fbpx

Letos slavíme třicet let od sametové revoluce. A ptáme se: Jak bude Praha vypadat za dalších třicet let?

Zveřejněno: 12. 6. 2019

Praha potřebuje vlastní vizi. Potřebuje vědět, jak chce vypadat v roce 2050. Kvalitní životní prostor pro obyvatele, kulturní prostředí, architektura a atmosféra města i jeho mezinárodní prestiž – to všechno se buduje desítky let. Proto musí vize Prahy 2050 vzniknout již nyní – pokud chcete vybrat správnou cestu, musíte vědět, kam chcete dojít. Proto vzniká neformální sdružení vizionářsky naladěných osobností kolem CZECH TOP 100 a Flowee City. Naším cílem je vznik této pražské vize iniciovat, najít její tvůrce a inspirovat je k odvážným myšlenkám.

Cílem, kterého chceme dosáhnout, je učinit Prahu 2050 jedním z nejlepších měst pro život v Evropě. Chceme popsat prioritní oblasti, které k tomu povedou. Abychom mohli naznačit cesty, kterými by se Praha měla v těchto oblastech ubírat, je potřeba u nich zhodnotit jak současný, tak žádoucí (cílový) stav.

V roce 2012 navštívilo Prahu 6,5 milionu lidí, je pátým nejnavštěvovanějším hlavním městem Evropy.

 

Budeme se pohybovat na úrovni vize, nikoli detailu. Chceme oslovit odborníky napříč všemi obory a generacemi, aby s odvahou a invencí přispěli k vytvoření odvážné Vize 2050 pro Prahu. Platforma se zrodí z kreativity rozdílných lidí a bude i prostorem pro střet názorů. Výsledná vize již ale bude společná všem – svorností totiž malé věci rostou a ty velké bez ní vadnou.

Deset plus jedna otázka pro metropoli

1. Jak velká bude Praha v roce 2050, jak a kam poroste a co pro to musíme udělat?

Praha je 15. největší město Evropské unie. Rozkládá se na území 496 čtverečních kilometrů a má skoro 1,3 milionu obyvatel. V roce 2050 jich mohou být 2 miliony. Mnohé metropole evropských států s podobným počtem obyvatel, jako má ČR, jsou mnohem větší: Athény, Budapešť, Stockholm, Lisabon, Vídeň.

2. Jak se mají změnit předpisy a správa města, aby se situace zásadně zlepšila?

Již dnes v Praze chybí byty a domy. Prodlužuje se věk dožití, klesá počet dvougeneračních bydlení i počet členů domácností. Po roce 2014 se ale zásadně prodloužily schvalovací lhůty staveb. V Praze se musí rychleji stavět! Pražské „brownfieldy“ nabízejí ohromný stavební potenciál.

3. Ochráníme historické centrum před nežádoucími stavbami rušícími jeho charakter? A kde naopak bude růst moderní město s kvalitní architekturou? Kde se prolnou?

Praha je všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst světa. Historické centrum města je památkovou rezervací UNESCO. Rozvoj ale vyžaduje moderní stavby.

4. Jak si příslušníci dnešní mladé generace představují své město budoucnosti a život v něm? Co by jim a dalším generacím mělo poskytovat?

V Praze sídlí celkem 12 univerzit a vysokých škol univerzitního typu, na sto středních škol a nespočet základních. Jsou v nich statisíce mladých lidí. Chceme je do tvorby vize zapojit.

5. Jaká je vize inteligentní a plynulé dopravy v Praze 2050? Co se musí změnit, co by mělo vzniknout a dokdy?

Doprava Prahou je obtížná již dnes. Navíc jí projíždějí i ti, kteří do ní jet ani nechtějí. Všude stojí auta v kolonách. Doprava generuje 80 % znečistění ovzduší Prahy.

6. Uvidíme někdy na dno Berounky a Hostivařské nádrže? Budeme moci chodit po parcích bosi a dýchat čerstvý vzduch? Co je pro to třeba udělat?

Pražské řeky a nádrže jsou špinavé. Dýchat vzduch v okolí hlavních tříd chce jen sebevrah. Parky stále ještě bojují s nezodpovědnými pejskaři. To vše je dokladem, že navzdory zlepšením stále ještě potřebujeme prosadit základní parametry zdravého života ve městě.

7. Co naplní potřeby v oblasti kvality života obyvatel Prahy roku 2050 především?

Kvalita života ve městě je dána řadou faktorů. Jejich obsah a důležitost se mezi generacemi obyvatel liší. Bezpečnost a komfort veřejných prostor, styl jednání obyvatel k druhým, rozmanitost kulturní nabídky, „smart“ technologie, komunitní centra sem rozhodně patří.

8. Kolik a jaký typ turistů, návštěvníků a zahraničních podnikatelů by měla Praha v roce 2050 přitahovat? Co pro to musí město udělat?

V roce 2012 navštívilo Prahu 6,5 milionu lidí, je pátým nejnavštěvovanějším hlavním městem Evropy. Světová populace roste a cestuje čím dál více a stále movitějších lidí. Mezinárodní kapitál roste a investuje především tam, kam je snadné přivést vynikající manažery. Atraktivita Prahy je velmi důležitá pro investice v jejím prostoru a okolí.

9. Měla by vzniknout moderní „vládní a správní čtvrť“? Pro které instituce a kde?

Praha je sídlem velké části státních a dalších institucí. Sídlí zde parlament, vláda, ústřední státní orgány, jeden ze dvou vrchních soudů a Středočeský kraj. Jejich budovy jsou rozptýlené a není snadné u nich zaparkovat.

10. Jak omezit byrokracii? Jaké myšlenky a jaké technologie k tomu potřebujeme?

Podnikatelé i obyvatelé Prahy jsou neustále nuceni ke skokům přes zbytečné byrokratické překážky. Odbourat byrokracii a osvobodit obyvatele i podnikatele od nedůstojných a nepotřebných administrativních zbytečností znamená zlepšit kvalitu jejich života, vytvořit prostor pro seberealizaci v oblasti kultury, sportu, tvůrčí činnosti, zábavy i podnikání. Zvýší to prosperitu a atraktivitu hlavního města.

11. Jak bude Praha využívat data?

Praha potřebuje znát relevantní informace o Praze. Úřady, firmy a samozřejmě hlavně obyvatelé Prahy potřebují sdílená a přehledná data o správě a řízení města. Smart city, digitalizace, umělá inteligence, virtuální realita, ochrana osobních dat, 5G, IoT, kyberbezpečnost...

Při tvorbě vize Prahy 2050 budeme spolupracovat se všemi, kdo mají potenciál a chuť k ní tvůrčím způsobem přispět, nebo její tvůrce podpořit. Přidejte se k nám!

Související…

Jan Struž: Vize 2050 chce inspirovat ty, kteří rozhodují
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock, zdroj: CZECH TOP 100

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...