fbpx

Prahu čeká schvalování komplikovaného a závažného dokumentu. Nový Metropolitní plán se stává místem střetu mnoha názorů. Někdy zbytečně emotivních. Pojďme se zaměřit na fakta

Zveřejněno: 9. 8. 2019

Na desítky nejrůznějších otázek ohledně toho, co a kde se bude v Praze stavět, má odpovědět zásadní strategický dokument pro rozvoj našeho hlavního města s názvem Metropolitní plán. Pochází z dílny Institutu pro plánování  a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), nicméně zohledňuje řadu odborných stanovisek a debat dalších institucí, expertů, ale i veřejnosti. Vznik takto komplexního dokumentu se celkem přirozeně neobejde bez sporů.

FloweeCity dává na svých stránkách prostor nejrůznějším z nich. Zároveň si naše redakce uvědomuje, jak obtížné je vést debatu, kde samotná terminologie může být předmětem nejasností mezi různými názorovými tábory. Proto jsme se rozhodli uveřejnit sérii článků, které budou Metropolitní plán ukazovat podrobněji.

Spor IPR versus Arnika

V prvním díle tohoto malého seriálu si všímáme debaty mezi IPRem a vlivnou organizací Arnika, kterou zjevně doprovází jistý stupeň vzájemné nedůvěry a animozity. Pokusme se obě strany lépe pochopit. Podle Martina Skalského, jednoho ze zakladatelů Arniky, může mít nový metropolitní plán za důsledek více zastavěných ploch a méně parků, sportovišť a třeba i škol nebo knihoven.

Lukrativní parcely, například na Ořechovce, Libeňském ostrově nebo na Jenerálce, by plán vydal developerům, tvrdí Martin Skalský.

"Způsob, jakým Metropolitní plán stanovuje pravidla pro výstavbu, se samozřejmě přímo dotýká i parků. Veškeré parky a zahrádkářské kolonie jsou v návrhu plánu vymezeny jako zastavitelné. Je to nevratný krok a v budoucnu by stačila jen drobná změna územního plánu a na jejich místě může vyrůst prakticky jakákoliv stavba. Parky, pásy vegetační zeleně a drobnější zelené plochy ztratí veškerou ochranu před komerční zástavbou. Ušetřeny nezůstanou ani zahrádkové kolonie. Lukrativní parcely, například na Ořechovce, Libeňském ostrově nebo na Jenerálce, by plán vydal developerům, kteří o ně usilují už desítky let a které dosud místní obyvatelé úspěšně brání," tvrdí Martin Skalský.

Zastavitelná není stavební

Jenže právě zde vstupuje do hry terminologie – existuje totiž rozdíl mezi „zastavitelnou“ a „stavební“ plochou. Území většiny parků v Praze je definováno jako „zastavitelné“ území, což má svou logiku – pokud by nebylo „zastavitelné“, nemohla by například na Parukářce stát ani hospoda, ani dětské hřiště. Parky jsou však většinou území „nestavební“, což jakékoliv developerské aktivity spolehlivě utlumuje. Co by se tedy muselo stát, aby se na Parukářce nebo třeba ve Stromovce mohlo stavět?

Změna územního plánu podléhá stavebnímu zákonu – a ten Metropolitní plán nijak neovlivňuje.

„Nejprve by bylo nutné změnit regulativ zastavitelnosti, ze zastavitelné nestavební by se musel změnit na zastavitelná stavební. Dále by musela být změněna stanovená struktura, místo parkové prostranství by se musela změnit na jednu ze struktur stavebních bloků. Dále by musela být provedena změna využití. Z rekreačního využití by ji bylo nutné změnit na využití obytné. Poté by bylo nutné změnit i zařazení lokality podle její stability. Místo lokality stabilizované by se musela stát lokalitou transformační. A nakonec by bylo nutné změnit cílový charakter lokality v úvodním textu,“ vysvětluje Marek Vácha, tiskový mluvčí IPR. Změna územního plánu podléhá také stavebnímu zákonu – a ten Metropolitní plán nijak neovlivňuje.

skalsky in

Martin Skalský (Arnika, vlevo) na konferenci "Za čistý vzduch v průmyslových městech Evropy". Dále: Jindřich Petrlík (Arnika), Radim Šrám (AV ČR), Petr Jančík (Vysoká škola báňská)


Arnika patří k nejhlasitějším kritikům nového Metropolitního plánu. I když Martin Skalský vidí ze strany města snahu o srozumitelnější a modernější plán, odmítá princip jeho vzniku. „Pojetí Metropolitního plánu jako autorského díla, do kterého nemá nikdo právo mluvit, je naprostý omyl popírající principy otevřené demokratické společnosti.“ S tím ale aktuálně těžko někdo něco udělá, protože takový stav stanovuje stavební zákon. Pořizovatel, což je magistrátní odbor územního rozvoje, má zpracovatele, což je právě IPR, který se v tomto směru dikce zákona drží.

