fbpx
Je drahý, ale chytrý. Proč se v Tel Avivu žije tak dobře Dalších 5 fotografií v galerii
Je to jen kousek přes moře. Pohled z Jaffy na Tel Aviv

Skrytá historie, moderní technologie i krásy kuchyně izraelské metropole

Zveřejněno: 31. 1. 2019

V jedné ze svých knih izraelský spisovatel Amos Oz charakterizoval Tel Aviv jako „město postavené k moři zády“. Dnes dynamickou metropoli Izraele na břehu Středozemního moře totiž před desítkami let stavěli lidé, kteří do Palestiny přicházeli z míst, kde nebylo po moři ani památky. Zásadní tedy pro ně nebyly ulice vedoucí k plážím, ale soudržné uličky a kompaktní sousedství imitující východoevropské štetly.

Dnes jsou však pláže oblíbené, vede kolem nich několik promenád od Jaffy až po sever města, přesto je lemují a od města izolují divné, architektonicky mdlé hotely. Střed Tel Avivu tvoří nádherné ulice bělavých domů ve stylu bauhausu a nad nimi se tyčí pár mrakodrapů. Centrum připomíná Manhattan, není to úplně nejlepší místo pro rodiny s dětmi, na to je tu příliš živo, příliš hlučno a příliš draho, ale hipsteři a bezdětní se tu mají skvěle.

Byty jsou tu bláznivě drahé a je už vlastně jedno, zda se jedná o centrum nebo periferii. Už za dvoupokojové byty tu létají ceny vysoko přes deset milionů korun. Ceny se nehorázně vyhouply nahoru v posledních pěti letech s návalem Židů opouštějících své domovy ve Francii, Belgii či Německu, protože se jim tam už po antisemitských útocích posledních let nezdá bezpečno.

Oba mí přátelé pracují za dobré platy, ale protože splácejí hypotéku na byt nedaleko centra, za který dali v přepočtu 17 milionů korun, v penězích se rozhodně netopí.

Obzvlášť francouzská komunita si tu vyloktovala mezi ostatními ty nejlepší domy. Většina příslušníků těchto komunit se sem stěhuje s velkým bohatstvím nebo stěhování plánuje a dopředu skupuje celé ulice v nejpopulárnějších čtvrtích. Vznikají tu pak i podél atraktivních bulvárů tzv. fantomové domy, strašidelné rezidenční budovy, kde jsou všechny byty prodané, ale nikde se večer nesvítí, neb jejich majitelé se ke stěhování teprve chystají a zatím bydlí v Paříži nebo New Yorku.

telaviv zamek

V Tel Avivu se klíče nepoužívají


Nejdražší bydlení je v malých jednopatrových domcích čtvrti Neve Cedek, v prvních uličkách, které se objevily na místě Tel Avivu zhruba před 120 lety, když se rodiny Židů namačkané ve starobylém přístavním městečku Jaffa rozhodly překročit hradby a usadit se v pahorcích za nimi. Od 60. let domky chátraly a měnily se v zatuchlé slumy, než je v 80. letech objevili umělci a chytří podnikatelé. Dnes jsou v domcích luxusní restaurace a obchody s předraženým designem a šperky a mezi nimi bydlí ti nejúspěšnější.  

Košer květák

Na Velikonoce jsem v Tel Avivu navštívila své izraelské přátele. On pracuje jako střihač, ona před pár lety udělala kariérní zlom a ze známé herečky a tanečnice se stala certifikovanou zdravotní sestrou, která pomáhá onkologickým pacientům. Vychovávají tři dcery. Oba intenzivně pracují za dobré platy, ale protože splácejí hypotéku na byt nedaleko centra, za který dali v přepočtu 17 milionů korun, v penězích se rozhodně netopí.

Mimochodem, jejich dcery nemají klíče od bytu, na zámku mají připevněnou věcičku, kterou tu vídám docela často – zámek s displejem, který snímá otisk prstu. Prý jich lze takhle navolit dopředu až 150. Kromě toho do něj lze zadat kód, i třeba krátkodobě, když potřebujete, aby vám řemeslník něco ve vaší nepřítomnosti jednorázově opravil.

img 20180405 160137

Libo květák? Není nic lahodnějšího než pouliční telavivské jídlo


Vydáváme se za vyhlášeným pečeným květákem – velkým hitem, který se tu během dvou let rozšířil do všech restaurací, zavedl ho izraelský populární šéfkuchař Eyal Shani – a šakšukou (nejlepší mají přímo na Shuk Ha’Carmel, tržnici Carmel) vedeni aplikacemi. Bistra a restaurace jsou v Tel Avivu vynikající, což je dáno tradičním, tedy velmi uctivým a poctivým přístupem židů k jídlu. Zdravé jídlo je totiž požehnáním a skutečné košer jídlo musí být to čerstvé, z průkazně zdravých a nezraněných zvířat. O jídle se tu mluví stejně intenzivně jako třeba v Itálii, mnoho receptů je založených na jednoduché úpravě dokonale uzrálé zeleniny.

Smart pohyby

Moji izraelští přátelé si nevzpomínají, že by někdy jezdili po Tel Avivu vlastním autem, mají jeep a vydávají se s ním jen na výlety k pláži nebo na poušť. Po městě jezdíme na kole, autobusem anebo sdíleným autem.

Telavivský starosta Ron Huldai veškeré aktivity vedoucí k tomu, že lidé budou do města vjíždět méně svými auty, vehementně podporuje.

