fbpx

Otevřelo první centrum celostní péče zaměřené na pacienty s autoimunitními onemocněními 2 fotografie
Lucie Podolová. (zdroj: Anna Krátká, se svolením)

Lucie Podolová studovala vysokou školu, budovala kariéru v korporátu a užívala si mládí. Stopku jí dala hned tři různá autoimunitní onemocnění. Rozhodla se pomáhat i ostatním a otevírá centrum celostní péče

Zveřejněno: 24. 2. 2024

Setkáváme se v Centru zdraví Lucky AIP. Otevřela je teprve před pár týdny kousek od Brna – s touhou vytvořit místo, kde klient s autoimunitním nebo jiným chronickým onemocněním získá komplexní podporu. Právě ta totiž podle Lucie Podolové v klasické medicíně chybí: „Jsem velký fanda západní medicíny. Když si zlomíš ruku nebo máš infarkt, je skvělá. Ale co se týká chronických onemocnění, je strašně pozadu.“

Buduje proto tým AIP a zdravotních koučů, fyzioterapeutů, fitness trenérů a dalších odborníků. Spolupracuje i s funkčními lékaři a doufá, že její centrum pomůže mezeru v péči o pacienty s chronickými onemocněními vyplnit: „V nemocnici jsem běhala mezi mnoha odděleními. S jednou autoimunitou na hematologii, s druhou na revmatologii – úplně chyběl nadhled a celostní přístup. Věřím, že to je obrovský problém našeho zdravotnictví. Až se to začne měnit, bude to revoluce. Do té doby je potřeba, aby pro sebe lidé aktivně vyhledávali podporu i mimo zdi nemocnice.“  

Luci, jsi známá pod značkou Lucky AIP. Co to AIP je a jak ses k němu dostala?

Autoimunitní protokol (AIP) je terapeutická metoda, zaměřená na ozdravení střeva a obnovení rovnováhy organismu, což pomáhá zkrotit chronické nemoci – zejména autoimunity. Objevila jsem ji nejdřív pro sebe. Měla jsem tehdy těžkou revmatoidní artritidu a další zdravotní problémy a konvenční léčba mi bohužel nefungovala. S lékaři jsme byli ve slepé uličce, nikdo nevěděl, co se mnou. A to mě donutilo pátrat na vlastní pěst. 

U nás tehdy ještě moc informací nebylo, musela jsem hledat v zahraničí. Narazila jsem na blog paní z USA, která měla revma jako já. Doporučovala právě AIP, které vychází z principů funkční a integrativní medicíny. Tak jsem si řekla, že to zkusím. A přišel převrat v mém životě, kdy ta nemoc najednou začala ustupovat. Během 2 měsíců vymizely všechny symptomy, lékaři mi postupně vysadili všechny léky. Už 5 let jsem v remisi. Tehdy mě to nadchlo a přišlo mi škoda, že se o AIP v Česku vůbec nemluví. Proto jsem založila Lucky AIP a rozhodla se tuto metodu u nás rozšířit.

Stala ses jedním z prvních certifikovaných AIP koučů v Česku. Jaké to bylo začínat v době, kdy se o celostní medicíně u nás ještě tolik nemluvilo? Nekoukali na tebe jako na šarlatána?

Do očí mi to nikdy nikdo neřekl, nicméně začátky byly zvláštní. Nikam jsem nezapadala. Nejsem lékař, ale nejsem ani žádný šaman s krystaly. :) AIP kouč je pro mě člověk, propojující klasickou medicínu s oblastmi, kterým se lékaři zatím příliš nevěnují. Třeba strava, spánek nebo seberozvoj. A na tom nic šarlatánského nevidím. Moji klienti nejsou ezo odpůrci klasické medicíny. Většina z nich nejdřív automaticky mířila do nemocnice – stejně jako já. Jen nám tam nedokázali pomoct, tak jsme hledali další cesty.

