fbpx

Dokážeme omladit myšlení? U myší pomáhá výměna tekutin v mozku. A u lidí? 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Vědci přišli na způsob, jak urychlit nebo zpomalit stárnutí mozku

Zveřejněno: 26. 9. 2022

Problémy s výpadky paměti mají lidé často už po padesátém roce života. Vlastně někteří i dřív. Vybavit si něčí jméno nebo slovo, které máme na jazyku, nám stále častěji trvá déle a déle, až si nakonec musíme přiznat, že to není třeba pracovním stresem, ale že prostě stárneme. I když není jasné, jak přesně tento normální pokles paměti souvisí s vážnějšími kognitivními poruchami a demencí, faktem je, že třetina Američanů starších 85 let má příznaky Alzheimerovy choroby. Ne každému je však tato sestupná trajektorie souzena. Zdá se, že každý třetí stoletý člověk je vůči poklesu kognitivních funkcí odolný.

Neurovědec ze Stanfordské university v Kalifornii Tony Wyss-Coray strávil se svým týmem zkoumáním molekul s neuroprotektivními a neurodegenerativními účinky na lidský mozek dlouhých 20 let. Objevili je jak v různých typech mozkových buněk, tak na cévách, které mozek zásobují krví, nebo v mozkomíšním moku.

Podařilo se jim identifikovat proteiny na povrchu cév, jejichž prostřednictvím mohou některé z těchto molekul působit na mozek, a to navzdory existenci hematoencefalické bariéry. Vyšlo dokonce najevo, že starší myši, které dostávají mladou mozkomíšní tekutinu, vypadají a chovají se jako mladší jedinci.

Omlazení myšlenek

A jak je to u lidí? „Mozková tkáň je zřídkakdy k dispozici od živých subjektů, proto jsme se při výzkumu zaměřili na míšní tekutinu a krev. Vzorky pocházely od starších lidí s normálním poznáváním a pacientů s Alzheimerovou chorobou,“ říká Wyss-Corey. „Zjistili jsme, že  změny v množství a složení bílkovin v krvi, jež souvisely s věkem, byly velmi významné,“ dodává.

Opakované infuze mladé krevní plazmy starším myším způsobily výrazné zlepšení jejich kognitivních funkcí. V mnoha kognitivních testech dokonce podávaly lepší výkony než mladí jedinci.

Protože věk je zdaleka nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím riziko Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění, vyvstala pak otázka, zda jsou tyto změny příčinou stárnutí mozku, nebo jeho důsledkem.

„Abychom to zjistili, chirurgicky jsme spojili oběhový systém mladé a staré myši, takže zvířata sdílela krev,“ popisuje Wyss-Corey. „Staré myši vystavené krvi mladého jedince vykazovaly četné známky omlazení včetně zvýšení počtu určitých typů neuronů, zvýšení neuronální aktivity a snížení zánětů mozku. Opakované infuze mladé plazmy starším myším způsobily výrazné zlepšení jejich kognitivních funkcí. V mnoha kognitivních testech dokonce podávaly lepší výkony než mladí jedinci. Naopak u mladých myší vystavených působení zestárlé krve nebo léčených zestárlou plazmou došlo k urychlenému stárnutí mozku a ztrátě kognitivních funkcí.“

Naděje pro člověka

Výsledky studií na myších byly částečně zahrnuty do výzkumů u lidí. V klinických studiích byl zjištěn významný přínos infuzí mladé plazmy u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Pokusy na myších s výměnou krve tedy mohou být relevantní i pro lidi, tajemství věčného (alespoň tedy psychicky odolného) života se tak může skrývat právě v krevní plazmě.

Přinejmenším u myší se zdá, že je možné dosáhnout terapeutických účinků pomocí jednotlivých proteinových faktorů, které vědci identifikovali. „Jeden protein může být obzvláště užitečný pro oddálení úbytku svalové hmoty, zatímco jiný může podpořit mozkové funkce,“ doplňuje Wyss-Corey.

Mozek v kondici

Největší poškození mozku způsobuje pravděpodobně stress. Ten vede nejen k fyzickým potížím, jako je vysoký krevní tlak, bolest na hrudi, zažívací problémy a poruchy spánku, ale také oslabuje imunitní systém a přispívá k zánětům, což může proces stárnutí urychlit.

Nedávná rozsáhlá studie naznačuje, že příčinou až 40 % případů demence v USA jsou faktory, které lze cíleně ovlivnit. Jde o hypertenzi, obezitu a nedostatek fyzické aktivity. Farmakologická léčba poklesu kognitivních funkcí a neurodegenerace však zatím neexistuje. Nezbývá nám tedy než se o své fyzické i psychické zdraví starat tradičními způsoby.

Související…

Vysoká hladina cukru ničí také mozek. Vede ke zhoršení paměti či řečových funkcí
Eva Doležalová

foto: Shutterstock , zdroj: Stanford Medicine

Tipy redakce

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...