fbpx

Jen v roce 2017 bylo v USA zraněno nebo zabito po neúmyslném výstřelu 82 811 teenagerů. Většinou jde o náhodné výstřely z náhodně špatně uložených zbraní. Jenže bezpečnost vymýšlejí zase „jen“ zbrojovky

Zveřejněno: 11. 8. 2019

Hitem pro nadšence do zbraní se v posledních týdnech stala přesně střílející automatická zbraň vyvinutá společností TrackingPoint. Je vybavena zařízeními, která používají laserové paprsky, senzory a počítače ke sledování cílů a zasáhnou je v téměř jakýchkoliv podmínkách, bez ohledu na dovednost svého uživatele.

Stoprocentně se trefují do zvoleného cíle v rozmezí vzdálenosti sta metrů až téměř dvou kilometrů. Pro laika je zcela ohromující například sledovat video, na němž slepý veterán války v Zálivu uloví kus spárkaté zvěře přesně mířeným zásahem jen díky tomu, že jeho vidoucí přítel na tabletu vidí to, co „vidí“ i zbraň v rukách nevidomého.

Mluvit i v tomto případě o „chytré zbrani“ je poněkud nadsazené, je to spíše zbraň s rozšířenou inteligencí.

Donedávna se věřilo, že práce snipera vyžaduje vynikající zrak, velkou psychickou a fyzickou odolnost a především obrovskou trpělivost lovce, který číhá na svoji kořist. To, co jsme mohli vidět například ve filmu Americký sniper, už může být minulostí.    

Chybička se může vloudit…

Nejde o to, že se lidé z masa a krve stanou nadbytečnými, protože vždy musí být někdo, kdo bude vybírat cíl. Ostatně mluvit i v tomto případě o „chytré zbrani“ je poněkud nadsazené, je to spíše zbraň s rozšířenou inteligencí. V zásadě se jedná o to, že smrtelný zásah už nebude exkluzivní doménou vyškolených odstřelovačů. S minimálním tréninkem může každý voják spolehlivě trefovat cíl nad rámec toho, co je dnes podle expertů možné.

Nejde jen o to, že se ke zbrani může dostat potenciální zločinec či terorista. Je tu i nebezpečí v použitém softwaru.

A nejde jen o samotnou zbraň – která mimochodem existuje už tři roky – ale i o to, že další zbrojařské firmy vyvíjejí například střelivo pro pušky, které bude také „chytré“ a bude používat naváděcí systémy. Pochopitelně, že tu existuje a bude existovat nebezpečí, že se taková zbraň dostane do nesprávných rukou. Sama tato puška by měla být k dispozici lovcům, tedy dostala by se do civilního sektoru bez možnosti další kontroly. Především to jsou USA, kde jsou zločiny za použití střelných zbraní každodenní realitou. Nejde jen o to, že se ke zbrani může dostat potenciální zločinec či terorista. Je tu i nebezpečí v použitém softwaru. Jak bude zabezpečen, lze ho hacknout? Nebo v něm bude skrytá chyba? O tom by mohli něco povídat například piloti dvou v nedávné době havarovaných letadel Boeing 737 Max 8. Tedy kdyby ještě mluvit mohli.

Vražedná čísla

Psali jsme zde o tom, že v USA jsou zločiny za použití střelné zbraně každodenní realitou. Čísla zveřejněná nadací Smart Tech Challenges Foundation jsou vypovídající. Nejde jen o šílené střelce, kteří na chvíli vyburcují společnost hromadnou vraždou. Ale v USA je například každý rok ukradeno pět set tisíc zbraní a zhruba jen každá desátá je vypátrána a vrácena majiteli. Deset až patnáct procent zcizených zbraní je následně použito při trestném činu.

strelba 318219704

„Chytrá“ zbraň dokáže trefit cokoli na vzdálenost až dvou kilometrů podobně přesně jako cvičený sniper. Ten už tu není potřeba

Zde se jedná o kriminalitu, ale v roce 2017 bylo zraněno nebo zabito po neúmyslném výstřelu 82 811 teenagerů. Každý den v USA umírá osmnáct dětí a mladých lidí do pětadvaceti let po zranění střelnými zbraněmi. Počítá se s tím, že zhruba čtyři a půl milionu dětí žije v domácnosti alespoň s jednou nabitou zbraní, která není bezpečně uložena například v trezoru. Mnohé malé děti, včetně těch ve věku tří let, jsou dostatečně silné, aby mohly ze zbraně vystřelit. Přitom tři čtvrtiny dětí do devíti let, které žijí v domácnosti, kde střelná zbraň je, vědí, kde jsou střelné zbraně rodičů uloženy, a třetina z nich už ji i zkoušela ovládat. Pak nepřekvapuje, že téměř devadesát procent úmrtí dětí a jejich neúmyslné zranění střelnou zbraní se děje v domácnostech s bezpečně nezajištěnou a nabitou zbraní.

