Každý člověk je uvnitř úplně jiný, přesto jsme na svět všichni přišli stejným způsobem (rozdíly mezi přirozeným porodem a sekcí tu dnes rozebírat nechceme). Všichni jsme zkrátka vyšli z matčina lůna a právě vztah s maminkou je podle vědců tím prvním a vůbec nejzákladnějším, který prožíváme. Má schopnost změnit nás, a to sociálně, psychologicky, a dokonce i na úrovni mozku. A platí to jak pro dítě, tak pro matku.
Čím více lásky, tím větší mozek
Popisované změny přitom nastávají v mozku matky samotné, a to hned po porodu. Navzdory zaběhlým mýtům o „měknutí mozku“ nebo o „vykojeném mozku“ či o „mlíku na mozku“ autoři studie publikované v prestižním vědeckém žurnále Behavioral Neuroscience potvrdili, že krátce po porození miminka se mozek maminky zvětší.
Děti, které byly alespoň první tři měsíce svého života výhradně kojeny, vykazovaly do dvou let věku v klíčových částech mozku lepší vývoj než děti krmené výhradně umělou výživou nebo odstavené z kombinace mateřského mléka a umělé výživy.
Další růst dále přímo ovlivňuje míra vzrušení a radosti, které matka během prvních měsíců mateřství vyjadřuje vůči děťátku – čím více, tím pro mozek lépe. Zvětšení šedé hmoty bylo zdokumentováno v oblastech zodpovědných za emoce, uvažování a úsudek, za smysly a odměňování (tedy v hypotalamu, amygdale, temenním laloku a prefrontálním kortexu). Maminkovské nadšení měřili výzkumníci na základě výběru slov, jež užívaly při rozhovorech.
Jaké divy dokáže úsměv
Úsměv miminka umí v mozku maminky uvolnit významné hormonální změny, které zlepšují nejen její náladu, ale i kapacitu jejího mozku: Opět navzdory mylným tvrzením o tom, jak mateřský mozek stagnuje – ve skutečnosti musí zvládat ohromnou mentální zátěž na všech frontách a do toho ještě roste!
Excitace čerstvých maminek pramení nejen z hormonálních změn, které po porodu na mozek působí (zvýšení hladin estrogenu, oxytocinu a prolaktinu), ale také uvolnění dopaminu v centrech potěšení a odměny, což navíc posiluje mateřské pudy a chování. A tyto benefity jdou ještě dál: potěšení z mateřství napomáhá zachování lidského druhu, protože nadšení z rodičovství podněcuje touhu plodit další děti.
Bonding: Kontakt se zásadním dopadem na budoucí vztah
U ženy stačí ke spuštění změn v mozku fakt, že se stane matkou. U jejího dítěte ale změny v nově se vyvíjejícím mozku z velké části odpovídají činnostem, které se maminka rozhodne podniknout, nebo se jim vyhnout.
A celé to začíná už v prvních hodinách života. Zásadní roli hraje kontakt kůže na kůži (bonding, klokaní mazlení). Je základním prostředkem fyzické interakce a pomáhá regulovat teplotu miminka. Poskytuje také smyslové podněty podporující časnou reakci na kojení s přístupem k mlezivu, což zlepšuje kojení jako takové a usnadňuje emocionální vazbu na matku.
Výchova láskou buduje silné a odolné jedince, na rozdíl od tlaku na osamostatňování a „otrkávání se“ a apelování na předčasnou separaci.
Výhody bondingu ale dalece překračují první hodiny života novorozence. Porodní asistentky, laktační poradkyně i lékaři opakovaně hovoří o tom, že kontakt kůže na kůži miminka uklidňuje. Když jsou v náručí, méně pláčou, lépe spinkají. Výsledky některých studií ukazují, že jednou z příčin je i skutečnost, že takový kontakt usnadňuje vývoj mozku a umožňuje vznik nových mozkových spojení (synapsí). A z klokaního mazlení opět těží i maminka, protože může v jejím mozku uvolňovat oxytocin, hormon lásky, podporující sociální vazby, důvěru a empatii.
Kojení po narození zlepšuje vývoj klíčových částí mozku
Další význam má kojení po narození, přesněji řečeno doba, po níž byl novorozenec kojen. Výsledky studie ukázaly, že děti, které byly alespoň první tři měsíce svého života výhradně kojeny, vykazovaly do dvou let věku v klíčových částech mozku lepší vývoj než děti krmené výhradně umělou výživou nebo odstavené z kombinace mateřského mléka a umělé výživy. U dětí kojených déle než rok došlo ještě k většímu mozkovému rozvoji: podle kognitivních testů vědci zjistili pokročilejší jazykové i vizuální schopnosti i motorické dovednosti.
Brečí dítě? Tak ho chovejte
Uklidnění kojence v matčině náručí je odvozeno od koordinovaného souboru regulací v centrálním, motorickém i periferním nervovém systému – jde o výsledek vzájemného působení mezi parasympatickým nervovým systémem a oblastí mozku zvanou mozeček. Díky tomu je klidné jak dítě, tak matka, která je schopná zachovat tváří v tvář kvílejícímu kojenci klid a efektivně reagovat na jeho potřeby.
Chcete mít sebevědomé a šťastné dítě? Nečtěte mu pohádky
Reklama
Výchova kontaktem a reagováním na vyjadřované potřeby ovlivňuje život dítěte až do dospělosti. Autoři této studie zjistili, že děti školního věku s empatickou a láskyplnou výchovou se lépe učí, mají lepší paměť i efektivnější reakce na stres. Mají větší hipokampus, což je mozková oblast zodpovědná za tyto funkce, a to až o 10 %. S tím souvisí i menší náchylnost k depresím.
Láska nikdy nikoho nerozmazlí
Co z toho všeho vyplývá? Že výchova láskou buduje silné a odolné jedince, na rozdíl od tlaku na osamostatňování a „otrkávání se“ a apelování na předčasnou separaci. Takže, až bude vaše miminko plakat, chovejte ho. Až batole upadne a odře si koleno, neříkejte mu: „Neplakej, jsi už velký, to nic není.“ Pochovejte ho a dejte mu polibky, objetí, lásku a pochopení. Jen děti jisté si vlastní hodnotou a místem mohou vyrůst v psychicky silné a odolné jedince. Toho odstrkováním nikdy nedosáhneme. Ne každá žena má dítě, ale každé dítě má matku. A ta má v jeho celkovém vývoji zásadní vliv a význam.
