fbpx

S organizátorem soutěže startupových firem jsme se od technologických firem dostali k otázce žen ve vedoucích pozicích, k otázce mužů na „mateřské“ a nakonec k tomu, že společnost potřebuje hlavně vzdělání

Zveřejněno: 3. 4. 2019

Vůbec poprvé bude mít Praha příležitost hostit evropské finále světové soutěže Startup World Cup, a to v rámci konference Startup World Cup & Summit, která se už ve středu 10. dubna uskuteční v pražském Kongresovém centru. 14 startupů ze všech koutů Evropy se tu utká o investici az půl milionu dolarů, zkrátka ale nepřijdou ani startupy, kteří nesoutěží. Pro ně je připravených 50 odborníků na množství témat – od rozvoje prvního produktu, přes ochranu duševního vlastnictví, komunikaci s investory, marketing…

Podle pořadatelů je cílem soutěže podpořit „podnikavost“ (anglickým slovíčkem „entrepreneurship“) a otevřít talentovaným startupům dveře k expanzi do zahraničí. S jedním z pořadatatelů Václavem Pavlečkou jsme si promluvili o tom, jaké vlastnosti má mít správný startupista, k čemu je důležitý mentor a proč by se měl každý muž umět postarat i o mimino.

Evropské finále letošního SWCSummitu proběhne už příští středu. Můžou přihlášené start-upy takhle těsně před soutěží ještě něco dohnat?

My se snažíme start-upům dávat odezvu dopředu. Vidíme jejich prezentaci, kterou musí odevzdat s předstihem, takže potom ještě máme čas řešit, co se dá ještě pilovat. Na akci jsou k dispozici mentoři, jejichž rad samozřejmě mohou také využít. Já bych to ale, být finalistou, už nedělal, protože v ten den už je to jako zkouška. Tím, že se znovu pustíme do studia učiva jenom znervózníte.

Sním o městě, které bude víc severské, kde lidi jezdí na kole nebo elektrokole, když tady máme ty kopce. Kde lidi hodně chodí pěšky a jezdí tramvají. 

Těsně před akcí byste tedy spíš měli být v klidu, dát si kafe, poslechnout si oblíbené album a naladit se na to, že „to dáte“. Ti mentoři tam totiž nejsou pro ty soutěžící, ale spíš pro ostatní návštěvníky. Bude tam pár stovek start-upů, které nesoutěží, přijdou tam z jiných důvodů. Chtějí se třeba potkat s investory, poslechnout si inspirativní spíkry, podívat se na finále a potkat se odborníky na různá témata nebo s potenciálními zákazníky či obchodními partnery.

Co jsou ti mentoři vůbec zač?

Jsou to profíci z branže napříč sektory. Máme právníky, kteří řeší ochranu IT a duševního vlastnictví. Máme investory, kteří poradí start-upům, jak prezentovat, co vynechat, co naopak nezapomenout. Máme lidi, kteří jsou specialisté na marketing, ti se zase snaží poradit, jak udělat kampaň, která opravdu přináší zákazníky nebo jak získat co nejvíc uživatelů s co nejmenším rozpočtem. Máme lidi, kteří jsou úspěšní startupisté, takže i ti poradí, jak škálovali svůj byznys, kde nadělali různé chyby a jak se z nich poučit.

Máme ale i lidi, kteří jsou, řekněme, korporátní kapitáni. Ti zase umí začleňovat startupové projekty do svého portfolia nebo umí poradit, jak by startup měl fungovat, aby mohl spolupracovat s velkou firmou. Ve startupové bublině občas panuje taková podivná víra, že korporátní lidi jsou jiní. Že nejsou flexibilní, že neznají technologie a další klišé. Je to blbost. Ultimátní cíl start-upu přece je, aby se z něj jednou stala de facto velká firma, chcete-li, korporace. Takže já si naopak myslím, že je velmi zdravé, když se ti lidé spolu baví. V korporacích mají častokrát lidé podstatně hlubší znalosti některých témat – logistiky, retailu, řízení produktového portfolia, financí… Zakladatel startupu z principu nemůže znát všechno, takýe je dobré, když se na začátku nebojí bavit s „druhou stranu“, s korporátními kapitány.

A jaké osobnostní vlastnosti by měl podle vás takový startupista mít?

Vytrvalý, energický jako Zátopek. Empatický a naslouchající jako dobrý psycholog. Ale zároveň odhodlaný a připravený svou vizí nadchnout zákazníka, investora a svůj tým. O týmu mlvuím, protože opravdová síla vzniká v propojení různých osobností, schopností a vyvažování – to, co neumí jeden, umí druhý.

Je ale zajímavé, že taková „definice ideálního startupisty“ nebo prostě CEO technologické rostoucí firmy není. Každá firma potřebuje různé osobnosti a navíc v různém čase. Podívejte se třeba na Apple v dobách, kdy ještě nebyl mezi největšími firmami světa. Tehdy  spolupracovat se Stevem Jobsem muselo být živoucí peklo. „Ty nejsi v neděli v práci? Jsi s dětmi? Tak to v pondělí už nechoď.“ Je prostět hodně osobností, které se nedívají nalevo, ani napravo a jsou zaměřené na úspěch a může jim to dokonce vyjít. Na určitou dobu. Firma po čase vyroste a začne potřebovat jinou osobnost, proběhne nějaká generační výměna. Vždyť současný CEO Applu, který vytáhl akcie na historická maxima, je úplně jiná osobnost, mnohem empatičtější a lidský.

A projevuje se to nějak na té značce?

