fbpx

Choreografka Mirka Papajiková představuje na pódiu svět žen plný tance a krásy. A nakonec nebudou chybět ani muži

Zveřejněno: 21. 2. 2020

Někde mezi kanceláří a lesem, mezi podpatky a bosýma nohama. Mezi nenávistí a láskou. Někde mezi dětmi, úklidem, manželem a kariérou, za hranicí genderových stereotypů. Mezi málo a moc. Mezi hlasitými výkřiky a hlubokým tichem, sestrami i sokyněmi, mezi moudrými stařenami a malými holčičkami. Někde tady i tam žijí ženy. Ženy živé, autentické, hravé a smyslné. Kruté i spravedlivé. Ženy divé. Ženy přesně takové, jaké je ve svém tanečně divadelním představení zachytila choreografka Mirka Papajiková.

Na unikátní představení projektu Divé ženy mohou nejen ženy zajít například 10. března do Divadla Na Prádle, o měsíc později, konkrétně 22. dubna, pak do Salesiánského divadla a 17. května budou Divé ženy hostovat v divadle Barka v Brně. A jako divačka, která v podstatě nevěděla, na co jde, si troufám říct, že jen málokteré představení bude mít na diváka (ano, i na divačku) tak silný vliv.

Divadlo jako terapie

S humorem i nadsázkou strhává slupky genderových rolí a vytahuje na světlo rozpor mezi tím, co skutečně chceme, a tím, co by se mělo. Spolu s tím na povrch vyplouvá všechno to, co jsme si dlouho odmítaly přiznat. Představení ukazuje skrze tanec, úsměvy, slzy i výkřiky, jaké hry hrajeme s druhými i samy se sebou. A jestli vyhrát vždycky opravdu znamená vyhrát.

Díkybohu a taky hlavně díky Mirce není toto představení jen o ženách. V pravou chvíli na scénu přichází muž. A ženy najednou i beze slov vědí, kde pódium začíná i končí. Muži a ženy se pak na pódiu v různých tanečních kreacích potkávají i míjejí, drží i podrážejí, milují i nenávidí. Stejně jako v reálném světě. Když budou jedni vládnout nad druhými, nikdy nebudeme šťastní. Vládněme raději prvně každý sám sobě. A pak všichni spolu.

Související…

Jsem žena #jsembohyne: Ženy mohou hledat své vzory samy v sobě
Klára Ponczová

foto: Fotoarchiv projektu Divé ženy, zdroj: Divé ženy

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...