fbpx

S výkonným ředitelem České asociace chytrých měst Pavlem Kardou o tom, kde vězí největší překážky, aby se i česká města stala opravdu inteligentními

Zveřejněno: 18. 12. 2019

Dlouhá léta žil v chytrých městech ve Švýcarsku. Zkušenosti z Alp se Pavel Karda rozhodl nyní prosazovat i doma. Po návratu do Čech začal testovat zájem subjektů, které by se na rozvoji konceptu smart city měly podílet. Bezprostředně pozitivní reakce, ať už se jednalo o státní správu, konkrétní obce nebo i výrobce, dodavatele a také akademickou obec, ho pak příjemně překvapily. Z jeho pohledu už chybělo jediné – platforma, která by umožňovala komunikaci a sdílení praktických informací. Rozhodl se tedy založit Českou asociaci chytrých měst a stal se jejím jednatelem.

Kdy vlastně vznikla myšlenka založit podobné uskupení?

Nápad založit funkční asociaci se mi v hlavě formoval už dlouho. Měl jsem to štěstí, že jsem žil v Saas-Fee a Zermattu, tedy ve švýcarských městech, do nichž mohou například vjíždět pouze auta poháněná elektřinou. Vjezd speciálních vozidel a nákladních aut je tam zpoplatněn a je potřeba pro něj získat povolení od místní policie.

Dodnes nevznikla žádná funkční platforma, která by dokázala sdružit nejen výrobce, ale i vývojáře nebo vědecké pracovníky a umožnila jim získané informace sdílet.

Mimochodem, policisté sami elektromobily používají. Nejde samozřejmě jen o elektromobily, tahle městečka mají i další atributy chytrých měst, které by se daly převést k nám.

I v Česku ale víme, že energie potřebná pro nabíjení elektrických aut není vždy získávána stoprocentně ekologickými způsoby...

Švýcarsko získává velkou část elektřiny z vodních elektráren, což je jeden z nejekologičtějších způsobů. Jen samotné Saas-Fee je napájeno pomocí energie získané ze tří hydroelektráren, díky nimž je energeticky nezávislé. Tamní smart city projekty fungují jako pomyslné švýcarské hodinky a já věřím, že tamní koncepty budou úspěšné i v Česku. 

Co bude tedy asociace nabízet a jaké prostředky k tomu chce využívat?

Naším sloganem je "jednoduše chytré město", tedy Simple Smart City. Stejně se jmenuje i podpůrný web naší asociace, připravujeme i web nazvaný ObecBudoucnosti, který chceme zaměřit spíš na menší obce a specifická řešení pro ně. Rozjet chceme i specializovaný web o řešení otázky odpadů nebo stránku s konkrétními případovými studiemi a praktickými řešeními pod souhrnným názvem Smart-Inovace.

Jak dlouho asociace existuje? A můžete představit její členy?

Asociaci jsme založili letos a musím uznat, že mě zájem subjektů zapojených do rozvoje chytrých měst až zaskočil. Pozitivní reakce přicházejí od zástupců místních samospráv i od managementu velkých dodavatelských firem. Naším cílem je vzájemně všechny propojit, představit konkrétní požadavky obcí i přednosti dodávaných řešení a usnadnit výběr nejvhodnějších technologií pro danou obec.

Komu je vlastně asociace určena? Hodně měst, obcí i subjektů se tu o "smart řešení" už snaží.

Jenže je tu pořád i hodně lidí, kteří se omezují pouze na kritiku všeho a všech. Jen relativně malý okruh lidí vytváří opravdu něco konkrétního, za čím jsou vidět výsledky. Mezi ně se chceme pochopitelně zařadit i my a nabídnout na půdě naší asociace všem zájemcům i dodavatelům možnost funkčního propojení. Jsme tedy otevření všem, kdo se chce podílet na rozvoji konceptu chytrých měst a obcí v České republice. Jak jsem říkal, sleduji stoupající zájem nejen ze strany místních samospráv, ale i od dodavatelů a výrobců jednotlivých, často dokonce unikátních konceptů.

Nemají zrovna třeba obce obavu, že je celé "smart city hnutí" jen další záminka, jak získat peníze z jejich rozpočtů?

Samozřejmě že jisté obavy mají. Proto musíme vybojovat pro koncept chytrých měst takovou pozici, jakou si v dnešním světě zaslouží. Záměrně jsme tak zvolili název Česká asociace chytrých měst, protože česká specifika chceme v naší práci nejen zdůrazňovat, ale i patřičně využívat.

