fbpx

Sopečné ostrovy u Aljašky ohrožují celou Zemi. Prozkoumá je vědecká expedice 1 fotografie
Sopky Ostrovů čtyř hor ohrožují už dnes leteckou dopravu mezi Severní Amerikou a Asií. Mohou ale ohrozit celou Zemi

Díváme se do vesmíru a sledujeme asteroidy, zda některý z nich nemá namířeno k naší modré planetě, aby zde zničil všechno živé. Přitom hrozba totální zkázy může být mnohem blíž, než si myslíme. Třeba v nitru Země na ostrovech nedaleko Aljašky

Zveřejněno: 3. 1. 2021

Jedním z největších vulkanických útvarů na zemském povrchu jsou takzvané Dekkánské trapy v Západní Indii. Jsou to magmatické horniny ve vrstvě, která má na některých místech hloubku i dva kilometry. Dekkánské trapy vznikaly postupně v průběhu několika milionů let. Vědci dávají jejich vulkanickou činnost do souvislosti s dopadem asteroidu Chicxulub, jenž se před 66 miliony let trefil do Mexického zálivu, do oblasti dnešního Yucatánu. Toto těleso mělo rozlohu 11 až 80 kilometrů.

Není sice úplně jisté, jestli je mezi dopadem asteroidu a masivními výrony lávy přímá souvislost, ale vulkanická činnost Dekkánských trap pokračovala dál. Následovalo masové vymírání na konci období křídy, kterému padly za oběť zhruba tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry. Ono vymírání v období křídy každopádně podle odborníků zavinila kombinace obou jevů. Příčinou tedy podle nich byly obrovský objem sopečných plynů a popela vyvržený vulkány do atmosféry a důsledky dopadu asteroidu Chicxulub.

Nevyhynuli jen dinosauři

Jestliže se někomu zdá množství druhů organismů, které tehdy vyhynuly, jako těžko představitelné, tak při takzvaném permském vymírání druhů zmizelo přes pětadevadesát procent všech organismů v mořích a oceánech a více než sedmdesát procent na souši. Permské vymírání se datuje na přelom prvohor a druhohor, do doby před přibližně 252 miliony lety. Geologický průzkum Sibiře prokázal, že i zde se nachází obrovská, několik kilometrů silná a rozlehlá vrstva ztuhlé lávy, takzvané Sibiřské trapy.

Vrstva lávy datováním odpovídá právě permskému vymírání. Zdejší sopečná činnost doprovázela tektonické aktivity během formování superkontinentu Pangea a způsobila nejen vulkanickou zimu, ale zlikvidovala i ozónovou vrstvu v atmosféře prakticky nad celým povrchem Země. Zavinila tak i kritické snížení množství kyslíku jak v hydrosféře, tak v ovzduší.

Hrozící Ohnivý prsten

Vůči takovým katastrofám nemáme dodnes žádnou protizbraň. Už pár desetiletí sledují geologové a především vulkanologové vývoj kaldery, tedy obrovského ložiska magmatu, pod Yellowstonským národním parkem v USA. Sledují ho s obavami, protože v minulosti už obrovské sopečné výbuchy ovlivnily velkou část dnešní Severní Ameriky a vlastně i počasí ve světě. Erupce se odehrávaly prakticky v pravidelném intervalu přibližně šesti set tisíc let a od poslední katastrofy už uplynulo šest set čtyřicet tisíc let…

Prstenec tvoří téměř pět set sopek a zapříčiní devět z deseti zemětřesení na světě.

Ovšem ani to není jediná hrozba, která by z této strany světa mohla ovlivnit běh života na zeměkouli. Kolem pobřeží Tichého oceánu se táhne takzvaný Pacific Ring of Fire, tedy Ohnivý prsten či kruh. Není to vlastně kruh, ale spíš podkova, která kopíruje tektonické zemské desky od Nového Zélandu na sever kolem Filipín a Japonska přes souostroví Aleuty a zpět na jih okolo Kalifornie k pobřeží Jižní Ameriky až k Ohňové zemi. Prstenec tvoří téměř pět set sopek a devět z deseti zemětřesení na světě (většinou těch nejničivějších) rozvlní zemskou kůru právě zde. Množství jejich obětí mají na svém kontě i vlny tsunami, které zemětřesení většinou doprovázejí. V paměti je právě katastrofa v jihovýchodní Asii v prosinci roku 2004. 

Podezření padlo na Aleuty

V poslední době upoutalo pozornost geologů a vulkanologů právě několik sopek v souostroví Aleut, jež se táhne od západního cípu Aljašky. Ve středu souostroví je několik ostrůvků se společným názvem Islands of the Four Mountains – Ostrovy čtyř hor. Na ně na svém zasedání počátkem prosince upozornila Americká geofyzikální unie (AGU), nezisková organizace vědců, která má přes 62 000 členů ze 144 zemí. Aktivity AGU jsou zaměřeny na organizaci a šíření vědeckých informací v interdisciplinárních a mezinárodních oblastech v rámci věd o Zemi a vesmíru. 

Když začne chrlit mraky popela až do výše 10 000 metrů, ohrožuje letadla na rušných leteckých trasách mezi Severní Amerikou a Asií.

Naší planety se týkají vědy o atmosféře a oceánu, tedy hlavně geologie a hydrologie. Právě zde na tomto zasedání padlo oprávněné varování před možnou hrozbou z Aleut. Pozornost vědců k těmto ostrovům přitáhla sopka Mount Cleveland, která patří od počátku tisíciletí k nejaktivnějším vulkánům v Severní Americe. Když začne chrlit mraky popela až do výše 10 000 metrů, ohrožuje letadla na rušných leteckých trasách mezi Severní Amerikou a Asií. Sopky jsou ostatně na každém z těchto ostrovů, takže to vedlo k podezření, že by mohly být součástí dosud neobjevené kaldery plné magmatu, velikostí srovnatelné s tou pod Yellowstonským parkem.

Ohrožené pobřeží Pacifiku

Jednotlivé sopky jsou schopny způsobit značnou katastrofu, ale erupce takové obrovské kaldery už v minulosti ukázaly, že mají doslova globální účinky. Popel a sopečné plyny, které vychrlí do atmosféry, mohou ovlivnit zemské klima a v důsledku vyvolat i sociální otřesy. Podle vědeckých studií například erupce aleutské sopky Okmok v roce 43 před naším letopočtem a následná neúroda ve Středomoří nepřímo ovlivnila sociální nepokoje v Římské republice a později zapříčinila i její pád. Předpokládaná kaldera pod Ostrovy čtyř hor by byla ovšem daleko větší. Její možný výbuch by měl kromě vyvržení popela a plynů do ovzduší ještě jeden katastrofální dopad.

Protože se nachází pod mořskou hladinou, doprovázela by její exploze obří vlna tsunami, která by pustošila nejdříve západní pobřeží USA s takovými městy, jako je třeba San Francisko, Havajské ostrovy, na druhé straně Pacifiku Japonsko a v klidu by rozhodně nebyli ani obyvatelé v jižní části Tichého oceánu včetně Nového Zélandu. K potvrzení velikosti kaldery a jejího nebezpečného potenciálu, tedy především jaký typ erupcí lze v budoucnu očekávat a lépe se připravit na jejich nebezpečí, bude nutné vyslat expedici, která bude muset prostudovat geologické složení oblasti a zaznamenat především příslušná seismická a gravitační data. Pak už můžeme být na pár let v klidu. Nebo taky ne.

Související…

Co přijde, až bouchne vulkán v Yellowstonu: USA zešednou a Země se ochladí
Monika Yang

foto: Wikipedie, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...