60 kilo a 14 000 připomínek

Zástupce Arniky připomíná, že připomínky k plánu přichází nejen od ekologů, ale také od občanských spolků, památkářů, architektů, urbanistů, ekologů a městských částí. IPR k tomu ovšem dodává, že to je přesně to, jak by ten proces probíhat měl. Metropolitní plán je díky tomu v jistém smyslu kolektivní dílo Pražanů. Současná podoba metropolitního plánu vznikala šest let, v tištěné podobě má více než 60 kilogramů a bylo k ní vzneseno přes 14 tisíc připomínek. A ke každé z nich se musí IPR vyjádřit. 

K záboru nových ploch až na naprosté výjimky (například městský okruh) nedochází.

Martin Skalský dále hovoří o protiústavnosti metropolitního plánu, ovšem zde IPR opět odkazuje na nuance právních a úředních postupů. Marek Vácha k tomu dodává: „Úvahu o protiústavnosti lze nalézt pouze ve stanovisku Ministerstva životního prostředí. Rozvíjí věcnou námitku, že Metropolitní plán neruší oproti starému (tedy současnému) územnímu plánu zastavitelnost některých zemědělských pozemků, které jsou nyní zastavitelné. Nejde tedy o nový zábor zemědělské půdy, ale nezrušení již naplánovaného záboru. Ministerstvo pak navazuje myšlenkou, že zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země. Protože Ústava v čl. 7 zavazuje stát k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně přírodního bohatství, spatřuje v tom ministerstvo porušení Ústavy. Věcně se jedná ovšem o právní kontinuitu se současným stavem. K záboru nových ploch až na naprosté výjimky (okruh apod.) nedochází.“

Kategorické soudy

Vácha také upozorňuje na rozpory v prohlášeních Arniky. "Na jejich stránkách se lze dočíst, že návrh Metropolitního plánu je v rozporu s Ústavou. Jakkoliv zní takový soud velmi kategoricky, zní takové nařčení po hlubší analýze spíše jako právní anekdota. Tvrdí totiž, že závěr o protiústavnosti plyne z více stanovisek. Ale úvahu, která se tomu blíží, lze nalézt pouze ve stanovisku jednom. Je to stanovisko Ministerstva životního prostředí. Pokud Arnika nežije v představě, že máme dvě a více ministerstev životního prostředí, je už ten titulek nepravdivý.“

Když jsme odmítli naše výhrady odvolat, oznámili nám, že už se s námi dále scházet nebudou, protože jsme příliš negativní.

Arnika se brání. Podle Martina Skalského ji IPR nebere jako partnera, ale jako stěžovatele. „Náměstek Hlaváček (bývalý ředitel IPR, pozn. aut.) nám navrhl, abychom se s ním a jeho kolegy scházeli na schůzkách, kde bychom mohli projednat naše připomínky. Během schůzek se nás pouze snažili přesvědčit, že se mýlíme a vůbec ničemu nerozumíme. Když jsme odmítli naše výhrady odvolat, oznámili nám, že už se s námi dále scházet nebudou, protože jsme příliš negativní.“

Bez emocí to půjde líp

Slovo „negativní“ by stálo za hlubší rozbor. Co se pod ním skrývá? Jsou za ním více fakta, nebo více emoce? Výše zmíněné kritické připomínky uvedl IPR na pravou míru, o dalších je třeba diskutovat. Jisté je ovšem jedno: Praha nový Metropolitní plán potřebuje.

Ten z roku 1999 je na podobném principu, jako byly tvořeny plány ještě před rokem 1989. A na tom, že nový modernější plán je prakticky nutnost, se shodují všechny strany. Pro všechny strany je důležité najít kompromis.  A k němu je potřeba shodnout se na vymezení pojmů a celkově dobré informovanosti. Což je také důvodem toho, abychom se na FloweeCity tvorbě metropolitního plánu věnovali dál.

Související…

O Akvaparku na křižovatce, karavanu architektů a Metropolitním plánuOndřej Boháč: Co říká muž, který má pod palcem rozvoj PrahyOndřej Mirovský: Město není nafukovací a v parkování stále vládne spíš komunismus

foto: Shutterstock a archiv, zdroj: Metropolitní plán

Tipy redakce

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.