fbpx

Zveřejněno: 8. 7. 2017

Občas to zasáhne každého z nás. Máme neutišitelnou chuť na čokoládu, potřebu si koupit nové boty, ale třeba také prahneme po uznání ve společnosti. Myslíme si, že v tu chvíli jednoduše neexistuje nic důležitějšího než touha po tom jediném, co musíme mít. A myslíme si to do té doby, dokud to nezískáme.  Lze takovému chtění vůbec odolat? Lze. Návod nalezneme třeba v knize Šaolin – Tajemství vnitřní síly.

Autoři knihy doktor Thomas Spät a šaolinský mnich Shi Yan Bao vysvětlují, že takovýmto "prahnutím po určitých věcech" vybočujeme z našeho středu a oddalujeme pocit vlastního štěstí, protože čím větší jsou naše nároky a očekávání, tím je méně pravděpodobné, že budeme jednou spokojení.

Pokud neustále po něčem toužíme, stáváme se otroky vlastních pocitů a je důležité vědět, co jaký pocit znamená a co v nás evokuje. Proto je podle autorů důležité tyto pocity přijmout, rozpoznat, ale nehodnotit. Zásadní je si uvědomit, že "teď mám zrovna velkou chuť na zmrzlinu" nebo "právě toužím po uznání". Měli bychom ale zůstat bdělými a vnímat své vlastní pocity, které pramení z našich postojů, myšlenek, představ či zakořeněných vzorců chování. Pokud se nám to podaří, můžeme se těchto druhů "chtění" lehce zbavit. 

Co potřebuje naše tělo a mysl

V knize Šaolin je popsáno cvičení, které bychom měli provádět ráno před tím, než vylezeme z postele, poté kdykoli během dne a naposledy večer před usnutím. Důležité je si uvědomit, na co právě myslím, jaká myšlenka mi běží hlavou a co nyní cítím. Součástí cvičení je si umět na tyto otázky také odpovědět. Cítím strach, radost či netrpělivost, která vychází zevnitř? Stejně jako na mysl bychom se měli ptát i na tělo. Cítíme nepříjemný pocit v žaludku, stažené hrdlo či napětí v šíji?

Zásadní je toto uvědomění, tyto pocity nesmíme hodnotit a snažit se je nějak měnit. Jde o cvičení, které nás má naučit vnímat nás samotné, tady a teď. Při tomto sebeuvědomění bychom měli vydržet vždy přibližně pět až deset minut.Přitom vždy vnímáme pouze přítomnost, která nás obklopuje. Podle šaolinských mnichů se jedná o probuzení a pouze takto lze budovat vnitřní sílu.

shutterstock 260932709

Chuti na čokoládu se zbavíme mentálním cvičením. Co nyní vlastně cítíme?

Výsledky mentálního tréninku

Toto cvičení nám pomáhá, abychom si uvědomili přítomný okamžik. Učíme se tak předcházet pachtění za něčím, co ještě není, a snažíme se neopouštět okamžik, v němž se právě nacházíme. Měli bychom být vnitřně spokojenější, vděčnější a skromnější. Výsledkem by mělo být celkové uvolnění, lepší spánek a zdravý krevní oběh.

Vše, na co myslíme a po čem toužíme, přichází a odchází v různých fázích našeho života. Stav mysli se neustále mění. Proč bychom tedy měli brát vše tak vážně? Není důvod se na vlastní životy hněvat a rozčilovat. Pokud tedy zjistíme, že tento pocit "chtění" odejde stejně rychle, jako přišel, vše se v nás promění. Dojdeme tak k pocitu svobody a uvolnění.

Probuzený jako Buddha

Buddha znamená probuzený“. Díky našemu mentálnímu tréninku lze dosáhnout malého osvícení. Pokud si položíme otázku na, co vlastně myslíme, co cítíme a jaké tělesné vjemy prožíváme, dojdeme i my k probuzení. Vnímáme bytí v okamžiku.

Většinu života trávíme v blízké či dávné minulosti či budoucnosti a necháme se jimi unášet, trápíme se, radujeme se, těšíme se, prahneme a neustále přemítáme o tom, co vlastně už změnit moc nemůžeme. Myšlenky typu co bych udělal jinak v té situaci, která se stala, měl jsem zareagovat jinak a kdybych tehdy jednal jinak, tohle by se nestalo, jsou v podstatě nadbytečné a vyčerpávající. 

Naopak, čím jsme přítomnější, tím více energie čerpáme. Dostaneme totiž do ruky klíč k převzetí odpovědnosti za náš život a štěstí. Vysvobodíme se ze svěrací kazajky a odhodíme zakořeněné vzorce chování a tužby, které nám brání ve štěstí. Jak konstatují autoři knihy Šaolin – Tajemství vnitřní síly: odhodíme starou, nepotřebnou kůži.

foto: Shutterstock, zdroj: Šaolin: Tajemství vnitřní síly

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...