fbpx

Publicistka Jana Uhlířová: Je radikální upřímnost ve vztahu vždy ku prospěchu věci? 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Kolikrát jsme se ze zbabělosti schovávali za vlastní, pečlivě vybudované vězení z přetvářky? Kolikrát o problémech s určitými lidmi až zbaběle vykládáme všem kolem, jen jim do očí nic neřekneme? Nahlédnout svoje vlastní chování je pochopitelně obtížné, ale usilovnou prací na sobě můžeme dojít ke svobodnějšímu a šťastnějšímu životu

Zveřejněno: 18. 5. 2022

Návody na život neexistují, ale máme k dispozici směry, myšlenky a autory, od nichž se můžeme inspirovat, a přitom si zachovat vlastní názor na věc. Jedním z takových autorů je americký psychoterapeut Brad Blanton. Jeho kniha Radikální upřímnost se brzy po svém vydání stala bestsellerem a byla přeložena do patnácti jazyků. Blanton, psychoterapeut s čtyřicetiletou praxí, v ní sází na poměrně jednoduchou premisu: „Všichni pořád lžeme. Jenže lhaní a předstírání nás vyčerpává a je zdrojem většiny lidského stresu.“

Podle něj má stres ze lhaní v konečném důsledku na svědomí deprese, úzkostné poruchy, chronický únavový syndrom a další tělesné i psychické obtíže. „Neupřímnost je zároveň zdrojem problémů v mezilidských vztazích,“ vysvětluje autor. Když totiž neříkáme nejbližším lidem pravdu o tom, co cítíme, drží nás to uzamknuté v mentálním vězení. „Čím déle v tomto vězení zůstáváme, tím rychleji náš život upadá do šedi a vytrácí se nám z něj radost a živost. Cestou, jak se dostat ven, je stát se upřímným.“ Blanton píše nevybíravým jazykem a snaží se šokovat, nebojí se poukázat na mýty, pověry a lži, kterým jsme pod vlivem výchovy a kultury možná uvěřili. Jak tedy zacházet s upřímností v běžném životě?

Upřímnost hlava nehlava

Upřímnost je podle odborníků široký pojem, který zahrnuje jak upřímnost k sobě samému, upřímnost ve sdílení svých pocitů a názorů, upřímnost s citem a empatií i upřímnost hlava nehlava ve stylu „po mně potopa“. „V prvé řadě je potřeba dávka sebereflexe a sebepoznání – jak já to s tou upřímností vlastně mám, jak ji vnímám, jak s ní chci zacházet a za jakým účelem, co je cílem mého chování. Když si člověk tyto pojmy a osobní vize sám pro sebe vyjasní, může se svým chováním, se svou upřímností, začít v životě vědomě experimentovat, a tím zjišťovat, co mu je vlastně nejpříjemnější, co mu nejlépe funguje a kdy se cítí nejlépe,“ vysvětluje Mgr. Alexandra Hrouzková, Ph.D., psycholožka a psychoterapeutka.

„Na světě není nic těžšího než upřímnost a nic lehčího než lichotky…“ - Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Občas se ke lži uchýlíme z dobrých důvodů, jde o tzv. milosrdné lži, známé také jako altruistické lhaní nebo bílé lži. Ty mají ochránit nás nebo naše blízké. Většinou se k nim uchylují ženy a milosrdně je přehlížíme. Z hlediska psychosomatiky je však lepší se k nim neuchylovat, ale po dávkách a vhodně sdělit druhému pravdu ve formě, v jaké je schopen ji přijmout.

Vyžaduje to jistou dávku empatie. Jak s touto „neškodnou“ lží zacházet, záleží vždy na okolnostech, tedy kdy, jak a s jakým motivem a záměrem někomu něco tvrdíme. „Chceme někoho ochránit před bolestí? Nebo chceme někoho vědomě zneužít? A co se týče omluvitelnosti – v oblasti takzvaných bílých lží není žádný soudce, který by hodnotil, co je ještě správně a co špatně. Vždy je to vztah mezi člověkem, který se rozhodne lhát, a člověkem, kterému je lež určena, a o celkový záměr. Až v tomto vztahu po použití lži člověk zjistí, zda mu druhý lež odpustil, tedy zda jeho lež byla omluvitelná, nebo naopak,“ říká Alexandra Hrozková.

Lež a strach

Velmi často souvisí lhaní i se stresem, potažmo tedy se strachem. „Člověk se něčeho bojí – že o někoho přijde, že neuspěje, že přijde o přízeň… A tak než aby řekl pravdu, zvolí unáhleně lež, která se zdá minimálně v danou chvíli bezpečnější. Obvykle tím však člověk situaci ještě zhorší a tedy uvrhne sám sebe do ještě většího stresu a strachu, že bude všechno to lhaní nakonec stejně odhaleno,“ popisuje psychoterapeutka.

„Bez upřímnosti je jakákoli diskuse pouhý žvást.“ - Jean Jacques Rousseau

Podle ní musí být i trendy radikální upřímnost dobře uchopena, aby nám byla ku prospěchu a vedla k větší spokojenosti. Pokud podle ní začne člověk používat radikální upřímnost takovým způsobem, že se bude cítit mizerně a zůstane se svou radikálností opuštěn a sám, zřejmě ji nepoužil úplně užitečně. „A naopak, někdy velmi pomůže konečně se naučit efektivním způsobem říkat, co si myslím, a stát si tak sám za sebou, protože následně zjistím, že pociťuji úlevu, lépe vycházím s lidmi a cítím se spokojeněji,“ říká Alexandra Hrouzková.

Základem je adekvátní sebereflexe

Přes trend upřímnosti se tak dostáváme k autentičnosti, v posledních letech také velmi často skloňovanému slovu. „Cítí-li se člověk spokojen sám se sebou, dobře se zná, je schopen adekvátní sebereflexe, ví, co chce, co umí a kam směřuje, je pak také schopen přesně i citlivě vyjadřovat své potřeby, neuchyluje se ke lhaní a jiným manipulacím,“ říká psychoterapeutka.

Autentickému životu se můžeme přiblížit i pomocí psychoterapie. Pod vedením odborníka na duši lze nejefektivněji zahájit práci na sobě ve smyslu lepšího sebepoznání, vyššího sebevědomí, rozvoje svých schopností a dovedností, otevření se novým možnostem. „Rozhodně to nemusí být cesta na roky. Mnohdy stačí – například v případě krátké terapie zaměřené na řešení – pět až deset setkání během tří až pěti měsíců k tomu, aby člověk posunul věci ve svém životě k větší životní pohodě a spokojenosti,“ doporučuje.

Pro čtenáře Flowee vybíráme zajímavé čtení z archivu časopisu Nový Fénix, zaměřeného na osobní rozvoj.

Související…

Spisovatel Karel Funk: Toužíme-li po štěstí, nemůžeme žehrat na osud
Nový Fénix

foto: Shutterstock , zdroj: Jana Uhlířová, Nový Fénix

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...