Kolik českých firem pracuje na technologiích souvisejících s konceptem chytrých měst?

Budou jich stovky, bohužel spolu ale téměř nekomunikují a nevyužívají žádné jednotící prvky. Je potřeba sdílet informace nejen o nejrůznějších vyvíjených produktech, ale hlavně o konkrétních zkušenostech jednotlivých samospráv měst, která se o něco opravdu snaží. 

Která města to jsou?

Třeba Tábor chce maximálně využívat dostupné chytré technologie a hledá relevantní informace nebo praktické know-how. A právě s takovými věcmi můžeme pomoci, protože sehnat podobné podklady není jednoduché a většina obcí nemá kapacity na procházení zahraničních zdrojů a jejich ověřování.

A jaká města jsou podle vás aktuálně ta nejchytřejší?

Premiantem je Ostrava. A samozřejmě Praha jakožto metropole. Vývoj v hlavním městě nastartovalo žádoucím směrem už předchozí vedení, když nechalo zřídit platformu Golemio. Jedná se o vynikající open source systém, který má ambici proniknout do celé republiky. Budeme se snažit jeho další rozvoj maximálně uspíšit. Software je dostupný zdarma, což znamená velkou výhodu oproti řešením od většiny zavedených firem.

Jak pomáháte jeho implementaci do českých, moravských a slezských měst i obcí?

Jednáme se Svazem měst a obcí i se Svazem místních samospráv a samozřejmě také s Ministerstvem pro místní rozvoj. Snažíme se sjednotit jejich někdy protichůdné zájmy a připravit konkrétní postupy, jak jednotlivá řešení zapojit do vzájemně prospěšné spolupráce.

Jaká další chytrá města se dají kromě Prahy a Ostravy zmínit?

Hodně daleko je třeba Písek a velmi aktivně se do rozvoje chytrých řešení pustil středočeský Kolín.

Takže se aktuálně města o využití jednotlivých řešení a možných dopadech mezi sebou nebaví?

Jen minimálně. Malý příklad: Ostravská veřejná doprava umožňuje hrazení jízdného bezkontaktními platebními kartami už déle než tři roky, teď se tam ruší papírové jízdenky. V Praze byl systém bezkontaktního placení pro všechny tramvaje zaveden až letos. Pro autobusy to má být příští rok...

Technologie tedy existují, ale města je nasazují s velkým odstupem. Proč? Nabízejí české firmy chytrá řešení primárně zahraničním klientům?

Česká republika je de facto ve všech oblastech potřebných pro rozvoj chytrých měst neskutečně daleko. Skutečným problémem ale zůstává, že její obyvatelé o těchto řešeních nevědí, protože zoufale chybí potřebná informovanost. 

Pavel Karda (38)

Narodil se v Mostě a v České republice vystudoval jazykové gymnázium. Vysokoškolská studia dokončil v italském Bolzanu, kde na technické fakultě vystudoval přírodní vědy v kombinaci s cestovním ruchem a vlivem moderních technologií. V italském Bolzanu se věnoval provozu lyžařských středisek, poté odešel do Švýcarska, kde vstoupil do řad tamní horské služby. Začal se zajímat o ekologii, dopady cestovního ruchu a o technologie chytrých měst, která těmto dopadům čelí. Celý život aktivně sportuje, kromě lyžování se věnoval i lehké atletice nebo extrémnímu ledolezení.

Dodnes nevznikla žádná funkční platforma, která by dokázala sdružit nejen výrobce, ale i vývojáře nebo vědecké pracovníky a umožnila jim získané informace sdílet. Máme tu tedy velká města, která o smart řešeních vědí a nějakým způsobem se je obyvatelům snaží nabídnout. Ale my potřebujeme zpřístupnit relevantní informace také asi pěti tisícovkám obcí, jejichž počet obyvatel nepřesahuje dva tisíce.

Jak to chcete udělat?

Musíme vyvinout alternativu sociální sítě, prostřednictvím které budou obce řešit své potřeby a vyhledávat možné partnery. Stejný koncept prosazuje i Rut Bízková, která má tématiku smart city na starosti v rámci Svazu měst a obcí. Klíčovou ale zůstává informovanost všech stran. 

Související…

Sedm důvodů, proč stavět chytré město, a sedm situací, kdy se o to nepokoušet
Kateřina Hájková

zdroj: Česká asociace chytrých měst

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...