fbpx

Tipy na výlet: Zkamenělý pastýř, který dál střeží své neviditelné stádo 1 fotografie
Zkamenělý pastýř (zdroj: Shutterstock)

Vydáte-li se silnicí z Klobuk do Peruce, spatříte po pravé straně v polích zvláštní kamenný útvar, stojící na hranici mezi Ústeckým a Středočeským krajem. Místní lidé pro něj mají různá pojmenování – Zkamenělý pastýř, Kamenný muž, Zkamenělec nebo Zkamenělý slouha. Kdo sem už někdy v minulosti zavítal, ten nejspíš ví, že se jedná o největší a nejznámější český menhir – skutečný kolos, který lze jen stěží přehlédnout

Zveřejněno: 5. 10. 2022

K menhiru se váže celá řada pověstí. Jedna z nich praví, že při každém zvonění v klobuckém kostelíčku postoupí Kamenný muž o jeden krok blíž k vesnici. Až dojde ke kostelu, nastane prý konec světa. Otázkou však zůstává, zdali tam vůbec někdy dojde. Někteří návštěvníci do něj silou vtlačují mince pro štěstí, což menhiru z pískovce nijak zvlášť neprospívá. Podle další pověsti se navíc Pastýř pokaždé, když zazní zvony na protější straně v Kokovicích, musí vrátit o jeden krok zpět.

Kolos s tajemnou historií

Rezavě hnědý železitý pískovec s výskytem bělavých křemenných valounků ční 3,4 metru nad zemí, ale jeho skutečná délka je 4,2 metru. Hmotnost je odhadována na pět tun. S historií menhiru jsou spjaty mnohé dohady. Český geolog J. N. Woldřich tvrdil, že vztyčený kámen je zbytkem velmi hutného a zvětrávání dobře vzdorujícího jádra permských pískovců, avšak historik a univerzitní profesor J. L. Píč dal u kamene v roce 1898 kopat. Archeologické doklady k určení stáří kamene sice nalezeny nebyly, ale ukázalo se, že kámen je osazen v písčité vrstvě nad podložní skálou tak, že musel být vztyčen uměle.

Regionální historik R. Koller byl toho názoru, že kámen pochází nejspíš z období bójského. Podle pověstí byl obklopen šesti až dvanácti menšími kameny a říkalo se mu Pastýř se stádem.

Ve dvou případech jsou pověsti o menhirech zachyceny v církevních spisech z let 1668 a 1690. Tam se rovněž nacházejí dvě nejstarší známá vyobrazení českých menhirů, a to v Sousedovicích u Strakonic a v Družci u Kladna.

Tuto domněnku potvrzuje i sdělení účetního klobuckého cukrovaru z roku 1901, že 200 až 300 metrů severně od menhiru byly vyorány dva kameny podobného složení a další větší kámen byl nalezen asi dvacet osm kroků směrem na vísku Telce.

Slouha, který za trest zkameněl

Detailní pojednání o Kamenném muži najdeme v Malém čtenáři z roku 1891, které sepsal na základě dochovaných lidových pověstí Ladislav Benýšek.

„Kamenného muže si tu všichni váží. Vážnost, ta však není nová, není dnešní, ale přecházela už odedávna z otců na syny. Svědčí o tom následující příběh: roku 1852 byla veliká bouře v kraji, při které zahrála si vichřice s kamenným mužem hru nepěknou a nikterak neodpovídající jeho důstojnosti.

Vyvrátila jej totiž a porazila. Klobučtí se proto velmi rmoutili. Sešla se obecní rada a smluvila to, aby pro zachování staré památky byl kamenný muž zase postaven. Řízení práce té svěřeno jest jednomu příslušníku počestného pořádku mlynářského. Snadná robota pak to nebyla. Měli s ním několikahodinovou lopotu, než mu zase hlavu vztýčili. Potom přišli hudebníci a družičky. Bylo z toho mnoho radosti, že kamenný muž zase stojí v polích na stráži.

Soudnému pozorovateli zůstane podivný zjev kamenného muže přece jenom nerozluštěnou hádankou. Slouha, jenž tu dle podání lidu zkameněl, sotva byl obr tři a půl až čtyři metry vysoký, jakož se kámen spatřuje. Svou výškou vyrovná se dvojnásobné výšce dorostlého muže. Jsou to zbytky památníku snad z války třicítileté? I to zdá se býti pravdě nepodobno. Od té války uplynulo ovšem více než 250 let. Pak by byl ale kámen zachoval alespoň přibližnou podobu pomníku, kdežto jest podoby v každém směru zcela nepravidelné. Pravdou o kamenném muži zůstává asi jedno z dvojího: buď jest to rozmarná hra přírody, nebo byl sem za neznámých okolností a v neznámé době dopraven.“

Co se praví v pověstech

Pověsti, jež kolují o českých menhirech, jsou dvojího druhu. Jedny vysvětlují název objektu (Zkamenělec, Kamenný muž, Zkamenělý mnich apod.) tak, že někdo za trest zkameněl na místě svého zlého činu; ty mají zpravidla církevní podtext. Další vyprávějí o tom, že když se někdo pokusil kámen z místa odvléct, začaly se dít hrozné věci, a proto jej nakonec musel zase vrátit zpět. Takové pověsti mají zřetelně ochranný charakter a možná, že právě jim vděčíme za to, že ne všechny menhiry u nás podlehly zkáze.

