fbpx

Stane se rozhodnutí Berlíňanů o vyvlastnění bytů zlomové pro celou Evropu? 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Docent humánní geografie z Oxfordu předpovídá, že berlínské referendum o vyvlastnění bytů přinese radikální změny v politice bydlení ve velkých evropských městech

Zveřejněno: 13. 11. 2021

Potíže s dostupností bytů ve velkých městech jsou jednou z hlavních otázek celosvětové politiky. Alexander Vasudevan, který na Oxfordské univerzitě přednáší humánní geografii, napsal pro deník The Guardian článek, v němž v podstatě berlínskou cestu vyvlastnění bytů od velkých firem schvaluje. Vasudevan zároveň doufá, že Evropa se bude  Berlínem v dohledné době inspirovat.

V hlavním městě Německa proběhlo 26. září referendum, pro jehož konání aktivisté i při obtížných pandemických podmínkách sehnali více než 350 tisíc podpisů. Vyvlastnění bytů, které drží velcí korporátní pronajímatelé, v referendu podpořilo více než milion Berlíňanů, konkrétně 56,4 % voličů. Městu by se tak měly vrátit byty od firem, které v Berlíně vlastní a pronajímají tři tisíce a více bytových jednotek. To by znamenalo návrat 240 tisíc nemovitostí, tedy 11 % všech bytů v Berlíně.

Mnoho čtvrtí bylo rychle gentrifikováno, zatímco obyvatelé s nízkými příjmy se snažili najít slušné a dostupné bydlení.

Má to ovšem jeden háček, připomíná Vasudevan. Hlasování není právně závazné, takže rozhodnutí, zda a jak se věc pohne vpřed, leží na nové městské vládě, jež byla zvolena teprve 26. září. „Přestože boje o bydlení nejsou v Berlíně ničím novým, tato úspěšná kampaň představuje potenciálně transformační okamžik – takový, který by mohl mít zásadní dopad na boje o bydlení také v jiných městech a mohl by sloužit jako vzor a inspirace pro aktivisty v Evropě i jinde,“ komentuje pro Guardian Vasudevan.

Raketový růst nájemného

Dále připomíná, že mezi lety 2007 a 2020 bylo na rozsáhlé investice do výstavby městských nemovitostí v Berlíně vynaloženo 42 miliard eur, což je více, než investovaly Londýn a Paříž dohromady. Právě v reakci na toto rychlé financování bydlení ve městě byla v roce 2018 zahájena kampaň za resocializaci bydlení v Berlíně (Vergesellschaftung). Na menší pronajímatele a státní sociální bydlení se agresivně zaměřovaly velké institucionální subjekty, pro něž se bydlení stalo prostředkem pro správu globálních kapitálových fondů.

„U běžných nájemců v Berlíně, kteří tvoří nejméně 80 % jeho obyvatel, byla transformace trhu s bydlením doprovázena raketovým růstem nájemného, ​​rozsáhlým vysídlováním a rušením místních komunit a sociálních vazeb,“ popisuje Vasudevan. Mnoho čtvrtí bylo rychle gentrifikováno (lokální sociálně kulturní změny vzniklé tím, že bohatí lidé kupují bydlení v méně movitých společenstvích), zatímco obyvatelé s nízkými příjmy se snažili najít slušné a dostupné bydlení.

Pomohla ústava z roku 1949

Vasudevan považuje berlínské aktivisty za velmi vynalézavé, protože si k prosazení své věci vzali na pomoc německou ústavu z roku 1949. Ta říká, že majetek zahrnuje povinnosti a jeho použití by mělo sloužit veřejnému blahu. Ústava zároveň umožňuje vyvlastnění soukromého majetku zákonem, kterým se určí povaha a rozsah náhrad. Tento zákon musí schválit berlínský městský senát. Každopádně se na tom, že převzetí bydlení do sociálního vlastnictví je podle ústavy přípustné, shodla řada právních expertů, kteří se otázkou zabývali. „I přesto je jasné, že snahy o uzákonění procesu vyvlastnění budou ještě v budoucnu čelit nemalým výzvám, nemluvě o problému odškodnění korporací, které byty vlastní,“ potvrzuje Vasudevan.

Iniciátoři kampaně každopádně bezprostředně po vítězství vyzvali nový berlínský senát, aby uznal výsledek a urychleně navrhl nový zákon o vrácení bytů zpět do sociálního vlastnictví. Aktivisté už dokonce sami připravili legislativní návrh. Ačkoliv podobně jako u federální vlády není v Berlíně budoucí podoba vládní koalice dosud jasná, politici se k takzvané "resocializaci bytů" příliš nehlásí. Franziska Giffrey z německé středolevé SPD už k tématu řekla, že výsledek referenda bude těžké ignorovat, takže je bude respektovat.

Inspirace pro Evropu?

Podle Vasudevana význam vítězství v referendu dalece přesahuje území Berlína. „Zdůrazňuje význam úlohy, již mohou běžní nájemci a lokální organizace při rozvoji politiky dostupného bydlení sehrát, a zároveň podporuje komunity, které jsou stále ohroženy vysídlováním,“ popisuje docent humánní geografie s tím, že současnou krizi bydlení ať už v Berlíně nebo ve Velké Británii nelze vyřešit žádnými menšími politickými opatřeními, ale jedině velkými kroky, které prezentuje právě berlínské referendum.

Související…

I město může být místo pro skvělé lidi: 10 tipů, jak se v něm cítit líp než doma
Klára Ponczová

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...