fbpx
Praha má skvělou městskou dopravu, hlásí z USA autorka zeleného průvodce Dalších 3 fotografií v galerii
Autorky Green City Guide Aneta Hebrová a Jenny Day v době, kdy ještě na Václavském náměstí pršelo

S Anetou Hebrovou, spoluautorkou Green City Guide o tom, co jí z jejího průvodce nejvíc chybí v americkém Tucsonu

Zveřejněno: 21. 3. 2019

Současná situace životního prostředí nás nutí, abychom si konečně sundali růžové brýle a nasadili ty zelené. Přechod na udržitelnější způsob života samozřejmě není nijak jednoduchý. Aneta Hebrová a Jenny Day si to uvědomují, proto založily blog Greenglasses a sepsaly průvodce Green City Guide, který má pomoci návštěvníkům i obyvatelům Prahy zorientovat se v místní nabídce jídla, dopravy, ubytování i oblékání a najít ty „zelenější“ varianty.

„S Jenny jsme si uvědomily, že toho problému, který na planetě je, jsme všichni součástí. A nemusíme si připadat bezmocní či bezradní v čekání na politická či technologická řešení, protože ve skutečnosti máme velkou sílu. Můžeme totiž ‚hlasovat‘ penězi každý den. To, co si kupujeme, také rozhoduje o tom, jak bude svět vypadat,“ říká usměvavá Aneta, které jsem přes Skype pokládala otázky až do Arizony.

the farm credit greenglasses

The Farm na Praze 6. Tady vás nasytí ekologicky


„V knížce jsou podobné kategorie jako na blogu, jen blog je víc zaměřený na místní, jsou tam třeba i různé DIY kurzy nebo opravny. Ale i průvodce je vlastně pro každého, stačí rozumět anglicky,“ vysvětluje spoluautorka knihy, která má upozornit na ekologické podniky i cizince. S Anetou jsme si povídaly nejen o „zeleném“ průvodci, ale také o udržitelnosti Prahy jako takové. A nakonec jsem se dozvěděla i nějaké tipy na to, kam si zajít na zdravou večeři a kde si nechat spravit oblečení.

Podle čeho jste vybíraly podniky, které do knížky zařadíte?

Pracovaly jsme tak, že jsme si v každé kategorii určily několik tagů a daný podnik musel splňovat tři z nich, například „lokální“, „fair trade“, „bio“, „second hand“, „vintage“ a podobně. U hotelů a dalších ubytovacích zařízení jsme se zaměřily zase na úsporu energií a zdrojů, třeba Mosaic House je jeden z mála hotelů na světě, který investoval do systému recyklace a zároveň rekuperace šedé vody.

Osobně mi nejvíc přirostla k srdci Stromovka a Bubeneč, kde je člověk v podstatě obklopen zelenými parky a žije v blízkosti cyklostezek.

Ale nemusí to být jen luxusní hotel, dá se využít i sdílená ekonomika, tedy Airbnb nebo třeba i možnost ubytování v hostelu či kempu. Přijde mi skvělé, že díky těmto možnostem se člověk může vyhnout klasickým hotelům. 

Jak byste zhodnotila udržitelnost evropských a amerických měst oproti Praze?

Teď jsem v arizonském Tucsonu a tady je to hodně velké téma, hlavně co se týká biopotravin, péče o národní parky a přírodu. Lidé si začínají uvědomovat hodnotu vody, protože ve městě jsou vyschlé řeky. Ale možná jsem v sociální bublině, protože člověk se vždycky baví s podobně naladěnými lidmi.

Každopádně ale není ideální to, že tu pořád dostáváme zdarma igelitové či papírové tašky ke každému nákupu, což je šílené. Navíc je tu taková mentalita, že člověk, který jde po ulici pěšky, je zákonitě pokládán buď za někoho z nižší příjmové skupiny, nebo za člověka, kterému se snad něco stalo s autem. Taky městská hromadná doprava tu není tak přívětivá jako v Praze. Amerika je národ řidičů. Všude je něco, ale myslím, že nejuvědomělejší národy jsou na severu Evropy – Dánové, Švédi, Norové, tam je to úplně na jiné úrovni. A skvělé je i Rakousko a Německo, třeba v přísném systému třídění odpadu. 

V čem ta severská mentalita, která dbá na udržitelnost, podle vás spočívá?

