Austrálie má jeden z nejvyšších výskytů rakoviny kůže na světě. Melanom je nejčastějším nádorovým onemocněním Australanů ve věku 20 až 39 let. V České republice je každoročně nově diagnostikováno více než 3000 pacientů se zhoubným melanomem kůže a přibližně 400 pacientů na tento zhoubný nádor zemře.
Jak je to s opalováním u dětí?
„Dětská pokožka je velmi tenká a citlivá a děti mají tendenci věci sát, což znamená, že by mohly opalovací krém spolknout,“ říká Justine Osborne, manažerka Rady pro rakovinu. „Miminka a malé děti jsou k poškození UV zářením obzvláště náchylné, takže je opravdu důležité, aby byly dobře chráněny vždy, když je UV index tři a více,“ dodává.
UV index Světové zdravotnické organizace měří sílu ultrafialového záření ze slunce v daný den a na daném místě a pohybuje se v rozmezí od 0 (nízké) do více než 11 (extrémní). Vyšší číslo znamená, že se zvyšuje potenciální poškození kůže a očí a také, že k němu může dojít rychleji.
Opalovací krém není brnění. Mělo by se o něm uvažovat až na posledním místě, když nelze pokožku chránit jinak.
Podle Stuarta Hendersona z Australské agentury pro radiační ochranu a jadernou bezpečnost však UV záření nesouvisí s teplotou. „Je možné se spálit i za chladného, ale jasného dne.“ Henderson je spoluautorem zprávy o účinnosti opalovacích přípravků, která uvádí, že ačkoliv obecně jsou jak účinné, tak bezpečné, množství i způsob jejich aplikace se u různých osob značně liší.
Opalovací krém by nikdy nemělo používat dítě, kterému je šest měsíců nebo méně, a dítě mladší jednoho roku by nemělo být UV záření vystaveno přímo, uvádí australská Rada pro rakovinu a doporučuje čtyři základní opatření na ochranu před sluncem: oblečení, stín, klobouk se širokou střechou a sluneční brýle. Henderson dodává, že opalovací krém je sice účinný, ale „není brnění a mělo by se o něm uvažovat až na posledním místě, když nelze pokožku chránit jinak.“
Jak s opalovacími prostředky zacházet?
Odborníci doporučují používat širokospektrální opalovací krém s ochranným faktorem (SPF) 30 nebo vyšším a nanášet ho 20 minut předtím, než vyjdete na slunce. To mu dá šanci vsáknout se do pórů pokožky a zabrání okamžitému setření nebo vypocení. Pokud se ale chystáte například plavat (a poté se osušit) nebo cvičit a potit se, bude třeba se namazat znovu.
„U dětí platí stejná pravidla,“ říká Henderson. Výzkumy také naznačují, že ve větrném počasí mohou být nedostatečně účinné opalovací přípravky v rozprašovači: už při větru o rychlosti 10 kilometrů za hodinu se ztrácí až 79 % aplikovaného krému.
Současné sunscreeny byly dlouho testované spíš pro ideální laboratorní svět než pro skutečné léto.
„Pokud se chystáte na neznámé místo, ujistěte se, jaký je očekávaný UV index, a podle toho upravte své strategie ochrany před sluncem,“ říká Phil Barker, čestný vedoucí pracovník v oboru chemie na University of Wollongong. Barker a jeho tým upozorňují, že laboratorní testy sunscreenů často vůbec neodpovídají tomu, jak lidé krémy používají v reálném životě. Jinými slovy: SPF 50 v laboratoři nemusí znamenat SPF 50 na rozpálené pláži.
Pracují proto na nové generaci opalovacích krémů určených přímo pro extrémní australské podmínky. A zároveň chtějí změnit i samotný způsob testování. Místo abstraktního SPF by lidé mohli jednou dostávat praktičtější informaci: jak dlouho je krém skutečně ochrání při konkrétním UV indexu.
Podle jednoho z členů týmu by totiž člověk při laboratorně správné vrstvě vypadal skoro jako natřený lakem. „Lepil by na sebe písek i obaly od bonbonů,“ uvedl. Ukazuje se tak, že otázka ochrany před sluncem možná není jen o disciplíně lidí, ale i o tom, že současné sunscreeny byly dlouho testované spíš pro ideální laboratorní svět než pro skutečné léto.
Budoucnost opalování
Tým z Griffith University stojí za vývojem samolepek s detekcí UV záření. Ty jsou dnes už komerčně dostupné, i když především na americkém a australském trhu. Fungují tak, že po aplikaci opalovacího krému sledují míru ochrany pokožky proti škodlivému UV záření. Čerstvě po natření je samolepka čirá, postupně (se snižující se ochranou) se mění na fialovou.
Opalovací krém během výzkumu znovu včas aplikovalo 80 % účastníků, kteří byli nálepkou vybaveni, ve srovnání s 68 % v kontrolní skupině, která se spoléhala jen na svůj vnitřní radar.
Nálepky s detekcí UV záření upozorní, kdy se znovu natřít opalovacím krémem. (zdroj: Queensland University of Technology)
Nicméně 39 osob, které nálepky používaly, se přesto spálilo. Možná proto, že na slunci jednoduše byly příliš dlouho, nebo proto, že opalovací krém nebyl aplikován správně, nebo ho bylo použito nedostatečné množství.
SPF není kouzelný štít
A tady chybují jak Australané, tak Češi. Opalovací krém sice používáme, ale často mnohem méně, než kolik vyžaduje deklarovaná hodnota SPF. SPF 50 totiž funguje jako SPF 50 jen tehdy, když člověk nanese dostatečně silnou vrstvu. Deklarovaná ochrana funguje jen při správném množství krému.
„Použijete-li jen polovinu doporučeného množství, sníží se úroveň ochrany o dvě třetiny,“ upozorňuje dermatolog MUDr. Jan Kučera z Perfect Clinic Dermatology. Pro celé tělo průměrného dospělého člověka je přitom potřeba zhruba šest až sedm čajových lžiček krému.
Problém není jen v množství, ale i v samotné aplikaci. Většina lidí se namaže jednou a má pocit, že je vystaráno. Jenže krém se postupně stírá potem, ručníkem, pískem i obyčejným pohybem. A voděodolnost rozhodně neznamená, že krém vydrží všechno. I voděodolné přípravky ztrácejí účinnost zhruba po 40 až 80 minutách pobytu ve vodě.
Kučera proto doporučuje nanášet krém ideálně ve dvou vrstvách a obnovovat ochranu každé dvě hodiny. Zvláštní pozornost si zaslouží místa, na která lidé pravidelně zapomínají: uši, nos, rty, klíční kosti nebo hřbety rukou.
Panika není na místě
To ale neznamená, že bychom se měli třeba už v květnu preventivně schovat doma a znovu vyjít až někdy v listopadu. Lidské tělo sluneční záření potřebuje. Pomáhá tvorbě vitaminu D, prospívá psychice a obyčejný pohyb venku je pro zdraví pořád jedna z nejlepších věcí, které můžeme dělat.
Podle odborníků je mnohem rozumnější naučit se se sluncem fungovat chytře. Nevystavovat se zbytečně prudkému polednímu žáru, využívat stín, chránit děti a nespoléhat na to, že jedna ranní vrstva sunscreenu vyřeší celý den u vody. Letní slunce si tak člověk může užít bez zbytečné paniky i bez spálených ramen.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: BBC