Pomůžou známé technologie?

V těchto případech by tragédii mohla opravdu zabránit „chytrá“ zbraň. Zbraň, jež je vybavená technologií, která zabrání, aby ji použil někdo jiný než autorizovaný uživatel nebo uživatelé. Jestliže bude zbraň takzvaně personalizována, má také možnost předcházet zraněním a úmrtím, zejména těm, která jsou způsobena neúmyslnou střelbou. A předcházet by se dalo také sebevraždám a krádežím zbraní. K personalizování střelné zbraně se používá biometrická nebo RFID technologie, která může být buď zabudována do zbraně během výroby, nebo také dodatečně nainstalována.

RFID neboli Radio Frequency Identification (identifikace na rádiové frekvenci) je poměrně spolehlivá, desetiletí stará bezpečnostní technologie známá například z klíčenek. Používá rádiové vlny ke čtení a zachycení informací uložených v tokenu spojeném s objektem – může to být náramek, prsten nebo hodinky. Ve většině návrhů střelných zbraní může RFID odemknout spoušť zbraně, jen když je čip v dosahu několika centimetrů od ní.

Technologii RFID neovlivní déšť či bláto a může být použita třeba i s rukavicemi. Biometrická technologie užívaná například v chytrých telefonech spočívá v identifikaci otisku prstů. Je to jednoduché řešení, které zabrání neoprávněným uživatelům ve výstřelu a naopak, když autorizovaný uživatel vezme zbraň do ruky, skener zkontroluje otisk podle interní databáze a ověří uživatele během zlomku sekundy.

Mobilní trezor

V bezpečnosti ohledně střelných zbraní lze jít ještě dál. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí chce mít střelnou zbraň okamžitě přístupnou, třeba v noci u postele, jsou vyvíjena uzamykací zařízení a jakési mobilní trezory, které mohou poskytnout majitelům pocit bezpečnosti a klidu. Například zařízení Gun Guardian, které se dá nainstalovat na běžnou pistoli, odjistí spoušť pouze tehdy, když je správně načten otisk prstů, nebo pokud je zadán správný bezpečnostní kód. Vnitřní zámek zajišťuje, že Gun Guardian nemůže být ze zbraně odstraněn, dokud není zadán správný bezpečnostní kód.

„Chytrá“ zbraň by mohla skenovat oblast, na kterou je zaměřena, a upozorňovat svého držitele, zda je v cílové oblasti osoba, vybavená stejnou či jinou zbraní.

Jiný systém s názvem Reach se tak trochu podobá pouzdru z vysoce pevné hliníkové slitiny, do něhož je pistole zasunuta hlavní napřed. Je to řešení, které umožňuje uživateli okamžitě svou pistoli vzít do ruky, aniž by byla porušena bezpečnostní pravidla pro její uložení. Používá také biometrický snímač otisků prstů a podle výrobce je zbraň schopná vystřelit do půl sekundy po uchopení. Výměnná vložka umožňuje pouzdro adaptovat na všechny běžně užívané pistole. Dodatečné funkce IOT zajišťují, že Reach poskytuje v domácnosti vysokou úroveň bezpečnosti.

Chytrá nebo ne, vyrobíme je

Dceřiná společnost iHLS (Israel’s Homeland Security) na Floridě zase vyvíjí novou technologii, která pomůže policii či armádě v rozlišení mezi „přátelskými“ a „nepřátelskými“ silami. V návaznosti na tragický incident ve škole na Parkland Florida, kde bylo sedmnáct lidí zastřeleno a sedmnáct zraněno, navrhl americký prezident Donald Trump, aby byli vyzbrojeni dobře vyškolení učitelé. Myšlenka možná zajímavá, ale představa, že profesor nosí pistoli u pasu nebo jsou všechny zbraně uloženy v trezoru a v okamžiku incidentu by si je přišli oprávnění vyzdvihnout, je poněkud, řekněme, matoucí.

Tady přišla zbrojní firma s myšlenkou, že „chytrá“ zbraň by mohla skenovat oblast, na kterou je zaměřena, a upozorňovat svého držitele, zda je v cílové oblasti osoba, vybavená stejnou či jinou zbraní. V případě identifikace spřátelené osoby, jež by byla vybavena zbraní se stejnou technologií, by tato pistole mohla vibrací na svoji „kolegyni“ upozornit. Bylo by pak daleko jednodušší proti případnému narušiteli ve veřejné budově, ať už je to škola či nějaký úřad, cíleněji zasáhnout. Otázkou zde ovšem pořád zůstává, jestli tyto „chytré“ zbraně nejsou pro výrobce zbraní jen záminkou, aby mohli zbraně vyrábět.

Související…

Vynálezce novičoku se omlouvá. Ale poněkud zvláštně.
Daniel Deyl

foto: Profimedia, zdroj: Financial Times

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...