fbpx

V české metropoli se zatím staví moderní budovy, které šetří díky „šedivé vodě“. Alternativní zdroje ale v územním plánu zahrnuté nejsou

Zveřejněno: 26. 2. 2020

Stačí se podívat z okna, jak vypadá letošní zima, a i největším optimistům musí být jasno. Vody v přírodních zdrojích bude letos zase méně. Stále víc měst a obcí se proto snaží rozšířit zásoby „alternativních“ zdrojů vody. Americká organizace Western Resource Advocates, která se zabývá stavem toků v USA, a poradenská firma pro udržitelnost Brendle Group nedávno dokončily výzkumný projekt, jehož výsledky naznačují, jak mohou různé komunity využívat více alternativních zdrojů vody a jak tyto zdroje zahrnout do procesů územního plánování. Praha takto zatím v územním plánování s vodou nepracuje, ale s alternativními zdroji prý počítá.

Alternativní zdroje zahrnují vodu recyklovanou, konzervovanou, dešťovou, ale třeba i nápady, jako je učinit takovým zdrojem kondenzát z klimatizačních jednotek. V Praze se podle tiskového mluvčího Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marka Váchy jako alternativní zdroj využívá zejména takzvané šedé vody. Jedná se o vodu, která proteče dřezem v kuchyních nebo umyvadlem v koupelnách a pak se díky rezervoárům použije třeba na splachování toalet. Této technologie ale zatím využívají hlavně moderní kancelářské budovy.

Dešťovka se řeší

Klíčovou roli při určování toho, kde a kolik alternativní vody lze použít, hraje oddělení pro územní plánování, které v daném regionu rozhoduje o předpisech popisujících vhodné a případné žádoucí změny krajiny. „Ačkoliv v platném územním plánu Prahy není zatím s alternativními zdroji počítáno, vnímáme, že by bylo vhodné v rámci územního plánu stanovit regulativ na využívání zmiňovaných šedých vod pro stavby od určité velikosti nebo způsobu užívání,“ říká Marek Vácha.

Koncepce by měla poskytnout základní informace o možnostech a efektivitě jednotlivých opatření pro zadržování dešťových vod v území.

Ve spolupráci s magistrátem a s vodohospodářskými odborníky ze státního i soukromého sektoru ale IPR prý pracuje na koncepci hospodaření s dešťovou vodou na území hlavní města. „Tato koncepce by měla poskytnout základní informace o možnostech a efektivitě jednotlivých opatření pro zadržování dešťových vod v území,“ konstatuje mluvčí IPRu. Na mysli má třeba úpravu povrchů ve městě tak, aby voda „nestékala“ pryč do kanalizace, ale hromadila se v místech, kde jsou stromy nebo keře.

Jak zachytit vodu

Výše zmiňovaný výzkum Western Resource Advocates a Brendle Group odhalil trendy a nabídl několik cest k využití alternativních zdrojů vody pomocí takzvaného integrovaného plánování. Tým vytvořil Průvodce koordinovaným plánováním, který má městům a obcím pomoci, aby začaly s využíváním alternativních zdrojů vody. Příručka poskytuje přehled o všech fázích procesu územního plánování a několik případových studií ilustrujících způsob, jímž se některé americké komunity na nový přístup již adaptovaly.

Komunita ležící jihozápadně od Denveru se zaměřila na velkoplošné zachycování dešťové vody, od něhož se očekává, že pokryje velké procento potřeb zavlažování krajiny.

Například v okrsku Cochise na jihovýchodě Arizony přijali předpisy o územním plánování, které stanovují zvláštní normy pro ochranu vody pro bytové a nebytové stavby. Sterling Ranch, komunita ležící jihozápadně od Denveru, se zaměřila na velkoplošné zachycování dešťové vody, od něhož se očekává, že pokryje velké procento potřeb zavlažování krajiny.

Agentura Southern Nevada Water Authority, což je poskytovatel vody pro Las Vegas, navázala spolupráci s místním sdružením pro stavitele domů, aby certifikovala nové domy, při jejichž výstavbě se bude počítat s inteligentními terénními úpravami a zavedením zařízení na úsporu vody tak, aby používaly o 20 až 30 procent méně pitné vody než domy postavené klasickým způsobem.

Související…

Téma týdne: Hladiny podzemních vod klesají všude. A kvůli tomu žízní i řeky
Ivan Verner

foto: Profimedia, zdroj: SmartCitiesWorld

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...