fbpx

Když se sklízí kávové boby, slupka a dřeň, v nichž jsou boby uzavřeny, se většinou bez užití vyhodí. Podle nové studie by ale právě tato kávová drť mohla pomoci při obnově deštných pralesů. Tento způsob nyní testuje Kostarika, která velkou část pralesů nechala v minulosti pokácet

Zveřejněno: 12. 4. 2021

Plody kávy vypadají jako „třešně“, které uvnitř ukrývají drahou pecku, tedy zrno. Než se kávová zrna fermentují ve vodě, prochází celé tyto třešně strojem, který je zbaví slupky a dužiny. No a slupka i dužina se běžně vyhazují. Nový výzkum ale přišel se zajímavým zjištěním. Buničina, kterou slupky a dužiny obsahují, je prý ještě úžasnější než tolik ceněné zrno, protože může sehrát významnou roli v obnově deštných pralesů.

Vědci ze švýcarského technologického institutu ETH-Zurich a University of Hawai zjistili, že slupka a dužina kryjící kávové zrno můžou zafungovat jako fantastické růstové činidlo. Skvěle se totiž osvědčily při testování na zemědělsky vyčerpané půdě v Kostarice.

Studie ukázala, jak lze pro obnovu zničených tropických pozemků využít něco, co bylo ještě donedávna vnímáno jako odpadní materiál.

„Výsledky byly dramaticky pozitivní,“ uvádí na stránkách internetového magazínu Big Think Rebecca Coleová, hlavní autorka studie. „Oblast ošetřená silnou vrstvou kávové buničiny se za pouhé dva roky proměnila v malý les, zatímco na původním pozemku zůstala dominantní nepůvodní travina.“

Zalesněná plantáž

Výzkumníci dodali třicet nákladních vozů plných buničiny, která měla být použita na pozemek o rozměrech 35x40 metrů čtverečních v kostarickém kraji Coto Brus, konkrétně na místo známé jako Reserva Biológica Sabalito.

Jednalo se o kus země zdrancované kávovým průmyslem, kvůli němuž Kostarika od 50. let 20. století zažívala masivní odlesňování. To mělo za následek ztrátu 25 procent přirozeného lesního porostu. Vědci pak po celé rozloze pozemku rozprostřeli půlmetrovou vrstvu kávové zeminy.

Les během dvou let

Na konci dvouletého experimentu bylo zalesněno až 20 procent plochy kontrolovaného území. Vědci také zjistili, že v půdě se významně zvýšily hladiny uhlíku, dusíku a fosforu, což jsou živiny nezbytné pro dobrý růst stromů. Kávová drť navíc eliminovala růst travin, které brání opětovnému zalesňování, což usnadnilo znovuobjevení dalších druhů stromů, jejichž semena sem zavál vítr nebo zanesla zvířata.

Podle Coleové tkví přínos studie zejména v tom, že ukázala, jak lze pro obnovu zničených tropických pozemků využít něco, co bylo ještě donedávna vnímáno jako odpadní materiál. Tím se podle ní otevírají možnosti pro pomoc globálnímu zalesňování způsobem, který navíc šetří náklady zemědělského průmyslu za likvidaci odpadu.

A co v kopci?

Coleová uznává, že studie byla provedena pouze na jednom testovaném území a že k potvrzení funkčnosti metody je potřeba dalších ověření. Vyjádřila rovněž obavu ohledně složitosti aplikace kávové buničiny v kopcovitém terénu, protože v případě Kostariky se jednalo o rovinatou oblast.

„Přesto však doufáme, že naše studie poslouží dalším výzkumníkům a odvětvím jako odrazový můstek, který je podnítí v hledání i jiných způsobů, které by pomohly globálnímu zalesňování,“ uzavírá vědkyně.

Související…

Nejlepší a nejlevnější řešení na problémy s CO2? Stromy. Hodně stromůPomáhají zachránit pralesy a tvrdí: Pomoci může každý. Když sníží konzumaci masaTuny pomerančových šlupek vytvořily z neúrodné krajiny něco úžasného!

foto: Shutterstock, zdroj: Big Think

Tipy redakce

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...