají místo světelných mečů jen dětské hračky. V budoucnosti se to může změnit. Jestliže rozsvítíme svítilnu či...

Redaktorka Flowee Anastázie Harris se setkala s Jiřím Drahošem ještě coby předsedou Akademie věd ČR. Položila mu otázku: Máme se bát budoucnosti?

Už od dětství měl pocit, že za pojmem realita se skrývá něco většího. Něco víc než jen to, co vnímáme, co vidíme a čeho se můžeme dotknout. Nikdy nedokázal přijmout omezení, které nám společnost diktuje. Říká nám, kdo jsme, co máme dělat i co se máme učit. Ale díky tomu přišel Alexander Senchenko...