Ve dvou případech jsou pověsti o menhirech zachyceny v církevních spisech z let 1668 a 1690. Tam se rovněž nacházejí dvě nejstarší známá vyobrazení českých menhirů, a to v Sousedovicích u Strakonic a v Družci u Kladna. Církev však proti pohanskému uctívání kamenů u nás bojovala už ve 12. století. Ze 17. století pak existuje přímý doklad o christianizaci menhiru u Slavětína, kde byl do kamene vsazen dvouramenný železný kříž. Lze předpokládat, že i ke svržení dvou menhirů z vrcholu Slánské hory mohlo dojít v téže době, kdy se tam objevily tři velké kříže, jejichž repliky zde stojí dodnes.

Místo magnetických anomálií

Mnozí návštěvníci neputují za klobuckým menhirem jenom jako za přírodní zajímavostí, někteří sem přicházejí, aby na tomto místě čerpali léčivou energii. Běžně tak zde bývají k vidění celé skupiny lidí, kteří v okolí menhiru relaxují, meditují, nebo praktikují některý z pradávných keltských rituálů. V tom, zda má Pastýř nějaké tajemné schopnosti, se názory liší.

Energie, kterou Kamenný pastýř disponoval, měla prý velmi pozitivní dopad na lidi trpící poruchami zažívání, nemocemi žlučníku a jater, oslabenou imunitou a dalšími problémy.

Někdo má v jeho blízkosti pocit nejistoty, jiní se opřou o kámen zády, soustředí se a mohou pak pocítit příliv pozitivní energie.  V tomto směru existují domněnky, že menhiry označují v krajině místa nadaná určitými anomáliemi magnetického pole, což se mohlo ve starších dobách využívat k nejrůznějším účelům.

Že jde o hypotézy míněné zcela vážně, se ukázalo v roce 1994, kdy se právě ke klobuckému Pastýři vypravili v den letního slunovratu pracovníci Nadace pro studium a výzkum hraničních jevů, aby zde provedli některá speciální měření. Jejich výsledky byly klasifikovány jako nezvyklé a pozoruhodné. Podle sdělení Jana Zemana, který byl výzkumu přítomen, ukázala měření cesiovým magnetometrem, že menhir svou existencí způsobuje místní pokles okolního homogenního magnetického pole. Toto zeslabení činí asi 30 nanoteslů, což je méně než třetina hodnoty, na kterou je ještě schopen reagovat obyčejný kompas. Pozoruhodnější však byla měření při východu slunce, jež v porovnání s měřením večerním vykázala posun této anomálie asi o jeden metr k východu.

Předal Pastýř svou sílu prameni?

S Kamenným pastýřem poblíž obce Klobuky je spjata ještě další pozoruhodnost. Před několika lety začal v této obci vyvěrat dosud neznámý pramen. Chemickým rozborem bylo zjištěno, že se jedná o vodu velmi dobré kvality, kterou lze bez obav použít k přímé konzumaci. V obci byla proto zbudována nová moderní kašna, z níž je možné tuto vodu čerpat. Zájem je veliký. Nejen místní, ale i lidé ze vzdálenějších obcí sem pravidelně jezdí s objemnými kanystry, aby si odvezli dobrou a čerstvou vodu, která chutná mnohem lépe nežli ta balená a navíc je zadarmo.

Při své cestě za Pastýřem jsem se zastavila v Klobukách, abych i já okusila alespoň pár doušků ze zdejšího pramene. U kašny postávalo několik místních, kteří se mnou hned ochotně zapředli rozhovor. Dozvěděla jsem se například, že zdejší voda je skutečně výborné kvality, která je naprosto nesrovnatelná s kvalitou prodávané vody v PET láhvích, což potvrdily už  zmíněné chemické analýzy. Na mou otázku, odkud že se vlastně vzal ten zázračný pramen, se všichni přítomní zatvářili trochu tajemně. Poblíž Kamenného muže se prý nachází rozsáhlé podzemní jezero, odkud tato voda přitéká. 

O Kamenném pastýři se říká, že měl kdysi schopnost uzdravovat. Později však jeho potenciál slábl. V současné době se údajně ustálil na necelých padesáti procentech své původní hodnoty, což je velká škoda, neboť energie, kterou disponoval, měla prý velmi pozitivní dopad na lidi trpící poruchami zažívání, nemocemi žlučníku a jater, oslabenou imunitou a dalšími problémy, jež dnes trápí velkou část populace.

Kdo ví, možná, že část své léčivé síly přenesl právě do onoho pramene, který se zde před lety tak záhadně objevil. Jeho voda chutná opravdu výtečně a zdejší lidé jistě vědí, proč si pro ni tak rádi a tak často jezdí. O tom se však můžeme jen dohadovat. A Pastýř sám nám stěží něco poví. Stojí si dál mlčky v poli a střeží své neviditelné stádo.

Související…

Vladimír „Arnie" Prachař: Posvátný obřad potní chýše
Nový Fénix
                                                                                                                                                                                      

foto: Shutterstock, zdroj: Zdeňka Jeníčková, Nový Fénix

Tipy redakce

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Je smrt něco nezvratného? A kdy vlastně nastává? Všechny vyspělé státy mají ve...

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...