fbpx

V pravidelné rubrice Dreambuilder vám přinášíme příběhy úspěšných žen, které třeba podnikatelkami ani být nechtěly, ale nějak se jim v tomto odvětví začalo dařit. Jak se Vratislava Janovská dostala až k Výdejně chutí?

Zveřejněno: 4. 2. 2022

Výdejnu chutí, jinak řečeno online tržiště sezónních potravin, založila před více než dvěma lety Vratislava Janovská. „Je to oslava kvalitních potravin od lidí, které známe osobně,“ vysvětluje Vraťka. A opravdu. I pomeranče, které si můžete ve Výdejně koupit, jezdí zakladatelka projektu osobně vybírat na jih Evropy, kde se neustále seznamuje s dalšími a dalšími lidmi, kteří je pěstují.

Vratislava má doktorát z krajinné ekologie na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze, kde působila 5 let jako odborná asistentka rozvíjející téma ochrany zemědělské půdy. Spoluzaložila spolek CooLAND pro ochranu zdravé zemědělské krajiny, spolupracuje s neziskovou organizací AMPI, která podporuje blízký vztah lidí ke krajině, ve které žijí a která je živí. Jako dobrovolník pomáhala při zakládání Nadace Pro půdu, která zajišťuje přístup k půdě pro agroekologické zemědělce, a přispěla i k založení Farmářské školy.

O čem je projekt „Výdejna chutí“? Jaký je jeho cíl?

Ve Výdejně chutí hledáme co nejkratší a nejrychlejší cestu pro čerstvé produkty přímo k odběratelům. Velkou inspirací jsou nám takzvané kápézetky, tedy komunitou podporované zemědělství. I v rámci nich odběratelé znají svého zemědělce a nakupují od něj přímo. Bez spolupráce s neziskovou organizací AMPI, která téma KPZ šíří po celém Česku, bychom náš projekt nikdy nerozhýbali. To je i důvod, proč z každého nákupu přes Výdejnu chutí posíláme jedno procento na rozvoj KPZkoALICE.

Chceme, aby se povědomí o zkracování dodavatelských řetězců dostalo do každé domácnosti. Navíc věříme, že propojením ziskového a neziskového světa mažeme hranice mezi tím, kdo pomáhá a kdo jen vydělává. Výdejna chutí funguje na principech solidární ekonomiky. Hledáme cesty, jak ohodnotit férově nejen zemědělce, ale opravdu všechny, kteří jsou zapojeni do dovozu čerstvých potravin. Co to pro nás znamená? Cenu neurčujeme dle „nátlaku trhu a konkurence“, cenu určujeme podle potřeb lidí tak, aby dostávali za svoji práci férovou a důstojnou odměnu. Naše planeta není stavěná na to, abychom si mohli kupovat levné věci a „levné lidi“.

Náš projekt funguje jinak než klasické online obchody.  Nenakupujeme na sklad, protože nechceme plýtvat čerstvým ovocem.

Je důležité, aby nám záleželo nejen na tom, v jakých podmínkách jídlo vyrostlo, ale i v jakých podmínkách žijí zemědělci a všichni, kdo jsou do zajišťování potravin zapojeni. Všímáme si všech souvislostí, na kterých produkce jídla stojí. Ať už jde o férové finanční ohodnocení, nebo o environmentální a sociální dopady naší činnosti.

Co pro vás tedy znamená pojem „lokální podnikání“?

Chceme zachovávat tradice a hodnotu v místech, kde působíme, a chceme, aby se tam lidem lépe žilo. Chceme žít a pracovat tam, kde bydlíme. Propojujeme se s místními existujícími podniky, jako jsou kavárny, bezobalové obchody, lokální pivovary, školky… Zkrátka s těmi, kteří chtějí rozvíjet sousedské vztahy a prostřednictvím našich výdejů posilovat budování komunity kolem svého projektu. Chceme znát lidi, se kterými si vyměňujeme produkty, ale vlastně i peníze, jelikož víme, že je také vrátí zpět v místě, kde žijeme. Tohle je pro nás solidární dovoz, solidární ekonomika. Zajímá nás, jak ovlivňujeme své okolí a kolik radosti naší činností vytváříme.

Jak nápad na Výdejnu chutí vznikl?

Vznikl díky mému dlouholetému působení v kápézetkách. Často si v rámci odběratelské skupiny přiobjednáváme ovoce, ale pokaždé je to jinak. Někdo dělá objednávku přes e-maily, někdo přes sběrné formuláře, někdo přímo na místě. Často jsem objednávky propásla. Chtěla jsem mít všechny přiobjednávky na jednom místě. Chceme mít sezónní nabídku nejen pro naši KPZ, ale i pro ostatní zájemce o kvalitní a čerstvé ovoce. V zimní sezóně přivezeme dobroty z ciziny, v letní sezóně budeme nabízet jen české ovoce, tedy jahody, broskve, meruňky…

janovska vydejna chuti 2

Vraťka Janovská (vlevo) s dodavateli Výdejny chutí (zdroj: Výdejna chutí)


Náš projekt tedy funguje jinak než klasické online obchody. Nenakupujeme na sklad, protože nechceme plýtvat čerstvým ovocem. Nechceme být všichni pod tlakem, že to pak musíme prodat, jinak se to zkazí.  Nelze si u nás objednat kdykoliv. Děláme časově omezenou hromadnou objednávku maximálně jednou za měsíc, podle které zemědělci sklidí ovoce přímo ze stromu. V den, kdy dobroty přijedou, už je mají večer všichni doma díky propojené síti výdejních míst, kam si pro ně odběratelé chodí, a pomáhají nám i s rozdělením objednávky. Tím se uzavírá to, že celý projekt vznikl jako nadstavba pro lidi, kteří souzní s principy KPZ a jsou ochotni udělat o maličko víc při svých nákupech potravin.