Můžete v Tel Avivu samozřejmě jezdit do práce a z práce vlastním autem – a přijmout fakt, že v něm strávíte tři hodiny života denně. Nekonečné, nepohyblivé štrůdly aut jsou tak samozřejmou součástí všech větších výpadovek města, že už se v nich ani netroubí. Ovšem lidé žijící v centru města a jeho okolí zpravidla vlastní dokonalý kolopark: kromě klasického bicyklu mají elektrická kola a koloběžky a například na Rothschildově bulváru – dopravní i společenské tepně města – jim je vyhrazen nejširší pruh uprostřed.

telaviv kola

Sdílená kola najdete v Tel Avivu na 200 místech


Kdo přijde o vlastní kolo, nebo je ve městě jen na skok a potřebuje se rychle přesouvat odněkud někam, může si kolo pronajmout. Telavivský starosta Ron Huldai veškeré aktivity vedoucí k tomu, že lidé budou do města vjíždět méně svými auty, vehementně podporuje. Výsledkem je síť Tel-o-Fun, 200 stanic na výhodných místech ve městě, kde stojí zhruba dvacet kol ke krátkodobému použití. Není to na výletování po městě, na to je to moc drahé, je to na přejetí z domova do školy nebo k pláži, na to je to levné. Registrace je přes internet a k placení stačí kreditka. Platí se za přihlášení (denní stojí 17 šekelů, tedy zhruba 100 Kč, třídenní 48 šekelů, tedy Kč 277) a poté čas strávený jízdou, přičemž první půlhodina je zdarma, druhá půlhodina je za 6 šekelů (35 Kč). Delší čas už rychle skáče do stovek korun.

AutoTelem do Jaffy

Nakonec ale každý návštěvník Tel Avivu skončí v Jaffě. Magický přístav považovaný za jedno z nejstarších měst světa láká blešími trhy a soužitím židovských a arabských starousedlíků. Sem přirážely lodě s židy z Evropy i severní Afriky a tady vznikalo jejich první podnikání, než se začali stěhovat do neobydlených končin za hradbami – dnes Tel Avivu. V uličkách Jaffy, starých mnoho století, otevírá dnes jeden designový butik za druhým a skvěle tu vaří veškerá blízkovýchodní jídla.

Ulice Jaffy jsou stejně jako ulice Tel Avivu beznadějně plné aut, zaparkovat kdekoliv je čirá sci-fi, ovšem AutoTel má vyhrazena zhruba dvě místa na každé druhé třetí ulici.

Svezli jsme se tedy do Jaffy smart autem. Ne že by se řídilo samo. Ale stejně se mi to jevilo jako skvělá služba. Jmenuje se AutoTel a v Tel Avivu se rozjela na podzim minulého roku. Až když jsme si přes mobilní aplikaci jedno takové auto pronajali, všimla jsem si, kolik jich kolem je. Přihlášení probíhá stejně jako například u Uberu. Stejně si přes aplikaci zjistíte, kde stojí nejbližší volný vůz, během pár chvil si ho zamluvíte, kódem přes aplikaci odemknete, klíček, který je připevněný k palubní desce, strčíte do zapalovače a je to.

img 20180401 140939

AutoTel otevřete mobilem, klíček je přilepený na palubce a vy se pohodlně dovezete, kam potřebujete

Na konci cesty přijde to nejpříjemnější. Ulice Jaffy jsou stejně jako ulice Tel Avivu beznadějně plné aut, zaparkovat kdekoliv je čirá sci-fi, ovšem AutoTel má – opět díky podpoře telavivského starosty – vyhrazena zhruba dvě místa na každé druhé třetí ulici. Takže auto na konci své cesty bez problémů odložíte, zamknete aplikací a máte čistou hlavu. 

Měsíčně členství v AutoTel stojí 40 šekelů za intenzivní využívání nebo 10 šekelů za občasné, tedy zhruba 250 korun, a kromě toho platíte za najeté kilometry. Na popojíždění po městě ideální. Takže v Tel Avivu doopravdy nemusíte auto vůbec vlastnit. Jak aplikace uvádí, každé sdílené auto znamená o 4 až 11 soukromých aut v ulicích města méně.

Příměří a respekt

Zíráme z promenády Jaffy do moře, na písek čas od času vlna vynese obrovskou medúzu, kolem běhají psi a v moři se máčejí celé skupinky arabských zahalených žen, vedle partička izraelských kluků v plavkách kouří trávu. Podle jedné z legend Jaffu vystavěl na kopečku nad mořem Jefet, jeden ze tří Noemových synů, asi 40 let poté, co voda po potopě opadla.

Související…

Izrael se může stát největší konopnou pěstírnou na světěProč pětina Čechů nechce za sousedy Židy?Kapské Město bojuje proti suchu. Splachuje se, jen když je fakt třeba

Král David a jeho syn Šalomoun přes tento přístav dopravovali cedrové kmeny z Tyru na stavbu Prvního chrámu. Pocházel odtud také Jonáš, kterému se nechtělo odejít kázat do Ninive, a tak Bůh nechal připlout velrybu, která ho na tři dny spolkla, a Jonáš měl čas zpytovat své svědomí.

Tady museli dobývat z vyprahlé půdy úrodu jak Židé, tak Arabové, pomeranče a granátová jablka tu uzrávala a dodnes uzrávají všem stejně. Také na bleším trhu s hromadami drobné veteše se rozvášňují stejnou měrou jak arabské, tak židovské ortodoxní rodiny. Jaffa je citlivé mikroklima příměří a respektu, na městě vzniklém po potopě světa si není co vzít.

foto: Autorka

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

U elektromobilů je ekologičtější provoz. Ovšem výroba kvůli bateriím nikoli

U elektromobilů je ekologičtější provoz. Ovšem výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...

Naše kultura potřebuje pomoct, říká jazzový kytarista Rudy Linka

Naše kultura potřebuje pomoct, říká jazzový kytarista Rudy Linka

S jazzovým hudebníkem a kytaristou jsme se sešli v restauraci nedaleko...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.