Přijde mi zásadní mít ten propojený tým lidí, který pečuje o člověka komplexně, je schopný spolu vykomunikovat všechno do detailu a předat klientovi maximum v ucelené podobě, která ho nepřehltí. 

Jak jsi na tom dnes, spolupracuješ s lékaři?

Ano, obzvlášť když ke mně přicházejí lidé s těžkými diagnózami, jako je třeba roztroušená skleróza nebo fibromyalgie. Je velmi důležité, aby to bylo správně zaléčené, aby ti lidé vůbec mohli fungovat. Rozhodně bych nikomu, kdo má závažné zdravotní potíže, nedoporučila vykašlat se na doktory a jít jenom cestou alternativy, to může být velký hazard.

Klienty podporuji v tom, aby si kolem sebe vystavěli tým, který je v jejich těžké situaci podpoří. Ať to řeší s lékaři, ale taky to spojí třeba s tím, že chodí na psychoterapii, že si začnou řešit svoje vztahy, najdou si fyzioterapeuta, ale ať zkusí zajít klidně i k šamanovi, pokud je to táhne. Zkrátka ať si každý najde to, co je v souladu s jeho vnímáním světa. 

Počet pacientů s autoimunitami neustále roste, proč si myslíš, že to tak je?

V současnosti trpí autoimunitním onemocněním 1 z 10 Čechů. Z toho naprostá většina jsou ženy, autoimunity je trápí 8–9krát častěji než muže. Na vině je genetika, hormony, ale v dnešní době především stres, důraz na výkon, rychlé životní tempo a toxická zátěž. To je denní chleba většiny z nás, ale vůbec není v souladu s tím, jak je ženské tělo stavěné. Díky menstruačnímu cyklu máme v jednom měsíci čtyři různé podoby, ale žena musí často být stejně výkonná celý měsíc. Roli tedy hraje spousta faktorů, které mají vliv na to, že jsou statistiky tak nerovnoměrné. Ale koučuju i muže – u těch je to spíše o genetické zátěži a toxickém tlaku na výkon.

Často mluvíš o tom, že AIP není dieta, ale životní styl. Původně se skládá z 5 pilířů (strava, spánek, stress management, pohyb a vztahy). Ty jsi jej rozšířila ještě o 6. pilíř, proč?

Ano, média bohužel často podávají Autoimunitní protokol jako dietu, ale strava je jen jedním z pilířů AIP. A všechny ty pilíře jsou stejně důležité. Tohle bych chtěla, aby se psalo na billboardy. Moji klienti jsou z různých míst, jsou různých věkových kategorií, mají odlišné možnosti. Ale jejich osobnosti jsou jako přes kopírák. Naprostá většina lidí s autoimunitou vykazuje určité osobnostní rysy, které jejich zdraví zhoršují. Např. přehnaná soutěživost, velký tlak na výkon, perfekcionismus, pocit nedostatečnosti, černobílé vnímání ve stylu všechno, nebo nic. Potřeba zavděčovat se jiným lidem. Nezdravě nastavené hranice. Mají zkrátka sebedestruktivní sklony. Vidím to opravdu u všech klientů. Ty největší změny nepřichází s dietou a suplementy, ale až když pochopíte, proč tu nemoc máte, jakými vzorci chování jste se k ní dostali, a začnete je měnit. Proto jsem přidala 6. pilíř, který se věnuje právě seberozvoji a nastavení mysli.

m 51 piliru aip

Nedávno jsi svou soukromou praxi rozšířila o tým kolegů a otevřela Centrum zdraví Lucky AIP v Zastávce u Brna. To je mnohem větší projekt.

Mám z toho respekt, ale taky velkou radost. Často jsem se ve své praxi potýkala s tím, že by pro klienty bylo vhodné spolupracovat ještě s dalším specialistou. Nikdo není odborníkem na všechno, i já mám své limity. Tam, kde končí mé kompetence, teď můžu klienty odkázat k dalšímu parťákovi. Ať už je to nutriční terapeut, fyzioterapeut nebo někdo, kdo jim pomůže s psychosomatikou. Sjednotit tyto služby pod jednou střechou byl můj velký sen, protože když spolu odborníci spolupracují, je to pro klienta vždy lepší.

