fbpx

Pátek Karla Křivana: Pojem fake news neznamená nic. Jde prostě jen o lži 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Když se nějakému fenoménu dá zajímavý název, může i onen fenomén vypadat zajímavě. Mnohem zajímavější ale je, co autory k napsání a šíření lží vlastně vede

Zveřejněno: 17. 12. 2021

Jsou slova a výrazy, které se příliš častým používáním stanou prázdnými, přestanou jednoduše fungovat. Třeba fake news. Je to jako v tom příběhu o chlapci, který volal z rybníka, že se topí, a když ho přišli lidé zachránit, tak zjistili, že volal jen tak, dělal si legraci. Když se pak opravdu topil a volal znovu o pomoc, nikdo nepřišel, protože si každý řekl, že je to zase jen fake. Fake news slyším skoro v každém vyjádření politika či vyjádření o vyjádření politika. Přitom je to jen novotvar pro starou dobrou lež, špínu, prasárnu, podvod či svinstvo.

Bojíme se dávat slovům jasné osobní zabarvení a schováváme se za technologicky znějící výrazy, které mají působit tak nějak neutrálněji, či snad dokonce vědečtěji. Podobně nefunkčně na mě působí celá sada slov, která se týkají woke kultury, jež by nás údajně měla z něčeho „probudit“. Ale o tom jindy.

Údajný věk dat

Fake news patří do oblíbeného způsobu vyjadřování dneška. Do dneška, který problémy a jejich řešení zavádí směrem k technologiím. Stačí mít data a svět bude hned lepší. Nebude. S těmi daty, technologiemi a hravými aplikacemi pracují opět lidé. To oni rozhodují.

Víra v možnost odlišit pravdu od lži může fungovat u méně důležitých případů, ale ne u věcí a událostí zásadních.

Data jsou bez znalosti a pochopení kontextu jen shluky čísel či informací. Stejně tak ony slavné fake news. Není důležité jen to, co se říká, ale také kdo to říká, proč to říká a co tím sleduje. Za pár dní budou někteří slavit narození Spasitele. Což by jistě někdo označil za fake news, jiný za zázrak a další jen za krásný příběh, který utvářel dějiny naší části světa. Pro někoho to je připomínka dětství, pro jiného jediná naděje, která mu v tomto slzavém údolí zbývá. Data k oné události ve chlévě kdesi v Betlémě před dávnými časy sice seženeme různá, ale s podstatou události a osobním přístupem, který k ní každý z nás má, nic moc neudělají.

Podstata katedrály

Fake news je termín ze světa ajťáků, nul a jedniček, který nám mimo jiné tak pomohl zpestřit komunikaci, až si nejsme jistí, že náš mozek, rozum či zkušenost se v tom všem dokážou zorientovat. Víra v možnost odlišit pravdu od lži může fungovat u méně důležitých případů, kterých je samozřejmě většina, ale ne u věcí a událostí zásadních. Bůh není, protože to nejde dokázat, říkají jedni. Jiní prožívají božskou přítomnost každý den ve svém vlastním životě.

Zde technologie zatím stále nestačí. Zrod člověka, civilizace, uměleckého díla či lásky zůstává ve své podstatě naštěstí tajemstvím. Je to jako s tou katedrálou, jak o ní krásně psal v Citadele Exupéry, knize pro tyto dny ideální. Podstatu katedrály netvoří kameny či cihly sebekrásněji a s velkým umem postavené. Smyslem katedrály je „pohyb stavitelova srdce“.  Někdo při vstupu do ní necítí nic, někdo ocení tu nádheru, jiný pozná poprvé skutečný tlukot svého srdce.

Chceme-li někoho obvinit z fake news, musíme ho nejdříve poznat a pochopit důvody, které jej k určitým názorům a postojům vedou. Jinak zůstaneme v našich debatách u klukovských koulovaček. I když by bylo krásné, kdyby v Praze konečně na Vánoce napadl sníh.

Související…

Pátek Karla Křivana: Jsme jen šatnáři v luxusní restauraci. Máme na víc?
Karel Křivan

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Je smrt něco nezvratného? A kdy vlastně nastává? Všechny vyspělé státy mají ve...

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...