fbpx

U koček nefunguje hormon štěstí. Na rozdíl od psů či lidí je od kontaktů odrazuje 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Nový výzkum identifikoval hormony, které mohou kočky učinit společenštějšími. Hormon štěstí oxytocin mezi ně však nepatří

Zveřejněno: 6. 8. 2022

Oxytocin vytváří sociální vazby. Říká se mu také třeba „hormon štěstí“ a může za to, že si v lidském světě matky vytvoří pouto ke svým dětem a v tom zvířecím třeba zase psi ke svým majitelům. Výzkum publikovaný v červenci 2022 ovšem odhalil nečekaný trend u koček. Kočky, které mají oxytocinu více, komunikují s ostatními kočkovitými šelmami méně. Kočky totiž podle autorů výzkumu nepovažují ostatní jedince, kteří žijí ve stejném prostoru, za blízké partnery.

Většina divokých koček žije osamoceně, nicméně domestikované kočky jsou schopny život ve skupině tolerovat. Za přizpůsobením se komunitnímu životu by podle vědců mohly stát právě hormonální změny, například snížená hladina kortizolu a testosteronu, které řídí agresi, a zvýšená hladina oxytocinu, který buduje sociální vazby. A právě to, jak jednotlivé hormony korelují se sociálním chováním koček, vědci nyní testovali.

Proč se nekamarádí?

Vytvořili tři skupiny koček po pěti jedincích, u kterých po dobu dvou týdnů sledovali vzájemnou interakci. Poté z moči zvířat zjišťovali hladiny kortizolu, testosteronu a oxytocinu. Kočky s nízkou hladinou kortizolu a testosteronu tolerovaly skupinové soužití. Častěji si hrály, dělily se o jídlo, navzájem se očichávaly a jen zřídka se pokoušely o útěk. Pro výzkumníky to nebylo nic šokujícího, protože tyto hormony vyvolávají strach a agresivní reakce.

Kočky s nejvyšší hladinou oxytocinu si nejméně hrály a nejméně sdílely. Ostatní členy skupiny tedy pravděpodobně nepovažují za kamarády.

Překvapení však přišlo, když testovali oxytocin. Kočky s největším množstvím „hormonu štěstí“ si nejméně hrály a nejméně sdílely jídlo. Podle týmu toto zjištění znamená, že kočky nemusí ostatní členy skupiny považovat za kamarády. Jiný výzkum ukázal, že psi, kterým byl podán oxytocin, mají naopak tendenci se více přibližovat k jiným psům a navazovat s nimi vztahy.

Některá zvířata to mají jinak

Oxytocin členy uvnitř skupiny stmeluje, ale zároveň vylučuje outsidery. Například lidi může oxytocin nutit k tomu, aby během hraní her vylučovali a využívali členy konkurenčních skupin. Podobné tendence se objevují i u volně žijících šimpanzů, jim se zase zvyšuje množství oxytocinu během a po boji s jinými tlupami.

Dokonce i napříč druhy platí, že zvířata s těsnými sociálními vazbami používají oxytocin k vytváření vazeb, zatímco ta, která jsou méně sociálně tolerantní, tak nečiní. Například šimpanz bonobo, česky také šimpanzi trpasličí, jsou opice typu „milujte se, neválčete“. Jsou známí přátelskými vazbami. Zatímco „klasičtí“ šimpanzi učenliví, což je druh lidoopů nejbližší člověku, jsou jejich pravým opakem. Kočky se tedy možná podobají spíš šimpanzům, zatímco psi spíše bonobům.

Související…

Vnímá zvíře svůj odraz v zrcadle? Některá i přemýšlejí, co si o nich myslíme my
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock , zdroj: Discover Magazine

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....