fbpx

Jak je v zájmu zachování lidstva dobré obejít občas korektní nařízení, ve svém pravidelném literární sloupku popsala Věra Kudynová

Zveřejněno: 17. 6. 2018

V našem mezinárodním výzkumném centru se schází celý svět, ty nejlepší mozky. Naše země má na to zaplatit nejlepší z nejlepších. My, zdejší pracovnice, dobře poznáme, odkud kdo je. Zrovna nedávno k nám vyhrál konkurz pěkný chlap ze střední Evropy. Jak je rozeznáme?

Muži z liliputích zemí s počtem obyvatel jako naše trochu větší město jsou totiž výchovou z minulého století, úplně jak z romantického filmu. Jsou to džentlmeni, žádného takového bychom na vlastní oči neviděly, kdyby k nám z jiných kontinentů nepřicestovali.

Související…

VELKÝ HOLKY: Mrkačka
Věra Kudynová

Toho si musím užít, než mu náš moderní svět vyžene z hlavy ten starý, hezký. Zjistila jsem, že se jmenuje Honza. Příjmení nedokážu vyslovit – píše se to Křeček. Honza se mi líbil, tak jsem si nad ním vzala patronát. Holky se naštvaly, ale já si ho vyhlídla první, když mě pustil do dveří.

Světově uznávaný biolog musel jako všichni podepsat jako první prohlášení, které se týká sexual harassment. Víme, že všechny chlapi odtamtud vyděsí, jak to tu máme hodně přísný. To zavinily blbý holky v minulém století. A my se máme z toho vybabrat.

Musela jsem být opatrná, abych zjistila, jak je na tom, tedy normálně, ne vědecky. Chutnalo mu v naší kantýně, což byl šok, většinou se všichni z Evropy ošklíbají. Vysvětlil mi, že je vděčný své matce za to, že neuměla vařit, takže mu vše chutná. To byla rajská hudba pro mé uši a nechuť i ohřívat v mikrovlnce.

Nahodila jsme zdánlivě vědecká témata a on šikovně manévroval slovy, třeba že my ženy máme od přírody lepší výbavu než muži, lepší periferní vidění, muž skoro žádné, myslíme komplexněji, jsme zodpovědnější a vstřícnější. Tohle si nedovolí náš multikulturní spoluobčan ani pomyslet, natož vyslovit. Některý bláznivý holky to dřív přehnaly a je těžké to zastavit.

Honza byl dost vyplašený, jak to v našem výzkumném centru chodí, za ty prachy, co jim chodí na účet, se musí opravdu snažit. Jako všichni, kdo přijdou, makal až do noci. Tak jsem se, když už byl úplně poslední v laboratoři, posadila tak, aby mě nezabírala kamera. A řekla jsem mu, že se mi líbí!

Úplně se vyděsil, nevěděl, zda se držet křesla, nebo svírat zkumavku.

„To nejde, zlato, podepsal jsem nejzásadnější dokument o harašení. Víš, kolik mě stálo práce a úsilí se sem dostat? Pracuju na tom patnáct let, bádám, publikuju a přednáším, tak se nenechám vyhostit za to, že po mně chceš pusu!“

Neználkové jsou na začátku všichni, usmála jsem se.

„Honzo, vy ta nařízení musíte dodržovat bezpodmínečně, protože nikdy nemůžete vědět, jak se zachováme. Avšak vy muži takové věci nikdy nehlásíte!“

A osvědčeně jsem na něj zamrkala.

Honza vytřeštil oči a přisunul si židli blíž, takže jsem věděla, že už není v dosahu kamery. My holky jsme rozsah kamer zjišťovaly, když sekuriťačky měly službu, tak máme plánek, kam není vidět.

„Jsem nadšen, Moniko, že příroda si dokáže poradit i s vašimi nařízeními a morálními a etickými kodexy a řešení svěří vám, tedy odvážnějším z našeho druhu!“ A ještě je vtipný! Chytrý, hezký, bude brzo dobře zajištěný vědec, nenáročný na jídlo a jistě i pořádek. Ideál pracující ženy.

Snažil se mě dotknout, ale já jsem ho objala a bylo vše jasné.

...

Honza si libuje, že žena je přírodou skvěle vytvořený model. Říká, že přes všechny zádrhele má zcela ideální předpoklady stát se partnerem muže.

A tak se budu brzo jmenovat Monika Křeček.

A pak si nebudu lepit řasy.

 

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...