fbpx

Pátek Karla Křivana: Boj s dezinformacemi je slepá ulička. Cíl má být vyšší 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Tentokrát o tom, proč se zbytečně nevysilovat s nikdy nekončícím bojem s nekonečným proudem dezinformací a raději ukázat, za co stojí svoboda

Zveřejněno: 25. 11. 2022

„Každý chce být přece jako my,“ říká v klíčové scéně mého oblíbeného filmu Ďábel nosí Pradu Meryl Streepová v roli šéfredaktorky Mirandy Priestlyové. Zjistí, že tomu tak není. Obávám se, že z podobného předpokladu vychází náš současný tak rozšířený boj s dezinformacemi. Mylně si myslíme, že stačí, aby lidé měli ty správné informace, a nastane ráj na zemi. Protože všichni přece chtějí být jako my. Zápas tedy nesvádíme o srdce a rozum lidí, nýbrž o jejich odstřižení od určitých informací. Které jsou ty správné, určují nebo budou určovat samozřejmě ti „správní lidé“, obdaření nadmozkem a nadrozumem.

Jenže co když mezi námi žijí ještě jiní lidé, kteří nechtějí liberální demokracii. A co když tady tací byli vždy. Ostatně, když se podíváme na evropskou časovou osu, řekněme za poslední tři tisíce let, moc období svobody tak, jak si ji užíváme dnes, v ní nebude.

Přitažlivost svobody

Přeceňujeme naši schopnost měnit lidi a podceňujeme sílu a přitažlivost svobody. Ta ve své skutečné podobě totiž přináší rozkvět lidské kreativity a iniciativy. A tedy prosperitu. Ne pro všechny. Ale rozumní vládci svobodných zemí nepřipustí (nebo se alespoň snaží), aby lidé s méně příznivým osudem nepropadli na dno chudoby. Protože člověk v beznaději volí beznadějně. Nebezpečí není ani tak v dezinformacích jako v naší neschopnosti spravovat zemi.

Když jste schopnější, silnější, nápaditější a odolnější než druzí, nemusíte se bát jejich lží.

Dezinformace, to je vůbec zákeřný termín. Protože je příliš měkký. Lži, pomluvy a manipulace tu byly s námi vždy. Používali je chytráci, kteří chtějí ovlivnit společnost jinak než svými výsledky. Karel Čapek ve svém článku Zima 34 smutně píše, že „asistujeme jednomu z největších kulturních debaklů v dějinách světa. Jeden celý národ, jedna celá říše přistoupila duchovně na víru v živočišnost, v rasu a podobné nesmysly. Prosím, celý národ i s univerzitními profesory, faráři, literáty, lékaři a právníky. Myslíte, že by se mohla taková animální doktrína hlásat, kdyby každý vzdělanec v oné vysoce vzdělané říši pokrčil rameny a suše řekl, že takové primitivní voloviny nedělá s sebou?“.

Ponížení úspěšných

Zde vidím slabinu našeho „boje“ s dezinformacemi. Nepomůže omezit jejich šíření. Záleží na tom, jak se chovají ti, kterým na svobodě záleží. Lidé musí vidět činy. Nebo chcete-li, slova, za kterými jsou určité postoje. Nepřátelé svobody nezmizí jako weby, které kvůli šíření dezinformací vypneme. Jen se překabátí. Vlastně jako ty vypnuté weby. Souboj mezi svobodou a nesvobodou je věčný. Protože nesvoboda nabízí, ať se nám to líbí nebo ne, krátkodobá cukrátka v podobě „pořádku“, zisku pro méně schopné a ponížení těch úspěšných. Což mnohé potěší, jak můžeme vidět každý den.

Nejde o dezinformace. Jde o lidi, kteří jsou nepřáteli svobody. Chceme-li si udržet náš svět, musíme lépe pracovat. Obezřetněji oddělovat podstatné od malicherného. Sami být méně sobečtí a bystřeji rozlišovat mezi svobodou a osobními rozmary. Nestačí si té svobody slova trochu odříct, protože tím těm špatným znemožníme přístup k informacím, které je kazí. Jde o půdu, která je připravená s chutí ty podivné nesmysly přijímat. Jde o duši člověka. Nespokojený Faust rád podlehne nabídce ďábla. Ostatně často i ten spokojený.

Pracujme na prostoru svobody a nepleťme do něj způsoby těch druhých. To k ničemu nevede. Naivita byla častým viníkem prohry dobré věci. Když jste schopnější, silnější, nápaditější a odolnější než druzí, nemusíte se bát jejich lží. Svobodu lidé mnohdy ztratili. Ne proto, že by byla bezmocná. Ale protože lidé, kteří ji hájili, byli slabí. A ještě jedna důležitá věc. Svobodu nenastolíte dekretem. Ale svým chováním, svojí prací a ochotou nést za ni zodpovědnost.

Související…

Pátek Karla Křivana: Proč se ve společnosti šíří strach z vítězství
Karel Křivan

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...