fbpx
Koronavirová hyperrealita: Proč je koronavirus pokaždé zobrazován jinak Dalších 6 fotografií v galerii
Veronika Lukášová, Coronavirus galaxy, 2020

Teoretička umění Veronika Lukášová píše o tom, jak vlastně vnímáme podobu koronaviru a jak ji vnímají umělci. Většina umělců se podle ní právě vědou inspirovala

Zveřejněno: 14. 4. 2020

Na uměleckém serveru Artalk aktuálně vycházejí komentáře a kritické eseje, jež se zabývají důsledky pandemie nového typu koronaviru v prostředí současné umělecké scény. V jednom z prvních textů se teoretička umění Veronika Lukášová ptá, jaký je vztah mezi vědou a uměním v souvislosti se současnou pandemií a vyobrazením viru SARS-CoV-2 v mainstreamových médiích. Jinými slovy může znít otázka i takto: „Proč vypadá koronavir na každém zobrazení jinak?“

Díky náhodné události, která pro většinu lidí nezapadá do scénáře reálného světa, se nacházíme v podivné hyperrealitě. Virtuálně propojeni čelíme každý sám za sebe toku informací o nemoci Covid-19 a v horším případě nemoci samotné.

Proč vypadá koronavir na každém zobrazení jinak? Tato diskrepance je aktuálním vtělením dlouhodobého problému s reprezentací vědy, která je lidským okem nepostižitelná.

Hledáme nový způsob bytí, který nás nutí k improvizaci. Viditelné změny kolem nás – prázdné ulice, masky na obličeji – propojujeme s neviditelnou hrozbou viru SARS-CoV-2. Abstraktní představu o něm máme z médií, která nám jeho podobu průběžně předkládají v nejednoznačných inkarnacích.

Co ukazuje Google

Když do Googlu zadám heslo coronavirus, obrazovka se zaplní úžasně barevnými, symetrickými, perfektně kulatými plastickými objekty s tykadly. Tato vyobrazení evokují zvláštní planety uprostřed neodhalených vesmírů. V menšině jsou zobrazení, kde na černobílých fotografiích, občas mírně kolorovaných, rozpoznáme obrysy objektu s nepravidelným tvarem, jejichž venkovní okraj je lemován anténami nepravidelné délky. Takto vypadá vir SARS-CoV-2 zobrazený transmisním elektronovým mikroskopem.

screenshot 2020 03 18 at 23.57.29 2

Výsledky hledání hesla coronavirus na Google.com: reprezentace koronaviru je nejednotná


Proč vypadá koronavir na každém zobrazení jinak? Tato diskrepance je aktuálním vtělením dlouhodobého problému s reprezentací vědy, která je lidským okem nepostižitelná. Je lepší vir předložit jako objektivní záznam z elektronového mikroskopu přesně tak, jak vypadá, nebo ho subjektivně upravit, vytvořit model (vizualizaci) pro jednodušší srozumitelnost a možnost komunikace konceptu?

Jak to vidí vizuální kultura

V rámci vizuální kultury (všech obrazů, které nás obklopují) existuje skupina vyobrazení, která nemá význam pro náboženství či umění. Jsou to obrazy určené k přenášení informace. Sem patří grafy, tabulky, mapy, geometrické konfigurace, noty, oficiální dokumentace, měna, patenty, dluhopisy, známky a pečetě, astronomické i astrologické tabulky, technické a inženýrské nákresy a zobrazení z různých oblastí vědy – jako například zobrazení koronaviru SARS-CoV-2.

korona mikro

SARS-CoV-2 zobrazen pomocí transmisního elektronového mikroskopu. Zdroj: Wikimedia Commons


Většina obrazů našeho světa spadá právě sem, do domény vizuální komunikace. Barevné vizualizace koronaviru jako pravidelné sféry, viditelné např. na portálu iDnes.cz s červenožlutým zabarvením či na BBC růžové v tyrkysovém prostředí, jsou příkladem vědeckého zobrazení využívajícího konvencí umění, aby tak dosáhly větší expresivity. Ačkoliv se historie umění nezabývá zobrazeními v oblasti medicíny a biologie, tyto disciplíny jsou silně spjaty s historií umění právě kvůli jejich formálním a výrazovým výpůjčkám. Srovnávat kreativní rozhodnutí umělce a vědce nemá smysl. Zajímavé však je, že rozhodování o kritériích, čitelnosti a jednoduchosti, jsou pro obě oblasti identické.

coronavirus02 veronikalukasova

Veronika Lukášová, Coronavirus Galaxy, 2020


Profesor David Goodsell, strukturální biolog na Scripps Research Institute v San Diegu, zobrazuje viry pomocí detailně propracovaných akvarelů odpovídajících skutečné architektuře viru. V jeho pojetí je to bohatě ornamentální objekt, připomínající estetiku secese či malbu současného amerického malíře Kehinde Whileyho. SARS-CoV-2 je v barevné škále teplých barev (růžová – fialová – pastelově růžová), jeho okolí žluto-zelené.

