Ve snaze o ekologičtější a udržitelnější budoucnost prochází stavebnictví transformačním posunem směrem k moderním materiálům, které upřednostňují odpovědnost k životnímu prostředí. Materiály, z nichž se staví nejen veřejné budovy, ale i soukromá obydlí, mění podobu současné architektury. Ekologické alternativy a inovativní řešení upřednostňují funkčnost i ohleduplnost k životnímu prostředí.
Jistě, kdo by nechtěl stavět ekologicky. Otázkou je však i jejich cena – to nové a moderní a přitom i „zdravé“ je totiž mnohdy pořádně drahé.
Křížem lepené dřevo (CLT) zahájilo vzestup dřevěných mrakodrapů
Křížem lepené dřevo (CLT – Cross-Laminated Timber) se objevilo jako převratný prvek v oblasti udržitelného stavitelství. Jedná se o stavební materiál, složený z několika vrstev dřeva, které jsou laminovány křížem na sebe. Každá vrstva dřeva je lepena pomocí voděodolného lepidla. Výsledkem je pevná a stabilní deska s vynikající nosností a odolností. CLT se používá především jako stěnový, stropní a podlahový materiál při výstavbě dřevěných budov.
Dalston Works, Londýn. (foto: Daniel Shearing)
„Obecně lze očekávat, že postavení domu z CLT může být konkurenceschopné s jinými stavebními metodami, s ohledem na rychlost výstavby a nízké náklady na pracovní sílu. Samozřejmě však záleží na projektu,“ řekl pro Flowee Petr Studený, student stavební fakulty a velký nadšenec inovativních řešení. „Lepené dřevo se stalo revolučním prvkem ve stavebnictví díky svým jedinečným vlastnostem. Jeho kombinace vysoké pevnosti, rychlosti výstavby a ekologické udržitelnosti z něj činí atraktivní volbu pro moderní stavby. V porovnání s tradičními materiály nabízí CLT nové možnosti a otevírá cestu k budování energeticky efektivních a esteticky působivých budov.“
CLT se skládá z vrstev řeziva, kladených v kolmých směrech a lepených ekologicky šetrnými lepidly. Nabízí výjimečnou pevnost a všestrannost. Díky těmto vlastnostem je ideální právě pro stavbu vysokých dřevěných budov, a navíc snižuje závislost na tradičním betonu a oceli.
Momentálně je za největší CLT budovu na světě považována Dalston Works v Londýně od Waugh Thistleton Architects. K významným příkladům patří i budova T3 v Minneapolisu, která je ukázkou proveditelnosti a estetické přitažlivosti dřevěných mrakodrapů.
„CLT představuje zásadní posun směrem k udržitelné městské architektuře, protože poskytuje obnovitelnou alternativu k tradičním stavebním materiálům a zároveň zachycuje uhlík,“ doplňuje Petr Studený.
Recyklovaná ocel jako znovuobjevení strukturální integrity
Recyklovaná ocel, pocházející většinou z vyřazených automobilů, spotřebičů a průmyslového šrotu, získává na významu jako udržitelná alternativa k původní oceli. Přestože je tato myšlenka vlastně stále v plenkách, má zřejmě velký potenciál. Využívat recyklovanou ocel ve stavebnictví je idea, která vznikla poměrně brzy v hnutí za udržitelnost a výrazně se prosadila až několik let po začátku nového tisíciletí.
Crystal Bridges Museum. (zdroj: Shutterstock)
„Tato myšlenka je v měřítku životnosti budov stále ještě v plenkách a má jen málo příležitostí k ověření svých principů, já osobně jí ale fandím,“ říká pro Flowee Petr Studený.
Proces recyklace spotřebovává méně energie a snižuje emise uhlíku ve srovnání s tradiční výrobou oceli. Využití recyklované oceli ve stavebnictví zvyšuje integritu konstrukce a zároveň snižuje dopad na životní prostředí. Projekty jako Crystal Bridges Museum v Arkansasu jsou příkladem spojení recyklované oceli a architektonické dokonalosti.
Recyklovaná ocel ztělesňuje zásady oběhového hospodářství, minimalizuje odpad a spotřebu energie a zároveň poskytuje robustní základ pro moderní konstrukce.
Znáte konopný beton?
Konopný beton je laicky řečeno udržitelná směs konopí a vápna. Kompozitní materiál, vyrobený z vnitřních dřevitých vláken konopných rostlin, smíchaných s vápnem a vodou, si získává pozornost pro své udržitelné a energeticky účinné vlastnosti. Konopný beton vyniká jako udržitelná alternativa, protože nabízí vynikající izolační vlastnosti, sekvestraci uhlíku a menší dopad na životní prostředí ve srovnání s tradičním betonem.
„Konopný beton – toho jsem velkým fandou. Je to ekologicky šetrný stavební materiál, který využívá konopí jako jednu ze svých hlavních složek. Kombinuje konopná vlákna, vápno a vodu, vytvářející lehký a izolační materiál. Tato směs není pouze pro životní prostředí šetrná, ale má i další zajímavé vlastnosti, jako jsou schopnost regulace vlhkosti, což přispívá k pohodlnějšímu a zdravějšímu životnímu prostředí,“ doplňuje Petr Studený.