Myslím si, že to hodně souvisí s výběrem jídla. Na severu také hodně lidé jezdí na kole, třeba do práce nebo i na nákupy, což je u nás i v Americe dost nereálné. Ty severské národy mají celkově také víc peněz, takže jsou tam lidé schopni víc utratit za biopotraviny nebo udržitelnou módu. Prostě platit za kvalitu. A to se my, Češi, zatím učíme.

Je tedy tenhle životní styl u nás jen pro ty movitější?

Nemyslím si. Když jsme začínaly psát průvodce, neměla jsem moc peněz, takže to znám z vlastní zkušenosti. Jen se člověk musí naučit, jak šetřit s potravinami, nekupovat zbytečnosti a podobně. A to mi vydrželo doteď, dřív jsem opravdu hromadila nesmysly, ale teď o tom, co si kupuji, opravdu přemýšlím. Buď si pořídím něco kvalitního a dražšího, co vydrží, a když chci nějaký „úlet“, jdu do sekáče. Je pravda, že v zahraničí mají second handy vyšší úroveň. Třeba když jedete do Itálie, Anglie, nebo do Berlína, najdete v nich poklady. U nás je to těžší.

Aneta Hebrová (1986)

Vystudovala Ekonomiku a Management na České Zemědělské Univerzitě v Praze. Po studiích pracovala pro společnost Deloitte. Poté spolu s Jennifer Day založily blog Green Glasses, uspořádaly festivaly Sustainability Day a napsaly průvodce Prague Green City Guide. Od té doby je konzultantkou a projektovou manažerkou na volné noze. Nyní žije v Tucsonu v Arizoně a zkoumá místní biofarmy, indiánské rezervace a metody způsobu života v poušti.

Dřív jsem hodně nakupovala v módních řetězcích. Ale když jsem potom viděla dokumenty o tom, jak je celý ten průmysl nastavený a co se děje třeba v Bangladéši, otevřelo mi to oči. Už se nechci k těm starým zvykům vracet, nedělalo by mi to radost. 

Mohla byste doporučit nějaké své oblíbené „zelené“ obchody s módou v Praze?

Určitě EtikButik a Patagonia. Ta je skvělá v tom, že když si tam koupíte věc a ona se vám pak třeba začne párat, opraví vám ji. Dostanete také doživotní záruku na švy na leginách, přitom jsou jen o pár stovek dražší než třeba v háemku“.  Ve sportovním oblečení a outdooru za mě tedy Patagonie vede.

hadry

Průvodce i jeho spoluautorka Aneta doporučují Patagonii jako udržitelný butik s oblečením


EtikButik je super na ty „basic“ věci. Kvalita oblečení z řetězců dost upadla, spíš jsem nevěděla, kam jít. Koukám se hodně na materiály, a aby to bylo příjemné na nošení. Co se týká sekáčů, bydlela jsem na Letné, tam jich bylo dost. Ale často jsem také chodila na různé swapy, nebo si oblečení vyměnila s kamarádkami.

Jaká je v Praze vaše nejoblíbenější vegetariánská restaurace?

Mám jich několik a většina z nich je v knížce. Záleží, o jakou příležitost se jedná. Na večeři ráda zajdu do Maitrei, Lehké hlavy nebo Estrelly. Moment je zase prima na snídaně. Na rychlý oběd jsem chodila do Plevelu nebo Pastvy. Ale těch možností je opravdu hodně.

Kdyby si chtěl někdo vybrat oblast v Praze, která je z tohoto hlediska nejpřívětivější, kterou byste doporučila a proč?

Osobně mi nejvíc přirostla k srdci Stromovka a Bubeneč, kde je člověk v podstatě obklopen zelenými parky a žije v blízkosti cyklostezek, farmářských trhů, bio obchodů a lokálních podniků se vším možným. Dá se tam žít dost lokálně a přitom být ve městě, to mě bavilo. V Praze je mnoho parků a máme skvělou městkou dopravu, které bychom si, myslím, mohli více vážit.

Související…

Stávka na efekt? Za klima se dá bojovat i jinak než záškoláctvímJak fungují billboardy 2.0: Čistí vzduch a vyrábí pitnou voduČína už odpad z evropských měst nechce. Zbavíme se ho tím, že ho spálíme?

foto: Greenglasses, zdroj: Greenglasses

Tipy redakce

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

Také druhý ročník konference Dítě v síti zaštítila a nakonec také i navštívila...

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Začalo to poměrně nevinně. Příjemné povídání dvou příjemných lidí. Situace se...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.