Antisemitské nálady mohou být výsledkem působení fake news. Ale taky mohou být staršího data.

Čísla z výzkumu od Pew Research Center jsou alarmující. Podle nich jsme jedním z nejvíce antisemitských národů. A to ani ne 80 let po holokaustu, při kterém zahynulo v Evropě asi 6 milionů Židů.

Skoro pětina Čechů nechce za souseda Žida, muslimové a Romové jsou na tom v tomto žebříčku „oblíbenosti“ ještě daleko hůře. Rozsáhlý a velmi podrobný výzkum Pew Research Centra, který probíhal v letech 2015 a 2016, se zaměřil na země střední a východní Evropy. Zjistili mimo jiného i to, že Česko je v regionu stále nejateističtější země, v boha podle výsledků věří jen necelá desetina Čechů.

Zjištění, že 19 % Čechů by nechtělo za souseda Žida, je nepříjemné překvapení. Poláci, kde je křesťanská víra mnohem rozšířenější, na tom nejsou o mnoho lépe. Sousedy židovské národnosti tam odmítá 18 % lidí, na Balkáně přitom toto číslo nedosahuje ani deseti procent, stejně jako na Ukrajině. Nejvyšší hodnoty byly naopak zaznamenány v Litvě a Rumunsku, skoro čtvrtina místních nechce bydlet vedle Židů. Co to znamená?

Nová propaganda?

Výzkum byl kvantitativní, a nebral si tedy za cíl odpovědět na otázku, která by zajímala asi nejenom mě. Proč? Ve třicátých letech minulého století rozdmýchávala antisemitismus nacistická propaganda a i mnohá období předtím byla v Evropě plná pogromů. Co ale vede k nechuti bydlet vedle Žida současného Čecha?

Spory křesťanů a Židů ze starých biblických dob to vzhledem k naší ateistické společnosti nebudou. V dobách komunismu byl antisemitismus tabu, stejně jako celá tématika týkající se Židů. S příchodem demokracie zesílily doposud potlačované hlasy, které mnohdy šíří názory rodičů a prarodičů, již svým dětem sdělovali ono „tajemství“ o Židech, kteří chtějí ovládnout svět. Demokracie totiž přináší i deset procent volebního zisku pro silně extremistickou stranu a svoboda slova vyplavuje i ty nejzastrčenější mindráky na povrch.

Pogromy a neúroda

Na druhou stranu je zřejmé, že Židé nejsou politickým tématem, na kterém by extremistické politické strany sbíraly body. Ve středověku pogromy často následovaly dobu špatné úrody. Autoři studie Jewish persecutions and weather shocks:1100–1800zkoumali souvislost protižidovských útoků a úrody ve zmíněném období. Zaznamenali 1366 událostí skoro v tisícovce evropských měst a jejich výskyt porovnali se záznamy o teplotách a počasí. Snížení průměrné teploty o jeden stupeň znamenalo, že úroda měla o měsíc méně času na uzrání. Studené a tedy neúrodné roky byly následovány zvýšeným výskytem pogromů a špatná úroda tak byla vlastně důvodem vylít si zlost... na Židech.

My máme nyní to štěstí, že žijeme v období blahobytu. Ale co kdyby se to změnilo? Podle této staletími prověřené šablony asi není těžké uhodnout, na koho by se to asi svedlo, že? Jako by nestačilo, že média postavená na fake news neustále přiživují spiklenecké teorie o tom, že banky ovládá světové židovstvo a našince odírá na kost. Na Židy byly v minulosti sváděny všechny problémy světa, třeba chudoba a nemoci. To, že respektovaná výzkumná agentura přinese informace o antisemitských náladách i dnes, je zajímavou sondou, kterou je potřeba brát vážně.

foto: Shutterstock, zdroj: Pew Research Centre

Jan Handl

Jan Handl

Má rád nové technologie a trendy, ale i historii a čtení. V obrovském množství informací se snaží odhalit ty nejdůležitější a nejzajímavější.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.