Směs konopného betonu ve čtvercové formě. (zdroj: Shutterstock)
Díky schopnosti konopí absorbovat oxid uhličitý během svého růstu a ukládat ho ve stavebním materiálu konopného betonu přispívá k celkovému snížení uhlíkové stopy budovy. Tento lehký materiál s dobrou izolační schopností může snížit náklady na energii potřebnou pro vytápění a chlazení budov. Nízká tepelná vodivost konopného betonu pomáhá udržovat stabilní teplotu uvnitř budovy, což přispívá k energetické efektivitě a pohodlí obyvatel. Vápenatá složka konopného betonu absorbuje oxid uhličitý během svého tvrdnutí, což znamená, že tento materiál i po vytvrdnutí nadále pohlcuje.
CO². Konopný beton najde využití zejména při stavbě nízkoenergetických a pasivních domů, kde jsou klíčové faktory energetická efektivita a udržitelnost. Má potenciál změnit přístup k tradičním stavebním postupům a přispět k tvorbě ekologičtějších a energeticky úspornějších budov.
Projekty jako Hemp Cottage v Severním Irsku ukazují potenciál tohoto ekologického materiálu v běžné výstavbě.
Solární dlaždice a stavební solární panely
Solární dlaždice začleňují solární energii přímo do stavebních materiálů a přinášejí tak revoluci do způsobu, jakým domy vyrábějí energii. „Kombinují vlastně výrobu energie a stavebních materiálů. Tyto tašky, navržené tak, aby se bez problémů integrovaly do tradičních střešních materiálů, zachycují sluneční světlo a přeměňují ho na elektřinu. Solární tašky znamenají posun směrem k integrované udržitelnosti a mění budovy v aktivní přispívatele k výrobě energie při zachování architektonické estetiky,“ řekla pro Flowee Anna Janská, projektantka, která hojně cestuje po světě právě za projekty zaměřenými na využití solární energie.
Příkladem této inovace je solární střecha Tesla, která představuje estetické a udržitelné řešení pro energeticky úsporné domy, přestože je i hojně kritizována.
Izolace na biologické bázi
Izolační materiály z obnovitelných zdrojů, jako je sója, konopí nebo recyklovaná džínovina, jsou teď „in“ v izolačním světě, a to nejen proto, že jsou „eco-chic“. Jsou to materiály, které udrží teplo i dobrou náladu, protože jsou získávány z obnovitelných zdrojů a mají menší ekologický otisk než jejich tradiční konkurenti.
Sója, považovaná dříve spíše za něco, co máme v miso polévce než v našich stěnách, se stala hvězdou mezi izolačními materiály. Její vlákna jsou zpracovávána do materiálu, který skvěle izoluje, ale i voní po sóji.
V oblasti izolací se ke slovu dostává i konopí. Konopná vlákna jsou skvělým izolačním materiálem, který má vysokou odolnost a je přátelský k životnímu prostředí.
Asi jste nevěděli, že jako izolace může sloužit i recyklovaná džínovina, známá také jako „blue jeans insulation“. A není jen pro ty, kteří chtějí, aby jejich dům vypadal stylově. Tato izolace se vyrábí z recyklovaných džínů, takže váš dům bude mít i styl.
„Tyto inovativní izolační materiály snižují naši závislost na neobnovitelných zdrojích, ale také zlepšují tepelnou účinnost domů a minimalizují ekologický otisk stavebnictví. Jak říkám vždy: Mějte svůj dům teplý a svět zelený!“, dodala s úsměvem na závěr Anna Jánská.
Izolační materiály na biologické bázi, jako je sója, konopí nebo recyklovaná džínovina, nabízejí udržitelnou alternativu k tradičním izolacím, podporují úsporu energie a snižují závislost na neobnovitelných zdrojích. Projekty jako Mushroom Tiny House demonstrují všestrannost a účinnost izolací na bázi biologických materiálů.
A příklady?
Ve Velké Británii vznikl projekt HempHouse, což je první britský dům postavený z konopné izolace. Tento dům využívá konopný beton pro stěny a stropy, což nejen poskytuje vynikající izolační vlastnosti, ale také zvýrazňuje výhody udržitelného stavebního materiálu.
Použití izolace z recyklované džínoviny. (zdroj: Profimedia)
V Evropě i jinde ve světě již existují projekty, které využívají izolační materiály z obnovitelných zdrojů. Izolace je v nich vyrobena ze sójových vláken či recyklované džínoviny a integruje se do staveb, aby poskytovala efektivní tepelnou izolaci. Tato inovativní řešení jsou nejen energeticky úsporná, ale také přispívají k diverzifikaci stavebních materiálů.
Tyto projekty nám ukazují, že izolační materiály z obnovitelných zdrojů nejsou jen teoretickou myšlenkou, ale reálně nacházejí uplatnění v moderních, udržitelných a energeticky efektivních stavbách. A budou jistě stále více.
Zavádění moderních udržitelných materiálů je zásadním momentem ve vývoji stavebních postupů. A budoucnost nám jistě v tomto oboru odkryje materiály, o kterých se nám zatím ani nesní. Jak se tyto materiály stávají nedílnou součástí běžného stavebnictví, přispívají nejen k energeticky účinným a ekologicky uvědomělým budovám, ale také inspirují k posunu směrem k udržitelnějšímu a odolnějšímu zastavěnému prostředí.
Reklama
foto: Freepik, Shutterstock, Daniel Shearing, Profimedia, zdroj: Autorský článek
