„Technologie sama o sobě žádný růst nenastartuje, i když mu může hodně pomoci.“ Těmito slovy lehce kriticky zhodnotil Filip Neterda, manažer poradenství Deloitte, poněkud přebujelý buzzword „Smart City“. „Důležitější je však dobrá legislativa, podporující podnikatelské prostředí. Raketový růst původně zaostalých asijských tygrů podmínilo právě to. Technologie přišly až jako důsledek, nikoliv příčina. Microsoft dostal v rozpadajícím se Seattlu dobré podmínky k podnikání a dnes je to nejvyspělejší aglomerace.“
Neterda se pokusil hned v úvodu definovat, jak vlastně poznáme, zda se lidem žije lépe či hůře. Co je vlastně ten „lepší život“? Podle průzkumu uváděli respondenti na prvních místech: zdraví, materiální zabezpečení, sociální prostředí. To jsou kategorie, které lze dobrou komunální politikou ovlivnit. Na opačném pólu stojí mínusy, podle Středočechů jsou jimi nedostupnost bydlení, ovzduší v Praze a okolí a též nedostatek mateřských škol.
Zvláštní pozornost je podle Neterdy potřeba věnovat malým obcím, které nemají sílu bojovat proti blízkým znečišťovatelům, a právě technologie a rychlé datové sítě jim v tom můžou výrazně pomoct. Zásadně se mění také poznání, že exponenciální růst nemůže trvat donekonečna.
Hejtmanka Pokorná-Jermanová konstatovala, že největším problémem středních Čech je doprava, do které bude potřeba maximálně investovat – což v souvislosti se zpomalením ekonomiky může znamenat problém. Podle Jermanové také Středočeský kraj doplácí na komplikovanost stavebního řízení v Praze – tam byty nepřibývají, a lidé je proto staví ve Středočeském kraji, ze kterého každý den dojíždí do metropole 300 000 obyvatel za prací. Tito lidé mají ovšem často trvalé bydliště v Praze, které jim zůstalo po předchozím bydlení u rodičů. A to je pro Středočeský kraj nevýhodné kvůli rozpočtovému určení daní.
Smart village
Dalším přednášejícím byl Vilém Růžička, ředitel Středočeského inovačního centra. Ten poukázal na rozdíly mezi jednotlivými okresy Středočeského kraje. Zatímco okolí Prahy, Boleslavsko nebo Kolínsko jsou na tom dobře, Rakovnicko-Jesenicko, Příbramsko a Kutnohorsko trpí vysídlováním. Cílem centra je tento trend zvrátit, proto Růžička hovořil o trendu smart village, speciálně pro obce do dvou tisíc obyvatel. Vlajkovou lodí jmenoval Kněžice u Městce Králové, které již v roce 2007 postavily bioplynovou jednotku a postupně se staly energeticky soběstačnou obcí. Kromě toho si nezávadným způsobem likvidují vlastní odpad.
Proud, cigára a prachy
Dalším panelistou byl David Martinek z ČEZu. Hovořilo se o trendech v energetice, podílu obnovitelných zdrojů (rostou, ale ne tak rychle, jak by bylo potřeba) a programu garantovaných úspor. Zmínil i elektromobily, které ČEZ ESCO nabízí k operativnímu leasingu. Zatím nejsou vhodné pro dálkovou dopravu, na kratší pojíždění po městě jsou však ideální.
Co budou tabákové společnosti dělat, až všichni přestanou kouřit? Budou prý vydělávat na pozitivních potřebách. Tak se necháme překvapit, pokud tedy k tomu veletoči někdy dojde.
Až sarkasticky působilo vystoupení Petra Šebka z tabákového koncernu Philip Morris, který se pokusil přesvědčit posluchače o tom, že i firma vydělávající na neřestech může mít pozitivní vliv na komunitu. Jediný prokazatelný přínos je zaměstnanost, otázkou je, zdali cena zničeného zdraví není až příliš vysoká. Propagace projektu „unsmoke“ čili „když nekouříte, nezačínejte“, působila od zástupce tabákového koncernu až legračně. Když jsem se zeptal, čím se budou živit, až přestanou kouřit všichni, dostalo se mi prefabrikované odpovědi: „Vymyslíme program, jak nevydělávat na zlozvyku, ale na pozitivních potřebách.“ Necháme se tedy překvapit něčím konkrétním, až k tomu veletoči dojde.
Program konference uzavřel Miroslav Trna z Komerční banky. Nabízejí pro veřejný sektor služby speciálně k tomu uzpůsobené. Nejen vedení bankovních operací a platebního styku, ale i dotační poradenství. Má to svou logiku, kterou shrnul do věty: „Vy nejste odborníci na dotace, my ano. A je naším zájmem, abyste uspěli a dali nám tím vydělat na bankovních službách.“
