fbpx

Hnutí Extinction Rebellion sklízí kritiku za znepříjemňování života cestujícím v londýnském metru

Zveřejněno: 10. 11. 2019

Britští aktivisté ze skupiny Extinction Rebellion, jejichž pobočka „funguje“ i v Praze, se od svého zformování v říjnu roku 2018 pravidelně ukazují při blokování londýnské dopravy, protestují tak proti klimatickým změnám. Před rokem zablokovali pět mostů přes Temži a od začátku letošního října se opět předvedli například blokádou vládní čtvrti ve Westminsterucentrály BBC či letiště.

Aktivista George Monbiot už loni napsal, že si jeho hnutí klade za cíl pomocí nenásilné neposlušnosti protestovat proti ekologickému kolapsu. Během současných londýnských protestů bylo zatčeno více než 1 300 demonstrantů, mezi něž patřilo asi sto kojících matek, před londýnským sídlem společnosti Google.

Média incident s metrem označují za PR katastrofu. Aktivisté si totiž vzali na mušku veřejnou dopravu, tedy i z jejich hlediska prospěšnou věc a ekologickou službu.

Potom přišly na řadu chaotické scény, kdy se aktivisté lepili na stoupačky metra a šplhali na střechy, což nakonec vedlo k zastavení provozu na lince. Pak přišly protiútoky normálních lidí, někteří demonstranti byli ze svých pozic sundáni samotnými cestujícími.

rebellion 0477428559

Protest s obsazením londýnského metra se aktivistům píárově moc nepovedl

Ke zraněním nedošlo, osm demonstrantů bylo zatčeno. Média incident s metrem označují za PR katastrofu. Aktivisté si totiž vzali na mušku veřejnou dopravu, tedy i z jejich hlediska prospěšnou věc a ekologickou službu. Negativní stereotypy o environmentálních aktivistech byly u veřejnosti posíleny, útočili totiž na londýnské metro, alternativu, která přepravuje masy lidí, které by jinak musely využívat pozemní individuální dopravu.

Koho to blokujete?

Stanice metra, na které cílili aktivisté, tedy Canning Town, Stratford a Shadwell, jsou velmi blízko finanční čtvrti Canary Wharf. Slouží ale těm nejchudším obyvatelům Londýna a možná i celé západní Evropy. Většina těch, co byli v 7 hodin ráno na nástupištích, nebyla z bohatých finančních vrstev, ty ostatně vstávají po deváté. Jinak řečeno, protestující aktivisté ze střední třídy bránili v cestě do práce celkem paradoxně chudým dělníkům. Záběry z akce tak hrály do karet lidem, kteří označují environmentální aktivismus za koníček pro privilegované vrstvy.

Skupina Extinction Rebellion se do značné míry vyvinula z hnutí Occupy London, jehož taktiku protestů ještě vylepšila. Na jiných místech v Evropě zřídila skupina například „klimatický“ tábor před sídlem kancléřky Angely Merkelové v Berlíně, zablokovala nákupní centrum v Paříži a pokusila se obsadit kanál u amsterdamského Rijksmusea či zahrady královského paláce v Bruselu.

Zrovna veřejná doprava poháněná elektřinou by měla být považována za řešení klimatických změn, nikoli jejich příčinu.

Šlo o do značné míry mírumilovné protesty, které si mohly získat sympatie určité části veřejnosti, zvlášť ve spojení s konzistentním poselstvím typu „s klimatem jsme na tom špatně, oproti tomu je chvilkové zablokování průchodu nepodstatnou maličkostí“.

Pražský pokus marný

 

Exhibice, které se týkaly londýnské hromadné dopravy, jsou ale kontraproduktivní, jelikož zrovna veřejná doprava poháněná elektřinou by měla být považována za řešení klimatických změn, nikoli jejich příčinu. Guardian uvedl, že 72 % členů samotného hnutí (sic!) se proti cílení protestů na metro postavilo. Tedy alespoň podle interního průzkumu provedeného před zorganizováním protestů. Není těžké pochopit proč. Tyto protesty nejenže nezasáhly zamýšlený cíl, tedy finančníky z Canary Wharf, ale nakonec vytvořily paradoxní napětí mezi bojovníky za klima a uživateli veřejné dopravy.

Pražská pobočka Extinction Rebellion si zatím větší publicitu svých akcí hledá marně. V pátek 11. října sice její aktivisté na chvíli blokovali křižovatku u Edenu v pražských Vršovicích, ale většího ohlasu se akce nedočkala. A to ani u lidí, kteří se křižovatkou snažili projet v autobusech MHD. Na Žofíně se totiž zrovna lidé loučili s Karlem Gottem, což média zajímalo o něco víc než pár pomatenců na křižovatce.

Související…

Proč nechceme přijmout pravdu o globální změně? Protože jsme její součástí
Milada Kadeřábková

foto: Profimedia, zdroj: CityLab

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...