Desítky let výzkumů naznačují, že některé profesní skupiny, například radiologové nebo elektrikáři, mají o něco vyšší podíl narozených dcer než synů. Jedním z možných vysvětlení je vyšší citlivost spermií nesoucích chromozom Y.
Na první pohled se zdá, že pohlaví dítěte je čistá loterie. Pravděpodobnost narození chlapce se v lidské populaci pohybuje kolem 51 procent. Jenže když vědci začali analyzovat určité profesní skupiny, objevily se odchylky, které byly příliš výrazné na to, aby je bylo možné jednoduše připsat náhodě.
Slabší chromozom
Jedna z hlavních hypotéz vychází z předpokladu, že spermie nesoucí chromozom Y mohou být citlivější na některé druhy stresu než spermie nesoucí chromozom X.
Přibývá indicií, že prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme, může biologickou loterii ovlivňovat více, než jsme si ještě donedávna mysleli.
Řada výzkumníků předpokládá, že dlouhodobá fyzická zátěž, chronický stres, zvýšené teploty, ionizující záření nebo elektromagnetická pole mohou snižovat životaschopnost Y spermií. Některé studie následně pozorovaly vyšší podíl narozených dívek u skupin mužů vystavených těmto faktorům.
Radiologové i elektrikáři
Jeden z těch nejznámějších výzkumů proběhl mezi 586 japonskými radiology. Vědci zjistili, že tito muži měli celkově méně synů než kontrolní skupina. Ještě výraznější rozdíl se objevil u mužů s nejvyšší pracovní expozicí záření: pouze 34,5 procenta jejich potomků byli chlapci. Jinými slovy, v této skupině připadaly téměř dvě dcery na jednoho syna. Samotná studie však neprokázala mechanismus, kterým by elektromagnetická pole poměr pohlaví ovlivňovala.
Podobné výsledky zaznamenali švédští vědci také u pracovníků vystavených silným elektromagnetickým polím. Elektrikáři pracující se zařízeními s velmi vysokým napětím měli také výrazně nižší porodnost chlapců. V jedné z analyzovaných skupin dosahoval poměr pohlaví po začátku expozice hodnoty 0,55, což znamená více než dvojnásobný počet narozených dívek.
Operátoři radarů a námořníci
Podobná souvislost byla pozorována také u intenzivní expozice radiofrekvenčnímu záření, například radarovými systémy. Norská studie sledující 10 497 příslušníků Královského námořnictva zjistila, že s rostoucí expozicí radiofrekvenčnímu záření z radarových a komunikačních systémů klesal poměr narozených chlapců. Muži pracující nejblíže zdrojům záření měli významně vyšší pravděpodobnost, že budou otci dcer.
Některé průzkumy mezi námořníky také naznačují zvýšený podíl dívek u mužů, kteří trávili dlouhé měsíce na moři. Podle odborníků může být příčinou stres, izolace, nedostatek slunečního světla, změny hormonů i možné fyzikální faktory spojené s provozem plavidel.
Vrcholoví sportovci a extrémní stres
Zajímavé je, že negativně ovlivňovat chromozom Y mohou nejen vnější stresory, ale také vnitřní. Výzkumy reprodukční biologie konkrétně naznačují, že intenzivní fyzický trénink, dlouhodobě zvýšená hladina stresových hormonů a extrémní energetický výdej mohou měnit hormonální profil mužů, což významně ovlivňuje tvorbu a kvalitu spermií.
Reklama
Někteří vědci se domnívají, že podobné mechanismy by mohly stát i za pozorováními z některých studií vrcholových vytrvalostních sportovců, elitních vojáků nebo příslušníků speciálních jednotek. Důkazy jsou zde však méně jednoznačné než u profesních skupin vystavených radiaci či elektromagnetickým polím.
Na závěr je třeba dodat, že přestože výše uvedené výzkumy naznačují zajímavé souvislosti, věda zatím nemá definitivní důkaz, že stres, radiace, elektromagnetická pole nebo extrémní pracovní či sportovní zátěž skutečně určují, zda se narodí syn, nebo dcera. Pohlaví dítěte tak stále zůstává z velké části otázkou náhody. Přibývá však důkazů, že tato biologická loterie nemusí být úplně slepá a že prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme, může její výsledky jemně posouvat jedním či druhým směrem.