Pokud dnes člověk začne hledat odpovědi i mimo oblast klasické medicíny, může být z toho všeho dost zmatený. Tradiční čínská medicína radí, že tohle máš jíst, a tohle rozhodně ne. Nutriční terapeut řekne, že to má to být takto. A pak přijdeš na psychoterapii a tam ti řeknou, že jsi teď ve stavu, kdy vůbec není vhodné dělat drastické změny v jídle, protože tě to akorát ještě víc vystresuje. Přijde mi zásadní mít ten propojený tým lidí, který pečuje o člověka komplexně, je schopný spolu vykomunikovat všechno do detailu a předat klientovi maximum v ucelené podobě, která ho nepřehltí. Navíc lidem poskytujeme i testy funkční medicíny a speciální suplementy, jdeme zkrátka do hloubky.

Hlavním zaměřením centra je péče o klienty s autoimunitními onemocněními. Můžou k vám přijít i lidé s jinými zdravotními problémy?

Ano, existuje řada chronických potíží, které se neřadí přímo mezi autoimunity, a řešíme je taky. Máme klienty s nadváhou, podvýživou, špatným trávením, endometriózou, rakovinou, histaminovou intolerancí nebo SIBO. Ale chodí k nám třeba i lidé, kteří trpí„ jen“ nespavostí. Díky unikátní dispozici centra, kde je i funkční pohybová zóna Lucky Gym, k nám navíc můžeš přijít i cvičit, což je další velmi důležitá součást péče o zdraví. Do budoucna tým i služby ještě hodně porostou – jsme na začátku a vnímám, že by se hodilo klidně 20 dalších profesí. 

Mgr. Lucie Podolová

AIP koučka, biohackerka, zakladatelka projektu Lucky AIP a Centra zdraví Lucky AIP. Kreativní ředitelka firmy s doplňky stravy Dayzen a spoluzakladatelka projektu Bizness. Pomáhá lidem s autoimunitními onemocněními zmírňovat jejich příznaky prostřednictvím úpravy stravy, životního stylu a práce s mentálním nastavením.

Když zmiňuješ budoucnost – vím, že toho chystáš ještě spoustu. Prozradíš víc?

Spuštění Centra zdraví Lucky AIP je pro mě obrovským krokem, kterému teď věnuju nejvíc energie. Nově také se skvělým koučem Tomášem Vaculčíkem alias Limithackerem spouštím  podcast o biohackingu a zdravém životním stylu Dayzen Talks. A hned v závěsu je pro mě vydání knihy o AIP, na které pracuji už několik let, a letos konečně spatří světlo světa. Plánuju i e-shop, který by lidem zjednodušil začátky při změně životního stylu. A dál? Dokážu si představit, že se jednoho dne centrum změní na kliniku celostní medicíny, ale na to si ještě chvilku počkám…

S partou dalších nadšenců jsem si teď vysnila nový projekt Bizness. Jeho název odkazuje na slova business a wellness. Jsou to školení pro podnikatele i freelancery, která jim pomohou nejen s marketingem, obchodem a AI, ale také s podporou vlastního wellbeingu. Ten je podle mě základem všech úspěchů v životě, včetně pracovních. Ráda bych, aby se o sebe lidé starali ještě předtím, než je dožene závažná choroba – a podnikatelé jsou v tomto obzvláště ohrožení. Za mnou většinou klienti chodí už v dost hrozném stavu, takže součástí mé mise je vysvětlit jim, že starat se o sebe je extrémně důležité ještě dřív, než jim dá facku jejich vlastní tělo. Kéž bychom se tohle všichni učili už odmalička!  

Související…

Ženské potíže nesouvisí jen s tělem. Celostní gynekolog o endometrióze i příčinách neplodnosti
Milada Kadeřábková

foto: Anna Krátká (se svolením), se svolením Lucie Podolové, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...