Vidíte to na těch produktech. Nejsou tak ambiciózní, jsou ale nadále skvělé, jsou prostě dotažené. Ale nejinovativnější už rozhodně nejsou. Skládací telefon uvádí na trh Samsung, ne Apple. Řadu pokrokových věcí uvádí konkurence víc než Apple v současnosti. Na druhou stranu, vadí to něčemu? Ty dotažené věci chodí nakonec od Applu. Je to o úhlu pohledu. Každá firma má zkrátka různá období. Je to možná jako v životě člověka, tak asi funguje i život firmy.

Jak jsou na tom vlastně se zastoupením ve vedoucích pozicích start-upů  ženy?

Jsou na tom, alespoň v našich končinách, se zastoupením ve startupech špatně. Přitom „ženská energie“ je v prostředí firem potřebná. Ale z historicko-sociálního hlediska jsme zvyklí na to, že ženy mají nějakou kulturní roli, kterou plní tím, že doma vychovávají děti. A muži mají zase jinou kulturní roli, tedy že domů nosí mamuty – zkrátka peníze, chcete-li. Jenže tlačit nějakou změnu uměle, to je podle mě blbost. Změna musí přijít postupně, s rozvojem společnosti, vzděláním…

A vyvíjí se to tím směrem?

Možná pomalu. I na summitu uvidíme první osobnosti, kterými jsou Dita Přikrylová z Czechitas, která podporuje ženy v technologických firmách a učí je programovat, další dobrým příklad je třeba Pavlína Zychová z MyStay a další, které posouvají laťku dopředu a ukazují ostatním cestu. Na druhou stranu -ženy ve startupech rozhodně nejsou žádný „masový trend“.

Jak si myslíte, že by to vypadalo, kdyby byla většina žen na vedoucích pozicích start-upu?

Kdybych si představil, že ta změna proběhne „uměle“ (někdo rozhodne, že se to změnit musí podle nějaké tabulky), tak by to bylo příšerné. Pokud se mají ženy více prosadit, musí to být přirozeně tím, že to budou chtít. Změna začíná u vzdělání. Už v rodině a od školky bychom měli ženám nebo vlastně už malým holčičkám, kterou já mám taky doma, vštěpovat dostatečné sebevědomí na to, aby si uvědomily, že je jedno, čím budou. Že nemusí stát u plotny, když nebudou chtít. Ale že to taky není žádná ostuda, starat se doma o rodinu.

Václav Pavlečka

Vystudoval Fakultu multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a v komunikační branži se pohybuje již více než 9 let. Spoluvlastní český venture fond a akcelerátor start-upů Air Ventures. Založil pobočku chicagského inovačního centra Farmhouse a v minulosti působil v hongkongském startupu Whoolala. Pomáhal v rozjezdu americko-české Virgle.

Třeba moje žena je architektka a teď je doma s miminkem. Já se jí snažím vyjít víc vstříc, některé dny mám home office, hlídám mimino a ona může dělat na svých projektech. To je podle mě fajn model. Prioritu máme společnou – rodinu - tak jsme si to vybrali, a proto se o ní taky staráme spolu. Je ale fakt, že práce ve start-upu je v pozici foundera od rána do večera, o víkendu, večer na mailu... Nemá definované pevné hranice. A mám pocit, že když se lidé v určitém věku rozhodují, jestli chtějí mít děti, nebo kariéru, tak to dost často bývá tak, že žena je v uvozovkách obětí tohohle rozhodnutí – když chce mít děti, musí pověsit kariéru na hřebík. Systém by měl ženy více podporovat v tom, aby na mateřské měly možnost mít nějaký „part time job“, muži by je měli v tomto také podporovat.

Šel byste na mateřskou?

Jasně!

Ono je to vlastně docela trendy jako koncept chytrých měst. Když se vrátíme do Prahy a konceptu Smart City, co myslíte, že je tady největší problém, který by se dal vyřešit za pomocí technologií?

Doprava. Parkování. To je podle mě příšerné. Hrozně rád bych žil ve městě, kde lidi chodí pěšky, jezdí na kole, nebo jakémkoliv elektropřibližovadle. Ve městě, které je spíš pro lidi než pro auta. A když už jedou a parkují, tak ví, kam pomocí senzorů.

Pak vnímám jako obří problém dostupnost bydlení, za sto tisíc za metr si asi moc rodin nemůže dovolit koupit rozumný byt v Praze. Snad jedině, kdybychom přešli do konceptu shared-living či co-living, který frčí v Dánsku a dalších severských zemích. Lidé tam mají malé bytečky, ale větší sdílené prostory – takové společné obýváky, společné studovny, knihovny, fitka, kuchyně. Kdy tohle přinese někdo do Prahy? A bude to úspěšné? To by mě samotného zajímalo…

Asi ne spousta ale skoro žádné. Hodnotíte mimochodem v soutěži také to, jestli projekt daného start-upu přináší nějakou přidanou hodnotu společnosti?

Tohle je věc zákazníka. Pokud zákazník uzná za vhodné, že chce produkt od firmy, která hledí například na recyklování a zaměstnává handicapované, může takový produkt upřednostnit. A pokud takových zákazníků bude hodně, tak investoři začnou preferovat firmy, které jsou sociálně odpovědné, řekněme. A cesta, jak získat takové zákazníky je mít vyšší životní úroveň, mít vzdělanou populaci, investovat do vzdělávání po celý život.

Chcete se zúčastnit konference Startup World Cup & Summit? S Flowee to budete mít levnější. Klikněte na odkaz, po zadání slevového kódu "FLOWEE2019" získáte 15% slevu.

Související…

Sdílená auta i byty. Stane se soukromé vlastnictví ve Smart City přežitkem?Michal Jirků z HackPrague: Máme potenciál, ale úřady s inovacemi zaspalyOndřej Profant: Pokud město neotevře data, tak jako "smart" fungovat nemůže

foto: Archiv Václava Pavlečky, zdroj: SWCSummit

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.