Jak to vidí umělci

Podle Barbory Kozlíkové z Fakulty informatiky MU v Brně se specializací na vizualizace v oblasti biologie, která Goodsella osobně zná, pracuje Goodsell s předem promyšlenými barevnými paletami. Jeho zpodobnění viru je nepopiratelně spjaté s koncepty umění a na rozdíl od trojrozměrných vizualizací koronaviru, se kterými se teď převážně setkáváme v médiích, předkládá alternativní představu viru a jeho interakci s dýchacími buňkami v plicích.

goodsell

David S. Goodsell, Coronavirus Painting, coronavirus vstupující do plic obklopený hlenem z dýchacích buněk a proteiny náležící k imunitnímu systému, 2020. Volně dostupné na RCSB Protein Data Bank


Jak vnímá veřejnost vizuální komunikaci globální pandemie? Podle mého výzkumu si většina lidí všímá spíš tvaru než barevnosti viru. I přesto však u některých z nás může výběr barev způsobit emoční konotace – např. červená barva ho znázorňuje jako agresivní entitu.

Jak ho vidíme my?

Můj šestiletý syn je přesvědčen, že koronavirus je bílá koule s červenými přísavkami (protože jim přesně tohle ukázali ve škole) a díky mimozemskému vzhledu mu vir připadá hrozivý. Cílená expresivita non-art vizualizace SARS-CoV-2 má na některé z nás dopad, pro jiné je zobrazení viru příliš podivné a se současnou situací se ztotožňují pomocí dokumentárních fotografií, ilustrací a umění. Umělecké duo Kapu Collective symbolicky transponuje vir v realistickou demoliční kouli evokující zkázu (je zasazena do apokalyptického exteriéru). Trefně tím shrnuje naše pocity o aktuální krizi pomocí symbolu, který všichni jasně rozeznáváme. Kulatý objekt s výběžky se již teď stal univerzálně srozumitelnou zkratkou pro vizuální komunikaci události, které zatím nevidíme konce.

kapu collective

Kapu Collective, Coronavirus, 2020. Foto: Publikováno s laskavým svolením Kapu Collective


Umění využívající vědy není ničím novým a postup výměny mezi těmito doménami se dá shrnout takto: Umělec přetvoří (často nudný) vědecký materiál tak, že zdůrazní jeho expresivní potenciál. V případě Kapu Collective je ničivá moc koronaviru zintenzivněna jeho asociací s demoliční koulí, která již způsobila viditelnou fyzickou zkázu. Hromadná inspirace vědou zachvátila umění na začátku 20. století a souvisela s tehdejším rapidním rozmachem objevů a technologií v celé řadě vědeckých disciplín.

Kdo na to šel přes fyziku

Připomeňme si okouzlení mikroskopem jasně čitelné v umění Vasilije Kandinského a Odilona Redona i jejich současnice Hilmy af Klintové, jejíž dílo bylo nedávno znovuobjeveno. Dále také Picassovo, Ernstovo a Duchampovo učarování geometrií a fyzikou. Další umělci, jako například Robert Rauschenberg, Vito Acconci, Dorothea Rockburn, Rosamund Purcell, Frances Whitehead nebo Joan Fontcuberta, našli nové cesty k začlenění matematiky, fyziky, botaniky a zoologie do umění. Způsobů podobných inspirací je neskutečně mnoho, ale metodické limitace historie vědy nedovolují její širší zpracování.

Tento vztah se většinou analyzuje na základě specifických ikonografických paralel a nedovoluje tedy zkoumat vztahy například mezi osvíceneckou vědou a neoklasicistním uměním nebo vliv konceptu štěpení nukleárního jádra a fraktální geometrie na umění 20. století. Americký historik umění James Elkins navrhuje nový přístup, který by tyto vztahy zkoumal jako komplexní střet aspektů vědy a umění – demoliční koronavirus od Kapu Collective je totiž přísně zakotven mezi určitým bodem historie umění (street art) a určitou vědeckou metodikou (vizualizace koronaviru na základě jeho pozorování elektronovým mikroskopem). Ale které umělecké dílo 20. a 21. století vlastně není ovlivněno vědeckým poznáním?

Tento text byl publikován v nezkrácené podobě na serveru Artalk.cz.

Související…

Nová show iMucha předčí i zážitek z 3D kina, říká producent Michal DvořákRežisérka představila první ukázku dokumentu o fotografovi Antonínu KratochvíloviV centru Prahy pulsuje Kunsthalle. Budova poutá už rok před otevřením

foto: Veronika Lukášová a Internet, zdroj: Artalk

Tipy redakce

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po Novém roce dali jako spousta lidí následující předsevzetí: Už...

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.