fbpx


Zveřejněno: 18. 5. 2017

Počet lidí trpících demencí přibývá. V roce 2010 bylo diagnostikováno na 35,6 miliónu jedinců s touto chorobou. Existují ale místa, kde se dá i s tímto omezením důstojně žít. Jedním z nich je vesnička Hogewey.

Roku 2030 by se počet lidí trpících touto chorobou měl zdvojnásobit na 65,7 miliónu, a v roce 2050 dokonce ztrojnásobit. I v České republice počet pacientů rok od roku stoupá, podle odhadů jich více než 150 tisíc trpí Alzheimerovou chorobou. Celý svět se díky těmto statistikám dívá směrem k holandské vesničce, která nabízí těmto jedincům nevšední péči.

Místo, kde můžete žít normální život

Na okraji Amsterdamu v městečku Wheesp se nachází izolovaná „vesnice“ Hogewey. Jedná se o nejmodernější zařízení pro léčbu demence a Alzheimerovy choroby. Pacienti zde dostávají možnost žít zdánlivě „normální“ život. Vesnička o velikosti deseti fotbalových hřišť má své kavárny, obchody, restaurace, kadeřnictví i kosmetický salon. „Chtěli bychom tu vytvořit pečovatelské zařízení, kde bychom my sami rádi strávili naše poslední roky života,“ říká manažerka tohoto zařízení Yvonne van Amerongen.

vesnice pro stare shutterstock 371623984

Lidé v této vesnici za nic neplatí. O vše už se postarala rodina v pravidelném měsíčním příspěvku.

Domácnosti jsou rozděleny podle životního stylu

V Hogewey naleznete celkem 23 domů určených pro 152 seniorů trpících demencí. Lidé zde bydlí v domácnostech lišících se podle životního stylu. Vybírat můžete ze sedmi různých způsobů života: vznešený styl, domácí, městský, křesťanský, řemeslnický, indonéský a kulturní. Příbuzní spolu s vedením rozhodují o tématu každého domova. Důležitý je přitom každý detail. „Kdo dříve poslouchal Beethovena, nebude teď chtít dechovku,“ vysvětluje van Amerongen. Obyvatelé mají k dispozici tým zaměstnanců a mytí, vaření a další domácí aktivity jsou na denním pořádku.

Bílé pláště zde nenajdete

O rezidenty pečuje 250 zdravotních sester a specialistů na plný a částečný úvazek, kteří zde zastávají řadu běžných povolání, jako jsou pokladní, prodavači, úředníci, číšníci. Jedním z hlavních příznaků Alzheimerovy choroby je rychlé zapomínání a ztrácení věcí. Pacienti proto v této vesničce za nic neplatí. Vše je již zahrnuto v měsíční částce, kterou odvádějí rodiny za své příbuzné.

Namísto nemocničního prostředí, studené oceli, podlahy z linolea a zaměstnanců v bílých uniformách lidé tady bydlí v poklidném sousedství. Pacienti přicházejí a odcházejí, jak se jim líbí, protože v Hogewey je vždy nějaký „vesničan“, který jim pomůže najít cestu domů. Jedná se o vyškolené geriatrické sestry a specialisty, kteří jsou zde, aby pomohli ostatním obyvatelům v případě potřeby. Pacienti si zdarma mohou vzít vozík a nakoupit si v supermarketu nebo si zajdou na kávu do místní kavárny či do divadla.

O vesnici Hogewey

Hogewey byla navržena architekty Molenaar&Bol&VanDillen a byla oficiálně otevřena v prosinci 2009. Rozkládá se na čtyřech akrech. Stavební náklady činily 19,3 milionu eur a byly financovány především nizozemskou vládou (ta poskytla 17,8 miliónů eur), 1,5 milionu eur získali z finančních zdrojů a ze sponzorských darů od místních organizací. Náklady na jednoho obyvatele představují přibližně pět tisíc eur měsíčně.

Jedná se o průkopnický přístup k léčbě demence a Alzheimerovy choroby. Toto zařízení již inspirovalo další země k vybudování podobných „vesnic“, jako například Německo nebo Švýcarsko. Doufejme, že i v České republice se někdy v budoucnu dočkáme takovéhoto místa. Je třeba podotknout, že náklady jsou srovnatelné se standardním zařízením ošetřovatelského domu. Avšak jeho výhody jsou neocenitelné.

Již po pár týdnech strávených v Hogewey se zdravotní stav nemocných výrazně zlepšuje, vyžadují méně léků a jsou také klidnější. Zavírání starších pacientů v chladném, nemocničním prostředí s omezenou návštěvností bude, doufejme, brzy minulostí. Tito lidé si nezaslouží nic míň než náš respekt a úctu. Je důležité, aby své poslední roky dožili v „normálním“ a šťastném prostředí.

 

Čtěte také:

Šest důvodů, proč je fajn život i po šedesátce

Jak komunikovat s osobou postiženou Alzheimerovou chorobou? Odpovědí je validace

Zbavíme se nemocí, když se budeme otužovat? 

 

foto: Shutterstock, BBC, zdroj: Psychology today

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...