fbpx

Pátek Karla Křivana: Co je císařovo, dejte na sítě. A co je Bohovo? To taky 1 fotografie
zdroj: web hnutí ANO

Karel Křivan tentokrát o tom, jak se politici a rádoby vládci stali definitivně PR nástrojem nadnárodních firem, jež určují, o čem, kde a jak můžou politici komunikovat

Zveřejněno: 27. 8. 2021

Zmatení v dnešním světě pramení i z toho, že přestává platit Ježíšův vzkaz: Co je císařovo, dejte císaři, co je božího, dejte Bohu. Císaři si hrají na bohy, kterými ale nejsou a nemohou být. A Boha jsme odsunuli kamsi do sféry fandovství, něco jako "někdo chodí do kostela a jiný na fotbal". Aby to bylo ještě zamotanější, tak císaře nahradili v uplynulých desetiletích vládci byznysu. Dává to smysl?

Původním smyslem kapitalismu bylo vydělávat peníze. Firmy tu nebyly od toho, aby konaly dobra, ale aby vytvářely zisk. A nestyděly se za to. Zisk ale přinášel takovou moc, že se i volení zástupci obyvatel jakékoli země stali nástroji v rukou vládců peněz. Aby byli zvoleni, potřebují především ty peníze. Na plakáty, inzeráty a lidi, kteří je vymýšlí.

Budu v tom dobrej

Navíc lidé úspěšní v byznysu podlehli tradičnímu omylu jiných úspěšných: Když jsem dobrý v disciplíně A, musím tedy rozumět i disciplíně B. Firmy tak ze sféry pouhého zisku vstoupily do oblasti správy země. To ovšem přináší úplně jiný typ zodpovědnosti. I sebevědomí.

Firma potřebuje rychlá rozhodnutí, která se plní. Naproti tomu společnost potřebuje diskusi.

Šéfové firem dnes nehovoří (alespoň veřejně) tolik o tvorbě zisku, ale raději o konání dobra. Slušní a chytří majitelé se vždy snažili podporovat komunitu, ve které žili. Leč nyní se snaží neekonomický svět kolem sebe i utvářet.

Proč stát není firma

Ale firma není demokratická, svobodná instituce. Ve firmě se velí. Firma potřebuje rychlá rozhodnutí, která se plní. Naproti tomu společnost potřebuje diskusi. V konkurenčním boji slabí odpadají. Ve společnosti, alespoň té rozumně řízené, se o slabé staráme a pomáháme jim. Firma svoje protivníky ničí. Společnost potřebuje dohodu. Vstupují-li firmy do veřejného života, přinášejí do něj i svoje hodnoty a způsoby myšlení. Logicky, ze svého pohledu, omezují diskusi a odlišné názory. Zdá se jim, že když jim to funguje při řízení zaměstnanců, bude to fungovat i při řízení občanů. Jenže občané nejsou zaměstnanci.

Firma neudělá nic, co není ziskové. Společnost naopak potřebuje platit mnoho činností, které ziskové nejsou, ale prospěšné ano. Nebo se ten zisk projeví až v jiném oboru či čase. 

Města na sítích

Největší firmy na trhu si snaží svoji pozici udržet. Na světě dnes máme několik firem, které mají obrovskou moc. Násobenou ještě tím, že ovládají komunikaci, tok informací a prostor pro jejich výměnu. Jakoby ulice a náměstí ve městě byly soukromé a patřily jednomu obchodníkovi. A ten tedy určoval, nejen koho do ulice pustí, ale i o čem se tam může mluvit.

Toto není filipika proti kapitalismu. Naopak. Úkolem parlamentů je tvořit takové zákony, které ochrání svobodný trh. Jenže chcete-li být zvolen, musíte získat pozornost ve veřejném prostoru. A co uděláte, když ten veřejný prostor je již z velké části soukromý? Z demokraticky volených politiků se stáváte PR zaměstnancem oněch firem, jež se staly platformami k výměně informací.

Firmy se nebojí ani císaře, ani Boha. Místo císaře nám vládnou a místo Boha určují, jak se máme chovat. Místo desatera tu máme všechny ty různé etické kodexy firem, kde slova ztratila svůj původní význam. Propojení císaře, Boha a peněz v jednu entitu vede k tyranii. Je možné, že si ji sami zvolíme, protože přece potřebujeme ochránit před všemi těmi nebezpečími, která nás ohrožují. To všechno už tu v různých podobách bylo. A nikdy to neskončilo dobře.

Související…

Pátek Karla Křivana: Čtvrtá opice
Karel Křivan

foto: Web hnutí ANO

Tipy redakce

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Moderní věda má za to, že prakticky celou klimatickou změnu od 70. let 20. století...