Přihlásila jste se do prvního ročníku Akademie pro začínající podnikatelky. Co vás k tomu motivovalo? 

Celý projekt vznikl přivezením ovoce pro mne a pár přátel z naší KPZ. Ovšem každý jsme dali někomu ochutnat a zájemců přibývalo. To byl hlavní důvod, proč jsem hledala cestu, co dělat, abychom se na celém projektu jako dobrovolníci neodpálili, a tím nezničili nadšení nás všech. Vše stále stojí na velkém nadšení bez předchozích podnikatelských zkušeností. Chtěla jsem zjistit, jak moc je těžké postavit se do role zakladatelky firmy.

Je něco, v čem vám účast v Akademii otevřela oči? Co byste například teď v začátku podnikání udělala jinak?

Účast v Akademii mi pomohla s finančním řízením, plánováním akčních kroků i tím, jak si sestavit byznys plán. Naučila mne přemýšlet o skutečné hodnotě naší práce, že se hodně nadšení často může překlopit ve velké vyhoření. I díky Akademii jsem sebrala odvahu a po jejím absolvování založila s. r. o. Pak jsem si sestavila finanční plán a našla si mentory na různé oblasti podnikání. Obohacující je i propojování s dalšími ženami, které mají podobný záměr. Společným sdílením se vzájemně inspirujeme a podporujeme. A co bych udělala jinak? Příště bych se méně bála a víc si věřila.

Jaké jste tedy měla obavy nebo i předsudky o podnikání, které se ve finále nenaplnily?

Svoji profesní dráhu jsem začala v akademickém prostředí, ze kterého jsem přešla do prostředí neziskového. Žila jsem v představě, že mezi ziskovým a neziskovým světem existuje ostrá hranice. Buď podnikáš, rosteš, „prasíš“, nebo jsi prospěšná ostatním, ale opovaž se říct, že bys chtěla svým projektem nejen zlepšovat svět kolem sebe, ale i vydělávat peníze.

janovska vydejna chuti cropped

Vraťka Janovská (zdroj: Výdejna chutí)


Loni jsme ve Výdejně chutí stáli před velkým rozhodnutím. Jakou právní formu si vybrat? Spojila jsem se s Markétou Vinkelhoferovou, která konzultuje a mentoruje sociální podnikání, a společně jsme hledali cestu, kudy se vydat. Naším snem bylo založit společensky prospěšnou společnost, která podporuje principy solidární ekonomiky. Naší inspirací jsou v zahraničí již existující „low-profit social entrepreneurships“. Skvělým zdrojem, kde se o nich dozvědět víc, je platforma Grow Ensemble, která nám dodala kuráž vydat se po téhle cestě. Když to jde v zahraničí, musí to jít i u nás, což dokazují průkopníci společensky zodpovědných firem, například Slušná firma nebo Evolucio.

Nakonec jsme právě i díky absolvování Akademie pro začínající podnikatelky zvolili s. r. o., i když vím, že pro hodně lidí není spojováno s environmentální a sociální zodpovědností. Chci ukázat, že i v eseróčku jde spojit solidaritu a zisk. Spojili jsme se například se Zuzkou Vránovou, která každý týden rozdává potraviny sociálně slabým skupinám ve svém Sousedském klubu ve Vršovicích. Naše podpora je v tom, že každý, kdo si koupí ovoce ve Výdejně chutí, může koupit ovoce navíc pro lidi, kteří si je v současné situaci koupit nemohou. Zuzka Vránová se svými dobrovolníky si je v den výdeje vyzvedne v Prostoru Olga, který nás propojil a je jedním z našich výdejních míst.

Co byste vzkázala dalším ženám, které by rády začaly podnikat, ale nejsou si jisté, jestli se do toho mají pustit naplno?

Nebojte se podnikat a věřte si, že i vy můžete! Slovo podnikání už vnímám jinak. Zásadní je „jen“ nebát se měnit své sny v realitu, dělat drobné krůčky na cestě, která mi dává smysl. Měla jsem strach, jelikož nepocházím z podnikatelské rodiny ani nemám ekonomické vzdělání. Ovšem čím víc tomu věřím, tím snadněji mi do cesty přicházejí lidé, události i organizace, bez kterých bych se nehnula z místa a nenaučila, kudy jít dál.

Jednou z nich byla i Akademie pro začínající podnikatelky, kde jsme se hned v první lekci učily, jak pojmenovat, proč nechceme či chceme podnikat. Pokud opravdu cítíte, že váš sen má smysl, udělejte ten první krok. Při dalších určitě potkáte spoustu parťáků, se kterými se půjde lépe. A není potřeba na nic čekat, jde to zvládnout i se dvěma malými dětmi...

Související…

Zakladatelky Filharmoniště: Na mateřské nám zkrátka chyběly koncerty vážné hudby
Zdeněk Strnad

foto: Vraťka Janovská, Akademie pro začínající podnikatelky, zdroj: Výdejna chutí

Tipy redakce

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Je smrt něco nezvratného? A kdy vlastně nastává? Všechny vyspělé státy mají ve...